AliiK

Původně jsem jela do kina s úmyslem jít na Padesát odstínů šedi (knížku jsem nečetla, ale byla jsem zvědavá...). V autě jsem to, ani nevím proč, přehodnotila a nakonec jsme seděli ve skoro prázdném sále na Hodinovém manželovi (to, že vedle, kde promítali "Šeď", bylo narváno asi ani nemusím zmiňovat :-) ). No a nelituji! Film se natáčel v Nymburce, což pro mě bylo velké plus, protože v Nymburce pracuji a náramně jsem si tu hodinku a půl užila. Bylo to vtipné, bylo to milé, bylo to pohodové a nebylo to trapné! K tomu všemu skvělá hudba (a asi 5 pralinek co jsem si koupila před kinem) a večer podle mého gusta byl na světě :-)

Můj Honzík miluje lego, já miluju Honzíka... takže LEGO příběh byl prostě povinný :-) V kině plném dětí, několika otců a dvou maminek, jsem (přiznávám) ze začátku zrovna nejásala. Po první "čtvrthodince" jsem dokonce uvažovala, jestli by nebylo lepší přemístit se vedle na kávu... no ale pak, ani nevím jak, jsem se začala chytat, postupem času se i smát, ke konci jsem držela jak blázen palce Emmetovi, aby se mu záchrana podařila... no a závěr s tatínkem a malým klučinou mě vyloženě dojal :-) Takže nakonec super výlet nejen pro Honzíka ;-)

O Madisonských mostech jsem hodně slyšela a přiznávám, že nakonec jsem je zhlédla stejně spíše náhodou… Naštěstí :-) Meryl ani Clint nepatří sice do mé „topky“ ale to, co předvedli v tomto filmu, bylo naprosto úžasné! Jé jak já bych chtěla prožít takovou romantiku a tak velkou lásku :-) Takže jednoznačně plný počet a díky, Jájku :-*