Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 442)

plakát

Zpráva o záchraně mrtvého (2021) 

[KVIFF 2021] Kritici zatleskají. Bodejť by ne. Když v tom vidí každý jinotaj, každou metaforu, oxymoron a jiná tropické záležitosti. Pro mě to byli tropy v tom, že jsem se zpotil slušně na filmu. Hlavně to Kadrndrnka špatně pochopil. Soderberg natočil filmy na ajfoun, ale furt je točil vodorovně. Ne na výšku. To někdo popletl a měl to režisérovi hodně brzy říct. Hlavně ve finále to vypadá jako když se přepínají scény v Resident Evil bez remasteru, což ve finální fázi je stejně na palici. Bylo vždycky a lidé uznali chyby. Tady se k tomu takto vracíme. Je mi jasné, že lidé asi budou po filmu koukat jinak na smrt. Já spíše koukám jinak na film. Protože jestli tohle má být ta filmařina, tak oukej, ať si někoho najde, ale já jsem se v tom případě ve filmu strašně mýlil.

plakát

Jiná smečka (2021) 

[KVIFF 2021] Zase ty debuty, zase ti neherci a tak dále. Oni dokáží matadorům natrhnout frak. Zase je to takový ten film, který už jsme viděli mnohokrát, ale vždy ho někdo dokáže udělat jinak. Taky není tak jednoduché vzít tu premisu a vystavět si ji po svém. O to více je ocenitelné vidět, jak se to povedlo zde i se skvělým hereckým obsazením a jasnými konflikty. Občas tomu možná chybí malá špetka spádu nebo humoru, který by seděl, ale to už je mnohdy subjektivní. Režie se scénářem  věděli, co staví a dokázali odkázat  na každou potřebnou část, aby to dalo výsledek hodný obývání. Konec silně dojme právě kvůli oné skvělé výstavbě děje. A to jsem se bál, že se to opět až moc natáhne. Nakonec skvělé. Nakonec zážitek.

plakát

Kupé č. 6 (2021) 

[KVIFF 2021] Hodně pomalý rozjezd jako Slovenských drah. Působí to v tomhle trochu unaveně. I tak se dostaneme k menším epizodám spádu, a budování vztahu mezi postavami. To je skoro učebnicové už s jinými filmy, kde to funguje. Zde je to takové dost podobné, ale zda uvěřitelné už je asi na každém z nás. Z kupéčka toho nakonec tolik nevidíme, protože dostaneme finální část, které je hodně procházející a tichá, což už moc filmu nepomáhá. Samotné finále je hezký úder, který podtrhne a pobaví, jenže spousty těch věcí okolo už trochu unaví. Obecně vzato však hezký film, který měl co sdělit a mnohdy to řekl skvěle.

plakát

Rozkoš (2021) 

[KVIFF 2021] Asi nejlepší reflexe toho, jak to chodí v porno průmyslu. Co nás tam může čekat a jak to chodí. Příběh dívky, která chce vyšplhat, co nejvíce a udělá pro to všechno. Nebo snad ne? Na filmu překvapí to, že onen zvrácený porno průmysl je pohledem filmu zvrácený tak, jak si ho každý udělá. To poslední, co uvidíme je nějaký tvrdý nátlak. Až na menší případy, které jsou oproti většině skoro zanedbatelné. Ukázání reálných porno herců je na jednu stranu silně úsměvná. A celkově vzato je to skvělý film, který se může zdát, že má otevřený konec, ale je asi dost jasné, co tím, kdo chtěl říci. Původně, co jsem myslel, že bude dokument je nakonec super hraný film.

plakát

Zkouška (2021) 

[KVIFF 2021] To, že asi jeden z nejčitelnějších a nejlépe odvyprávěných filmů bude irácké nebo spíše kurdské drama mě docela překvapuje. Ale já už jsem za to jenom vděčný. Film má jasnou linii, kde se chce pohybovat. Vychází mu to slušně, jelikož je jasně dáno, jaký je problém a jak docílit výsledku. Občas vás nasere to házení klacků pod nohy, ale tam si asi musíte zvyknout, že takový už je islám. Film je to nakonec i napínavý a do posledního momentu nevíte, co vás bude čekat. Taky dost překvapí humorné pasáže, které jsou buď pro Češi důkazem, že jsme zvrácení a nebo to je opravdu objektivně vtipné. Pak to moc nekoresponduje s koncem, který je vlastně silně smutný až depresivní a máte větší chuť někomu namlátit, když nejsou schopní se chovat civilizovaně a pak se diví, když se kvůli nim někdo zabíjí. Největší vtip na tom je, že film jsem původně vůbec neměl vidět, ale volný čas a anotace tomu chtěli... nakonec je to jeden z nejlepších filmů celého festivalu.

plakát

Ne! (2021) 

