ellegrey

Dilema. Přestože se k tomuto pokračování spolu s vlnou příznivé kritiky dostavila také řada záporných či rozporuplných reakcí, já si z kina tak velký pocit zklamání neodnášela, i když jsem věděla, že tohle zrovna nebylo to pravé ořechové. Jedinou velkou chybou, kterou leckdo nepřekousne, je fakt, že divák může mít chvílemi pocit, že tenhle snímek nemá žádný děj. Některé scény jsou zbytečné a některé až přímo trapné a poté následuje ona zákeřná otázka, o co tu sakra jde? Ano, jistý nákres nové Holmesovy mise s názvem "Honba za Moriartym" známe. Ale co dál...? Přestože tu na nás skrze plátno Guy Ritchie chrlí jednu akční scénu za druhou, této otázce se mu vyhnout nepovedlo. Celý snímek bych tak nejraději tvůrcům vrátila ať se s tím ještě "poperou" a představí nám mnohem propracovanější pokračování nekonečného dobrodružství této prosluslé ačkoli fiktivní literární postavy. Bohužel, nejde to. Sherlock Holmes: A Game of Shadows není kvalitní, špičkový film bez jediné chybičky a celé to mohlo dopadnout o hodně lépe, počátečních ambicí tu bylo mnoho, na mě ale spolupráce Roberta Downey Jr. v roli Sherlocka Holmese a Jude Lawa coby jeho slavného asistenta Watsona zapůsobila opět velmi příjemně a proto si tu čtvrtou hvězdu nakonec neodpustím, ačkoli vím, že není zcela oprávněná.

Nádherná podívaná. Milý, reálný a ničím nepřikrášlený příběh, dobré herecké výkony (u mě zabodoval především Jack Lemmon, jeho ztvárnění Buddyho bylo skvělé) a zasloužené tři Oscary pro Billyho Wildera coby režiséra, autora a producenta tohoto romantického klenotu z druhé poloviny dvacátého století.

Skvělá komedie, skutečně jsem se bavila od začátku až do úplného konce. Cary Grant a Katharine Hepburn byli naprosto bezkonkurenční, jejich společné scény neměly chybu a zpestření již tak velké zábavy v podobě vedlejších postav nebo onoho záhadného a hledaného leoparda se doopravdy povedlo. Tyto zmiňované faktory dohromady tvoří vskutku milou a vtipem nabitou komedii, od které by se dnešní tvůrci leckdy mohli učit.

Přiznávám, že pokračování této veleúspěšné americké rodinné komedie je poněkud slabší a na jedničku zkrátka nemá, přesto Chris Columbus stvořil milý, vánoční film, který potěší každého fanouška Kevina McCallistera.

Pro někoho možná Sám doma znamená další americkou otrhovačku s dítětem v hlavní roli a dvěma "záporňáky" z ocele za zády. Pro mě je ale Sám doma filmem, který žádné Vánoce nevynechám. Pokaždé mě dokáže vtáhnout do "děje", zpříjemnit den i náladu a naladit do té správné vánoční atmosféry. Bylo tomu tak po prvním shlédnutí, je tomu tak i dnes, kdy jsem tento snímek viděla už doopravdy mnohokrát. A mám pocit, že stejné to bude i v budoucnu.

Leckdy se nevyplácí srovnávat knihu a film a zde to platí dvojnásob. To, co vytvořil Ken Kesey se zdaleka nedá srovnávat s tím, co o několik let později na filmová plána přináší Miloš Forman. Ačkoli tu malá podoba je, předloha, ze které Forman vycházel, díla jsou to obě natolik různorodá, že srovnávání tu doopravdy není na místě. A buďme za to rádi, protože díky tomu tu máme dvě perfektní díla. První od Kena Keseyho, který je autorem této perly světové literatury a beatnické generace a druhé od Miloše Formana, který stvořil skvost filmových dějin. Skvělé.

Velké dilema. Při ohodnocování jsem se nemohla rozhodnout mezi 4 a 5 hvězdami. Nakonec jsem zvolila vyšší variantu, tak trochu jako "malé vynahrazení" nepochopitelného faktu, že tento film nedostal ani jednu nominaci na letošních Oscarech. Vážně nepochopitelné. A o hereckých výkonech ani nemluvím. Evidentně, když herci nejsou alespoň ve 3/4 snímku oblečení, mají smůlu. Až si někdy říkám, zda-li není na čase trochu pozměnit složení oněch vážených Akademiků...

Úžasné. Naprosto dokonalé. Já nemám slov. Takhle silný filmový zážitek jsem neměla hodně dlouho. Děj, postavy, dialogy, hudba, skvělá režie a neuvěřitelné herecké výkony Toma Hardyho a Joela Edgertona, to vše činí tento film neobyčejným. A co, že některé momenty mohou vyznět ohraně? Ve finále, které je naprosto skvostné, to vůbec nic nemění. Pro mě je snímek Warrior jedním z nejlepších filmů loňského roku a s jistotou mohu říci, že jsem se ho neviděla naposledy.

Skoro se až stydím, že jsem tento film viděla teprve nedávno. Originální pojetí osudu a příběhu jedné z nejslavnějších kriminálních dvojic všech dob. Jak se už píše v obsahu filmu, je zde kladen důraz především na tehdejší situaci a životní úroveň ve Spojených státech a z Bonnie a Clydea se nám svým způsobem stávají bojovníci za práva utiskovaných a slabších. Autoři si zde trochu pohráli s fakty a některá trochu upravili, čehož si všimne většina diváků neboť takhle zidealizované to tenkrát asi vážně nebylo. V konečném výsledku to ale na kvalitě vůbec nic nemění a diváka čeká velmi příjemná podívaná se zajímavým dějem a povedeným hereckým obsazením. Faye Dunaway coby Bonnie Parker je naprosto skvělá.

Již od začátku jsem si nedělala velké naděje, že by se z tohohle filmu vyklubalo ojedinělé a kvalitní romantické drama. Ne, tento snímek jsem brala jako takovou "oddychovku", která neurazí ani nenadchne a dobře poslouží pro výplň volného času. Bohužel, ani tohle se nestalo. The Vow na mě od začátku do konce neudělalo žádný dojem. Děj, herecké výkony, dialogy to vše mi přišlo strašně předvídatelné a někdy až kýčovité a někde od půlky filmu jsem se doslova nemohla dočkat jeho konce. Zklamaná nejsem, nedělala jsem si moc velké iluze, přesto jsem ale čekala něco víc.