Karlos80

Dnes už toto atypické giallo (nutno uznat že s velmi originálním námětem) už taková pecka asi není a nenadchlo by ani tolik lidí jako tenkrát, nicméně spiknutí je docela nepředvídatelné, děj velmi spletitý, takže je se stále na co koukat (závěrečná pointa překvapivá), bohužel divák zvyklí na okázalé exteriéry tady trochu zapláče, protože téměř celý film se odehrává v jednom bytě (mě osobně to nestačí a považuji to za málo) a atmosféra je pak především tmavá. Násilí místy docela grafické (viz. všechen ten psychosexuální sadismus a mučení). Vynikající režisér Lizzani ("Banditi a Milano", "San Babila ore 20 un delitto inutile" nebo "Teenage Prostitution Racket") dá se říct že se právě tímto filmem rozloučil se svou bohatou a velmi úspěšnou režisérskou kariérou.

Nezajímavá eurokrimoška s nezajímavým, velmi podivným a spíše nesouvislým dějem a spiknutím (v hlavní roli drogy, nějaká ta politika a policie, viz na toto téma byly natočeny daleko lepší a zajímavější filmy). Jedna scéna tu stála za to (ano, byla to ta dlouhá a velmi podivná nicméně docela stylolově natočená drogová a halucinační párty sekvence), nebýt ji, tak jsem se snad unudil k smrti. Jeden týpek tu měl parádní halušky, po použití drog, kdy byl ve stavu extáze, taky super. Bud Cort byl strašně ošklivej za mlada ale zahrál dobře, stejně tak komisař Bozuffi, pevný a odhodlaný tak jako vždy. Nakonec jen 2, sázím vždy na poutavější příběh a na nějakou tu akci, tento film mi toto potěšení bohužel nepřinesl, film postrádal i potřebnou hloubku, vypořádat se všemi těmi různými zastoupenými tématy, ale zas měl vynikající psychedelický hudební doprovod, který byl neuvěřitelně groovy, to se musí uznat. Přesto, tento film považuji za jeden z nejslabších z celé '70 žánrové dekády.

Na svou dobu v porovnání se zbytkem světa jistě šokujující, na Japonsko ale ne. Japonci byli prostě v hodně věcech napřed, to se musí uznat. Film byl hodně realistický a tyhle věci se tam v té době, zde někdy od 18. století (první příběh) až po 2. Světovou válku, prostě děly, nicméně i přesto přezevšechno, byl film hodně jednotvárný a účelový a vlastně ve všech těch 4 příbězích nešlo o nic jiného než o různé druhy sexuálního a sadistického mučení, znásilňování, tortury apod. Což za chvíli někoho může omrzet, jinej však vydrží, protože násilí postupně eskalovalo. Scény mučení byly ale i tak docela nezajímavé, žádný šok mi zas nepřivodili (většina těch špinavostí zůstala skryta nebo šla mimo kameru či byla zabírána z dálky) a já se spíš nudil. Ale vzhledem ke krátké stopáži se to ještě dalo. Kôji Wakamatsu jeden z průkopníku tzv. Pink Eiga filmů ale rozhodně stojí za širší prozkoumání, i když fanda čekal možná něco víc. Japonci byli šílení...Podobné filmy: "Joy of Torture", "Orgies of Edo", "Shogun Sadism" atd.

Francovo další WIP, které bohužel ničím novým nepřekvapí a nijak zásadně nevybočuje od všech jeho předešlých. Snad jen tím že podstatná část filmu je tvořená flashbacky, které mapují vše (nejen útěk) spojené s Linou Romay a její přítelkyní. Film má značně špinavou atmosféru, ale málo přesvědčivé vězení, kde vězenkyně slouží jako prostitutky, drsná sadistická správkyně, tlustý nechutný generál, nechybí bičování jezdeckým bičíkem, mučení dlouhou jehlou, lesbický sex, ale i docela surové skupinové znásilnění ke konci filmu. Lině Romay bylo v době natáčení už 32 let a nutno říct že se se z ní stala pořádná matrona, vůbec jsem ji nemohl poznat (bohužel už to nebyla ta dvacetiletá mladice na kterou byli její fandové zvyklí). Docela bych se bejt jí, styděl už vysvléknout. Film jako spoustu jiných existuje pravděpodobně ve 2-3 verzích, kde je jak už to bývá, něčeho méně a naopak. Já viděl nejspíš tu plnou hard verzi 84. min pod spain. názvem "Furia en el trópico".

