Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (4 078)

plakát

Citlivá na dotek (2013) 

Musím poznamenat, že mne "zadrhávající" postavy nijak neiritovaly a umělecky (= ještě víc) zvolněné tempo v závěrečné třetině neuspávalo. Přesto mi "hledání cesty" pomocí léčivé životní energie reiki přišlo značně o ničem, skrze dva sourozence (spokojená, vyrovnaná masérka, které náhle přijdou lidské dotyky odpudivé, a uzavřený, nespolečenský nekňuba - suchar, jehož zubní ordinace začne znenadání zázračně prosperovat) mohlo podat svá přesvědčení mnohem průkazněji. 50%

plakát

Akta X - Série 4 (1996) (série) 

Mytologické epizody přidaly na béčkové akčnosti a konspirační zamotanosti, jenže tím trochu postoupily "na hranu" a přišly tak o dominanci nad samostatnými týdenními případy. Které se zase posunuly do ještě výživnějších parodických a ironických vod, v nichž se s nevěřícným protáčením očí či shazovačnými teoriemi nešetřilo. Co pak celé sezóně dodalo na extrovní emocionální síle, to byla táhnoucí se těžkomyslná nit postupující rakoviny Scullyové, přisuzující jí ohromně lidský rozměr.

plakát

Superbad (2007) 

Stačilo jen trochu ubrat a z nekorektní anabáze tří středoškoláků za chlastem (aby si na párty konečně pořádně zapíchali) bych mohl být i nadšen. Takto se permanentně vulgární dialogy ukájely svou bezbřehou sprostotou prostě bez míry, často jen protahovaně pro ně samé. Přestože "romantické" puberťácké touhy a snažení vystihly vlastně ve své nezaobalenosti dost trefně.

plakát

Diktátor (1940) 

Dobově ožehavá, ostrá, jasně zacílená satira, resp. zdvižený prst, na konkrétního samolibého, rasistického árijského diktátora ustála i odstup téměř 8 dekád. Mnohým geniálním kousavým fórkům či absurditám jsem se opravdu s chutí zasmál, jindy Chaplinova typická (a natahovaná) groteska do tématu úplně nezapadla.

plakát

Zápisník jedné lásky (2004) 

Vkusná krystalická "lovestory" - červená knihovna se nemůže aspoň trochu nelíbit, když jsou všichni tak milí, šťastní, zamilovaní. :-) Krásně vypadá a kýčovitost neudrží na uzdě jen v rámování ze současnosti (ono předčítání zápisníku), hlavně v sentimentálním „Myslíš, že naše láska umí zázraky?“ závěru.

plakát

Hvězdná pěchota 2: Hrdinové Federace (2004) 

Jedinou složku, co se mi relativně líbila, představoval vývoj příběhu á la 'Věc', protože v tom, že se volné pokračování celé odehrávalo v jedné opuštěné polofunkční strážní věži, jsem problém neviděl. Jinak ovšem všechno špatně, až směšně: toporným střílením brouků počínaje, volovinami ve scénáři, impotentní režií i hnusným vizuálem pokračujíce, debilním chováním a patetickými řečmi neschopných pěšáků konče. PS: Jaktože seržantku hrála stejná herečka, jejíž (jiná) postava v jedničce zařvala (Brenda Strong - Kapitán Deladierová)?

plakát

Ramayana - legenda o princi Ramovi (2000) 

Japonská animace stroze, ale dostatečně názorně rozhýbává bohulibou, "nedětskou" (přesto pro děti), jednoduchou pohádkovou legendu o veliké lásce a ještě větší bitvě mnohačetných opičích a démonických armád. V exotickém dobrodružství mi vadil americko-indický "popík" (písničkové montáže) podtrhující zkratkovitost, jinak ušlo. [Prvně ještě o hvězdičku víc.]

plakát

Americký zabiják (2017) 

Z konce studené války se k nám propadlo angažované, rádoby akutní, až úsměvně typizované akční béčko. Ono hrát v něm Van Damme, Seagal či Lundgren, možná by dopadlo lépe, než s takovým zaměnitelným "noname" hezounkem. Zcela nemoderní (a úplně mimo) teroristický komplot o krádeži ruského plutonia se tvářil jen a jen vážně, takže po chvíli z něj bolel mozek. Ke konci aspoň celkem šlapala akce.

plakát

Neviditelný cíl (2007) 

Trojice osobně zainteresovaných policistů nahání nebezpečnou zabijáckou skupinku zlodějů. Klasicky po asijsku emočně vyhrocené drama boduje ještě svou skvělou, kaskadérsky náročnou (přestože "drátově" nadpřirozenou, nejen kung fu soubojovou) akcí.

plakát

Stranger Things - Season 1 (2016) (série) 

Opravdu spíše 7hodinový fantaskní rodinný film, u kterého by se mi, předpokládám, více osvědčil sledovací "maratón", než dávkování 1 díl týdně. Nicméně i při 2. variantě jsem si klučičí dobrodružství s jasnou "80s DNA" (výprava, hudba, styl) báječně užil. Výrazněji s přibývajícími epizodami, protože některé linky (např. hroucení zoufalé matky, zamilovanost premiantky do třídního plejboje), byť později obhajující svou příběhovou opodstatněnost, mě bavily mnohem méně než jiné (osud "Jedenáctky", pátrání zarputilého šerifa, rošťáckost party kluků). Rozjížděly se tedy poněkud rozvláčně až do SPOILER paralelního temného světa, jenž mi zase přišel poněkud "za hranou".