salisbury

Drama obklopené komorností, kde malá dětská lež spustí lavinu nenávistných myšlenek a činů. Hon na člověka, který se svým dobrým srdcem přichází skoro o vše. Myšlenky se mu v hlavě zrůdně mihotají, nedají pokoje, nahlodávají jeho nitro, kdy noce jsou beze spánku a doteď pevná půda se ztrácí rozemleta pod nohama ďábelsky hříšnou okolností. Přeražený nos nebolí tolik jako nespravedlivě zlomená důvěra gradující ve společenské odsouzení do vyhnanství. Mads Mikkelsen svým charismem a hereckou přesvědčivostí dotáhl tuto nervy drásající perfekcionalitu k dokonalosti.

Klub poslední naděje mě přijmul jako svého člena a já jsem věřícně zíral na excelentní výkon Matthew McConaugheye. Jeho rachitická postava mnou otřásla stejně tak jak se jeho kvakerské kosti třásly samy o sebe. Boží prozřetelnost vztyčila prst i výrazně mě upozornila, že tady se mám na co těšit. Film probublával dramatem s krycím názvem AIDS, což mně jako osadníkovi dřívějšího komunistického režimu připomnělo rozšifrování této bolestné zkratky - Americká Infekce Darovaná Socialismu. Jarek Podzim se vcítil do své role tak realisticky, že mi chvílemi přišlo jako kdyby hrál sám sebe a nic nepředstíral, nu což asi každý máme nějaké tajemnosti, které jsou ukryty v samém nitru naší podstaty. Závěrem mohu jen říct, že farmakon je tu předně proto, aby vydělával těm co se snaží nám ho prodat, zda-li může pomoci je vždy velkou neznámou a byznysmenům je to ve finále možná i jedno. Přeci jen s penězmi nejvýrazněji ochutnáš komerční svobodu, která Ti snáze umožní plnit si své sny. Žijeme s vědomím, že se jednou odeberem pod rozepjatá křídla Thanatova, ale velkou neznámou je, kolik na to žití máme vlastně času. Proto žijme každý den jako kdyby byl náš poslední a nečekejme na to až nás k tomuto zamyšlení přinutí nějaký momentálně nepracující bacil.

Vlk z akcionářské ulice otevřel svou hamižnou tlamu a ukázal světu své chtivé zoubky lačnící po bankocedulích. Marnotratný život pln drogové závislosti či užívání si života všudepřítomným sexem nabírá obrátky, které na otáčkoměru jdou až za hranici únosnosti a svět takto stvořený se začne v základech rozkmitávat s pomalým narušováním statiky. Leonardo DiCaprio opět předvedl herecký majstrštyk neb film je postaven hlavně na jeho bedrech a dokonale tam drží aniž by jakkoliv zavrávoral. Matthew McConaughey sic v menší roli, ale rozhodně obstál též na výbornou. Jeho vplutí na scénu je nezapomenutelným zážitkem a jeho hrdelně brumlavé pobroukávání s rytmickým tlukotem pěsti o hrudní koš mi stále ještě v hlavě zní a doufám, že jen tak nepřestane.

Filmem Na život a na smrt jsem okusil nahořklou chuť afgánských hor, kde námořní tuleni se snaží splnit úkol daný velínem. Bohužel né vždycky se vše vydaří tak jak jsme si původně vysnili v plánovacím kalendáři. Ticho hor mě semklo a já v rozpuku ticha mlčenlivě pnul bulvní ústrojí skrz hledí armádní pušky, ze které jdou střely s centimetrovou přesností naproti talibánským fanatikům. Zajímavě zpracováný příběh dle skutečné události, který minimalisticky našemu vědomí prezentuje hrůzy moderní války.

Setkání čtyř boxerských rukavic dvou filmových legend Rockyho a Zuřícího býka v jednom ringu jsem si nemohl nechat z nostalgických důvodů ujít ač zde šlo o postavy, které s původní slávou neměly nic společného krom hereckých představitelů čímž je Sylvester Stallone a Robert De Niro(Rocky Balboa vs. Jake LaMotta). Mé očekávání bylo vcelku neveliké a já byl rád, že hned v úvodu jsem byl probrán tvrdým direktem pravého háku, který zbystřil mé smysly a já se bavil pln dojetí nebo mi možná jen slzelo oko od té nečekané rány. Kim Basinger je stále sexy, že bych i přes její věk byl velmi rád za to, kdyby se kolem mě obtočila jak břečťan a Alan Arkin mě opravdu hodně pobavil. V určitých momentech jsem měl co dělat, abych udržel v sobě smích zataženou hrdelní opratí.