Nakonec docela obstojně a zručně natočené sexy giallo, ze života bohatých lidí, i když na druhou stranu žádný velký zázrak to zas taky nebyl, podobný příběh-sexuální vydírání (tady bohužel od začátku vše celkem předvídatelné), jste později mohli vidět i v některých daleko lepších žánrových kouscích. Morální úpadek hlavní postavy, odcizení a nemožnost vzájemného porozumění, docela bych si dovedl místo Dagmar Lassander představit v této roli třeba filmovou kolegyni Nieves Navarro (zde promiskuitní přítelkyně), ale zase naopak Dagmar v roli Nieves asi moc ne. Nieves byla nejen atraktivnější a svůdnější (typická koketa) ale nakonec i lepší herečka. Morriconeho památné hudební skóre mj., zůstává patrně tím nejlepším a nejsilnějším pozitivem v tomto celkem výstředním ale nikterak děsivým a napínavým filmu (zaznít přeci jen v lepším filmu, tak to bude nesmrtelná pecka se vším všudy!), dále třeba audiovizuální stránka, úžasný design, stylová výzdoba, jinak spíše průměr po dějové i herecké stránce. Čekal jsem ale víc, zvláště pak od jména Ernesto Gastaldi (vynikající scénárista nejen giallo filmů!). Myslím si že Ercoli byl celkem nadaný filmař, ale přeci jen nejspíš oplýval více film. technikou, než schopností nějak schopně a účinně odvyprávět příběh. Ve filmu nejsou mrtví, pochopitelně tedy ani žádná krev, skoro žádná nebo jen malá nahota, film je v tomhle ohledu velmi skromný (nutno podotknout že se psal teprve rok '70) ale jeho klady byly zas úplně jinde, jak jsem už naznačil. Už teď se ale těším na dvě následující režisérovi gialla, opět s Nieves, která byla reřisérovou manželkou.

Dnes již totálně zapomenutý raritní klenot, opravdu pecka natočená v jakémsi pop-art stylu s překvapivými futuristickými interiéry, vizuálně čistá a křiklavě barevná ! Film je co do žánru standardní eurohoror, který se v zprvu nese ve velmi poklidném tempu, atmosféra je psychedelická, místy surrealistická, stejně tak bizarní, snová, a samozřejmě z dnešního pohledu krásně retro. Když k tomu připočtu nádhernou alegorickou přírodu, všechny ty noční scény z lesa v oparu mlhy, houkání sov, špehování neznámých osob, to vše tu podle mě dost dobře fungovalo. Posledních cca 20. minut je pro tento film zlomových, celý intrikářský příběh, který dává už pomalu smysl (stále jsem si říkal co se stane a místy stále nechápal o co tu vlastně jde) graduje, věci eskalují a vše končí totálním mučivým vrcholem, šok pro diváka, že byste to snad ani nečekali (i když to by pak asi nebyl efektní horor, ale možná dost jen nějaká strašidelná pohádka). Typický Eurotrash, efektivní, napínavý, krvavý, sexy, neznámý, ale hlavně skvělý. Tohle bylo umění, ať mi nikdo netvrdí že ne:-) ! Doporučeno všem fanouškům Euro-Cultu a nejen jim.