[KVIFF 2021] Ne! Fakt ne! Jestli jsem doteď měl pocit, že u básníků nevím, co kdo chtěl říci, tak tady ho podezřívám, že zkoušel snad všechny drogy, co existují. Kameraman se v první polovině filmu moc nenadře a co se týče i vedení filmu, tak i přes režisérskou cenu, tak já si nemůžu pomoct s onou nerozklíčovaností filmu. Je to totiž občas vážné, občas je to kompletní bizár. Jsou zde myšlenky,  které si člověk i rád odnese a přijde mu to silné, ale mnohdy se spíše topíme v prázdných řečech, které nás mají posunou dál, ale potom se začne střílet, blít, motivovat a já nevím, co ještě. Film je to v tomto případě neuvěřitelně chaotický a pro mě osobně nic neříkající. Scéna z hrobu  fakt pobavila. Mnoho věcí ve filmu bylo upřímně vtipných a super. Ale nemůžu si pomoct, že jsem zase koukal na něco, co bylo absolutně o ničem.

plakát

Láska pod kapotou (2021) 

[KVIFF 2021] Trochu jako Dálava, ale nějak jinak. Dokument to je v jistém ohledu velice zábavný. Jenže proč? Kvůli tomu, že se díváme na lidi z okraje společnosti, kteří mají vtipný přízvuk a jsou to tak trochu vidláci? Smějeme se jako ta "privilegovaná" třída někomu hloupějšímu a odhozenějšímu? Já to asi soudit nebudu. U filmu jsem se prostě dost nasmál. I auto tématika se mi dost líbila a hudba k tomu i dopomohla. Jenže už to pak začne být monotónní. Ty samé problémy a karamboly, ta samá hudba, která navíc rve uši. To nakonec z filmu dělá určitý kolovrátek, který vám spíše zadělá na tinitus. Finále filmu ani není moc uspokojivé, protože vám ukáže, že postavy jsou nakonec tak trochu oběti národoveckých bludů a lží, takže vaše poslední sympatie tak trochu opadnou. To nemluvím o nedokončených kapitolách a tématech. Když se ohlédnu za festivalem, tak toto mě alespoň bavilo. Ale o čem to teda jako bylo, tak fakt teda nevím.

plakát

Marťanské lodě (2021) 

[KVIFF 2021] Češi moc nezklamávají. Už z principu, že nemají potřebu zacházet do nějakých symbolů a lyričnosti. Stačí jim, když budou reflektovat nějaké osudy a příběhy. Tento je ještě ke všemu ze skutečného života. V hlavní roli člověk, který si to vše sám prožil to vyznívá lehce egotripově, ale skoro se nabízí otázka, kdo jiný by to měl zahrát? Hudební podkres je silně barvitý a rozmanitý, což ale napomáhá tomu,že film má svého ducha a osobnost, která se zaryje slušně do paměti. Občas to trochu může působit jako bezduchá love story, ale čím dál více, co se v tom nimráme, tak je tam daný nějaký konflikt a náznaky plynutí děje. Film nakonec i dost rychle uteče. Že za tím asi bude něco víc, ale nakonec není, což beru spíše jako poznámku teď až po nějaké době a rozhodně to neberu jako výtku. Ano, asi pro někoho bezduché a nijaké. Za mě přínosné, příjemné a úderné. Člověk si to pamatovat bude. Což si myslím je i jedna z point.

plakát

Jako sestry (2021) 

[KVIFF 2021] Z Makedonie si člověk odnese zajímavý paradox. Každý tam má novější verze ajfounů, ale vypadá to tam všude tak trochu jako z nějakého Luníku nebo Chánova. Hlavně ty founy, ale hrají v tomto roli. Téma, o kterém se dost koketuje v poslední době, ale na filmu se tolik neobjevuje se ho nyní dočkáme v plné polní. A Makedonci nemají tolik potřebu se v tom nimrat nějaké alergoricky. Jdou napřímo, což člověk ocení. Žádné tropy nebo experimenty někam do smyšlenkoprázdna a já byl za to moc rád. Na výkony hereček se báječně dívá a myslím, že vidět je v dalších projektech bude více než potěšující. Režie nás dovede za ruku až do úplného finále, které je sice silně otevřené, ale odkazuje přesně na to, co tím kdo chce říci. Za mě super. Za mě přesně to, co se od debuty mnohdy čeká. Za mě jeden z nejlepších filmů festivalu.

plakát

Bod varu (2021) 

[KVIFF 2021] Už jsem se hodně spálil, ale zde jsem zklamán nebyl. Už jenom to, že Britové moc nechodí to divnoexperimentů a dávají přednost jednoduchosti, kterou jsem určitě uvítal. Plus k tomu klaustrofilm? 1917 v kuchyni? No jeje! Ať už to servírují. Dočkáme se asi přesně toho, co už známe. Postava má očividně krizi a není to nic příjemného. A problémy se kupí. Jeden za druhým každých deset minut. To, na co se zřejmě dojede je zřejmé už z nějakých prvních dvaceti minut, což je možná škoda. I tak se problémy neustále navalují, emoce šplíchají jako na zaoceánské lodi a vy už se skoro modlíte za konec. Stephen Graham tomu všemu vysoce vévodí z hlavní role svého menšího ansámblu. O to více by bylo třeba tohoto muže docenit. Jediným negativem, které však bohužel je velice silné, tak je kamera. Ta totiž vypadá jako z amatérského filmu na přelomu tisíciletí a spíše než aby procházku příběhem zjednodušovala, tak ho tak trochu utápí a chaotizuje. Zážitek je to v samotném konci stejný, jaký se dá čekat. Konec to nepokazí. Jen podtrhne.