Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Oblíbené filmy (10)

Forrest Gump

Forrest Gump (1994)

Ano, zcela určitě jde o jeden z nejlepších snímků v dějinách. V první polovině brilantní inteligentní komedie a v té druhé brilantní romantický film, který mi pokaždé vžene slzy do očí a kterému se daří také něco říct. Krása.

Cesta do fantazie

Cesta do fantazie (2001)

Úžasné, prostě a jednoduše úžasné, jeden z nejkrásnějších filmových zážitků mého života. Stejně, jak mě kdysi dostal Nekonečný příběh, mě teď dostává dobrodružná cesta dívenky Chihiro po fantastickém světě, kde dobrota a tolerance, vřelost a ochota pomoci dokáží překonat všechny nástrahy osudu. Čirá filmová krása.

Hvězdná pěchota

Hvězdná pěchota (1997)

Verhoeven se ve své extrémní vizi zářivé fašistické budoucnosti nedržel zpátky - až tolik, že ji mnoho diváků nerozdýchalo a "skrytě zjevnou" satiru neobjevilo. Ten extrémní šok, když ideologické nadšení povrchních zaláskovaných studentíků krvavě zmasakrují brouci při strhujícím výsadku (výprasku) na Klendathu, díky kontrastu s předcházející hodinovou epizodou "Beverly Hills: Občan nebo civilista?" nemohl být říznější. Těžkotonážní, naturalisticky brutální military akce pak ani po dvaceti letech nenachází konkurenci, dokonce i efektově zestárla jen drobně - do krásy. :-) „Chcete vědět víc?“

Predátor

Predátor (1987)

Nadupaná akční sci-fi klasika, která opravdu nestárne. Nadčasový design mimozemského lovce je stále mimořádně "cool", stejně jako jeho výstroj, a (na porážku) se mu postaví sehraná partička úctyhodných "lamželez", naprostých profíků. Prostředí džungle se neokouká, scénář nikam neodbočuje, Silvestriho hudba znásobuje dusno i zrychluje tep a Tiernanova jistá režie drží pevně pod krkem.

Vetřelci

Vetřelci (1986)

Prostě a jednoduše geniální sci-fi / akční / hororová klasika, která se neomrzí. Sešlo se tu všechno: kvalitní scénář, výrazné postavy (i obsazení – těžko někoho vyzdvihovat), perfektní atmosféra, brilantní režie a děsivá monstra (vetřelci tu sice na rozdíl od jedničky nic nevydrží, zato jich je hodně).

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)

Stále nepřekonaný (nepřekonatelný?) fantasy epos, kde se zaskvělo snad úplně všechno (režie, adaptace, obsazení, výprava, hudba, triky,…). Něco tak velkolepého, přitom emotivního a "lidského", se vidí jen naprosto výjimečně. Možná i pro ten svého času "blesk z čistého nebe" mám první část trilogie stále nejraději, také kvůli lineárnímu, nerozkouskovanému ději a dokonalé pasáži v temné Morii.

Barbar Conan

Barbar Conan (1982)

Brakově jednoduchý, ale dospělý, osobní / osudový a rozhodně ne primitivní příběh pomsty (v němž se dají dohledat mnohé existencionální symboly a paralely) nespoléhá na slova, namísto toho vypráví uchvacujícím obrazem, pěknou výpravou (přesvědčivě oživující Howardův hyborský věk) a přesným obsazením (když tedy u mnohých pomineme herecké (ne)schopnosti), jemuž hromovým hlasem vládne úlisně uhrančivý James Earl Jones jako (otcovský) vůdce sekty. Samostatnou zmínku (a 5. hvězdičku) zaslouží fenomenální symfonický soundtrack Basila Poledourise.

Vrána

Vrána (1994)

Komiksově přímočarou, "rockově gotickou" pomstu za brutální zločin, nad nímž se i smrt ustrne, zahalil Alex Proyas do stylově deštivé, tíživě teskné atmosféry dekadentního města, která jej i po letech činí výjimečným (velkou zásluhu na tom mají jak osobní předloha Jamese O'Barra, tak jedinečný soundtrack Graeme Revella). Dobře načrtnuté postavy i na malém prostoru zaujmou (zvrhlý Michael Wincott!), přičemž vědomí tragického skonu charizmatického Brandona Leeho depresi filmu (jakož i legendu Vrány) umocňuje na druhou.

Pátý element

Pátý element (1997)

Originální, bláznivá, fantaskní / pohádková, prostě svá sci-fi Luca Bessona, natočená s ohromným nadhledem, kumštem, nadšením a vtipem. Dějově nic světoborného, ale vizuálně naprostá lahůdka, od designu města budoucnosti až k extravagantním kostýmům J.P. Gaultiera, s jedinečnou neuchopitelnou hudbou Erica Serry. A také s výbornými, energickými výkony Willise, Jovovich, Oldmana, Holma a vlastně i toho Tuckera. Asi už zůstane jediným filmem, po jehož skončení jsem jen přetočil VHS a koukal znovu (a to jsem ho v té době viděl minimálně popáté).

Moulin Rouge

Moulin Rouge (2001)

Ze zběsilého, pestrobarevného, hlasitého absinthového šílenství se postupně vyvine jeden z nejúžasnějších milostných příběhů filmového plátna. Audiovizuální forma povyšuje archetypální tragickou story o svobodě, kráse, pravdě a především lásce na originální zážitek, s neskutečně sympatickým ústředním párem a nádherně zaranžovanými a dokonale použitými klasickými pop-rockovými songy.