Dallamanův debut, jeden z těch starších filmů který měl nějaký vliv na samotný subžánr. Z dnešního pohledu už jen staromódní kriminálka (jakýsi mix thrilleru a tvrdého Noiru), bohužel s méně výrazným scénářem (který nezpůsobuje nějaké velké otřesy, napětí a nakonec i větší překvapení), celý intrikářský příběh (na téma; láska, žárlivost, pomsta) je ale dost ukecaný, film působí spíše unaveným dojmem, je docela jednotvárný a nějakým způsobem i předvídatelný. Nedostatek tajemna, je tu nahrazen určitým vývojem jednotlivých charakterů. Těch typických žánrových trademarků tu vážně moc nebylo (viz ty rukavice, jak se zmínil Obitus, černý kožený kabát nebo zkrvavený nůž) a tak mě zaujala jen kultovní herečka, bývalá Bond-girl Luciana Paluzzi v roli znuděné a nevěrné manželky, která ostatně nakonec natočila daleko lepší filmy. Od Dallamana doporučuji především čistokrevné giallo "Cosa avete fatto a Solange?" a povedený mix gialla a poliziesca v "La polizia chiede aiuto". ps: Plakát ač hrozivý, tak tuto sekvenci (jen ve snu) nebo ještě hrozivější tu vážně nečekejte:-) Zklamání 2,5/5*.

Viděna 99. minutová hard-core verze. Jednoduchý dramatický příběh obyčejné prostitutky, která je už znuděná svým stereotypním životem, tak se rozhodně zabít svého pasáka, osamostatnit se, začít znova, tím že uteče na ostrov Mykonos, kde se seznámí a spojí s jedním místním párem, časem ale zjišťuje že dvojice je ještě více stinná a tajemná než onen mrtvý pasák. Tohleto je něco víc než jen pouhopouhý erotický film, okořeněný o nějaké ty XXX scény, film má docela dobrý příběh (s nějakým tím tajemstvím), myšlenku a je i docela stylově natočen, herecké výkony nejsou vůbec špatné na podobný druh filmu, umístění je krásné a jak jinak než přitažlivé, zvukový doprovod byl rovněž dobrý, celkově jsem tedy nebyl vůbec zklamán a výsledek byl celkem uspokojující. Samozřejmě že ve své kategorii. Řecké sleazy filmy exploitace z té doby stojí za to objevovat. Docela mi to připomínalo filmy o Black Emanuelle ze 70 let, ale blíže to mělo k řecké nechvalně proslulé exploitation klasice "Island of Death".

Po skvělém násilném "Terror in Rome", velké zklamání, tohle nevýrazné eurocrimi ze stejného roku nedosahuje ani za mák kvalit zmíněného filmu a nemá ani na Griecův poslední film v žánru, opět velmi násilný "Belva col mitra, La" s perfektním psycháčem Bergerem. Film má velmi pomalý start, kde se nic neděje, akce ale nechybí, jednotlivé scény a situace jsou ale kolikrát velmi nepravděpodobné a místy vyloženě komediální a tak trochu i s příchutí spaghetty westernu a to já moc v podobném druhu filmu nemusím. Ale každému se líbí něco jiného že? Z toho mála tady, zcela jistě zaujme dlouhá akrobatická auto/letecká honička a výkon Stephena Boyda v roli klidného-umírněného policisty, kterého hrál celkem přesvědčivě. Vůdce gangu vypadal jak D.Hessův mladší bratr. Bacalovo jednotvárné hudební skoŕe, mě tentokrát moc neoslovilo. Bohužel jen průměr, bez jakéhokoliv puncu originality, které měly oba zmíněné filmy.

Giallo v té době ještě nebylo na vrcholu, ač se mohlo už dávno pyšnit některými zásadními kousky. Tento neprávem zapomenutý film nebyl špatný ale ani nikterak originální (intrikářský příběh se odehrává ve Francii a točí se okolo velkého dědictví, které bylo v samotném žánru poté ztvárněno a zfilmováno ještě několikrát lépe i hůře), i přes posledních oslnivých cca dvacet minut, mě nedokázal moc zaujmout a strhnout, tak jak bych si přál, atmosféra nebyla zas až tak velká, vražd nebylo málo, všechny ale mimo obraz a spíše na svou dobu ještě decentní, filmu zřetelně chyběla i nějaká větší herecká persona, ač celý herecký ansábl fungoval docela dobře. Mladičká Femi Benussi ač krátce nahá, tak více zazářila až v příštím novém desetiletí. Hudební doprovod (sk.Torrosi) velmi kvalitní a vzrušující. Celkově nic pamětihodného, časově však unosného, doporučeno giallo fandům, kteří nemají příliš veliké nároky, pro jejich žánrovou kompletaci tahle giallo raritka jistě přijde vhod.