Čtyřicet sedm róninů mě obklíčilo v temném sále a já jejich prostřednictvím bojoval v bitevní vřavě, kde samurajské meče řinčely čepelí na čepel. Vzduch byl krájen ostřím, rozpadaje se na dvě půlky a příběh plul jak květ sakury v dravém proudu průzračné horské říčky. Katanu jsem ponechal v poklidu ani wakizaši v obřadním rituálu zvaným sepukka jsem neupotřebil neb toho nebylo zapotřebí i užíval jsem si pohádku plnými doušky nakrájeného japonského vzduchu.

První část Nymfomanky mě vtiskla do příběhu nadrženým polibkem, necudnou nahotou a já aniž bych stačil projevit jakýkoliv nesouhlas jsem jen mlčenlivě seděl a pln dychtivého vzrušení naslouchal. Geniální Lars von Trier ve svém komorním příběhu rozprostřel v několika kapitolách nahlédnutí do duše ženy posedlé neustálým sexuálním apetitem. Jediné čím jsem byl velmi zklamán byly cenzurské nůžky, které zkrátily příběh o půl hodiny, čímž jsem byl ochuzen o značnou část Trierova filmového díla. Tuším, že druhá část(zkrácena cenzurskými nůžkami o celou jednu hodinu) bude po tomto dvouhodinovém seznámení gradovat, na což se nedočkavě pln nemravnosti těším. Post coitum omne animal triste - Po souloži je každý živočich smutný a proto pokud nechceme býti smutní tak nepřestávejme souložit a buďme nymfomaničtí .)

Nádherná rivalita mezi Jamesem Huntem a Niki Laudou vytvořila v tomto filmu brilantní sportovní atmosféru prosycenou zápachem sjetých pneumatik ďabelsky po okruhu svištících Formulí 1. Film mě nenechal vydechnout i serval ze mě rychlostí šat a já obnažen jen zrakem pln vytřeštění zíral na skutečný příběh napsaný nejlepším scénáristou, kterým je sám život. Niki, byl jsi vždy mým hrdinou a zůstal jsi jím i dnes, smekám svůj imaginární klobouk a klaním se Ti k zemi. Děkuji Ronu Howardovi za tuto vzpomínku nejen na Nikiho hrdinství, které v podání Daniela Brühla bylo jak skutečné. Nemám již více slov, úžasný zážitek na který se nezapomíná neb žije v našich srdcích.

Byl jsem střemhlav vržen do proudu druhého Hobbitího dílu, který mě vcucnul do sebe jak ústa Lolitky cukernaté lízátko. Dobrodružná výprava pln hrdinských činů a osudových setkání graduje v závěrečném dlouho očekávaném probuzení bájného Smauga. Jeho silně brumlající hlas rozvibroval měchy basových reproduktorů a já si chrochtal blahem doufaje, že na plátně ještě nějaký ten bláhový čas zůstane. Následné zatažení opony ve mně rozkmitalo chtivost a netrpělivost po závěrečném opusu, který se pomalu, ale jistojistě nezadržitelně jak Smaugův hurónský hlas blíží. Již teď odstříhávám metr do dalšího epického setkání s Tolkienovým fantastickým světem zvaným Středozem.

Snílek Walter od Bena Stillera s Benem Stillerem nechal za mě snít mé sny v oblacích vzrušující fantazijní představivosti. Plul jsem s ním v korábu touhy rozbouřeným vulkánem pěnícím ze sebe svou horlivost a dychtivě prahnul po zážitcích, ze kterých cítím překrásný pocit životního naplnění provoněný bukétem dobrodružného toulání. Jdu se teď podívat kdy mi letí letadlo do Grónska, z něhož bych se měl dostat vrtulníkem ovládaným nestřízlivým pilotem do míst, kde seskočím na plovoucí loď směřující k nehostinně krásným břehům islandským. Skateboard samozřejmě beru sebou. Nesněme v srdcích naše sny, ale uskutečňujme je a žijme jimi.