Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (648)

plakát

Manželská historie (2019) 

Divorce Story. No, musím říct, že jsem čekal trochu jiný film. Překvapily mě nejvíc dvě věci: 1) Myslel jsem, že tam uvidíme i jejich vztah, kdy jim to klapalo, a o to víc mě bude mrzet sledovat jejich sešup. O "lepších časech" se tam jenom okrajově mluví. 2) Myslel jsem, že ten spor bude víc vyrovnaný a že budu moci fandit oběma postavám. Bohužel ne. Sice hlavně v první polovině se oba chovají často dost iracionálně (což je asi pochopitelné vzhledem k tomu, v jak těžké jsou situaci), ale postupně se ukazuje, že postava Scarlett Johansson je sice mírně hysterická, ale Adam Driver je tu opravdu dost velký sobec, kterému především téměř chybí jakákoliv empatie. A to se pak těžko dosahuje nějakého kompromisu. Hlavní téma totiž není nějaký konec lásky, ale přetahování se o dítě v rozvodovém řízení. Hlavní dvojka nemusí být moc sympatická, ale rozvodoví právníci jsou teprve slušní padouši (kromě milého Alana Aldy). Zajímavé však je, že i když je příběh takto rozehraný, přece jen film působí dost originálně a je velmi zábavný a napínavý. To asi díky tomu, že se úspěšně vyhýbá klišé, i když by si možná divák nějaké to klišé - hlavně to z příjemného ranku - přál. Takže je to nakonec velice zručně vyprávěný dramatický příběh, ve kterém Adam Driver a Scarlett Johansson naprosto úžasně hrají postavy, co působí velice reálně, čili mají velmi výrazné vady. Hlavně Adam Driver, no. Takoví lidi existují a doporučuju se držet od nich dál. (8/10)

plakát

Dave (2020) (seriál) 

Dave je opravdu originální seriál. Je volně založený na životě Davea Burnea, známého spíše jako Lil Dicky. Osobně ho už nějakou dobu sleduju. Nejsem jeho hardcore fanda, ale některé jeho songy miluju a vždy mi připadal jako inteligentní sympaťák. Už jeho songy jdou často až "na dřeň" jím vybraného tématu a obvykle se jedná o pěkně sprosťárny, které můžou hodně lidí šokovat. Seriál je na tom v tomhle ohledu velmi podobně. První díl mě ještě tolik nenalákal, jedná se o trochu zmatený úvod, kde je hodně užvaněných postav, co se chovají trochu idiotsky, ale už od druhého dílu to nabere pořádné obrátky. Lil Dicky je velmi užvaněný, ve své tvorbě velmi sebevědomý, až trochu nafoukaný, ale zároveň má různé komplexy a stávají se mu fakt šílenosti. A v tomhle aspektu nejspíš uvidíte něco, co jste ještě nikdy neviděli. Lil Dicky nejen že má malý penis, ale má ho i deformovaného, což se tu hodně dopodrobně rozebírá. V Daveovi takových šíleností pár uvidíme, ale zase seriál není žádná přehlídka nechutností. Především tu jde o vztahy mezi postavami a o mírně krokolomnou, ale originální cestu za slávou. Jak už jsem říkal, postavy se někdy chovají trochu debilně, ale zároveň na mě tohle působilo i dost realisticky. Nechybí pak i mnoho milých momentů. Kromě toho, že je seriál často docela drsný a ujetý, je taky občas i pořádně vtipný. A podobně jako u jeho songů si i do svých (pro někoho "nevkusných") vtípků přizval ty nejáčkovější hvězdy současného hudebního mainstreamu. Kdysi Lil Dave měl duet se Snoop Doggem, tady se objeví třeba Justin Bieber či ségry Kardashianovy. Některé díly jsou trochu slabší, některé zase epické, ale dohromady se jedná o fakt vyvedený seriál. (8/10)

plakát

Tajná mise (1992) 

Naprosto bombastická zapomenutá gangsterka. Především hlavní dvojice je perfektní. Na jedné straně zcela uvěřitelný drsňák Laurence Fishburne, mladý policajt v utajení, vyrůstající v ghettu mezi drogami, které stály život i jeho táty, a tak se zapřísáhl, že na návykové látky ani nešáhne. Na straně druhé Jeff Goldlum, chlápek od rodiny, který je spíš obchodník, žádný velký gangster. Goldblum je tu sympaťák a často taky blázen, jak ho známe i z dnešní doby. Čili užvaněný milý blázen, kterého fascinuje všechno kolem sebe - i když v tomhle filmu ho nejvíc fascinuje sex s černoškami. Oba jsou stažení do nebezpečných situací, děj je pořádně napínavý, a na to, že samotná premisa není nic originálního, tak Deep Cover je napsaný a natočený tak, že je od začátký do konce zajímavý a zábavný. Není to nic realistického, je to klasická žánrovka, ale zatraceně vyvedená. (9/10)

plakát

Doom Patrol (2019) (seriál) 

Bohužel jeden z těch seriálů, ze kterého jsem byl na začátku úplně nadšený, ale to nadšení postupně opadalo. Nevidím v kvalitě tak rychlý a zásadní sešup jako třeba u trochu podobné komiksárny Umbrella Academy, ale stejně to zamrzí. Doom Patrol je další disfunkční "superhrdinský" tým, u kterého se ale opravdu s tragickými originy nešetří. Že vám umřel blízký? Co takhle že jste své nejbližší omylem zabili? A schopnosti? Žádné cool střílení ohnivých koulí a bezproblémové létání. Tady máme nebezpečnou schizofreničku, člověka trpícího v robotím těle (dokonce dva, svým způsobem), stoprocentně popáleného chlápka, ve kterém žije záhadná zelená bytost, a krásnou herečku, která se ale vlivem stresu mění v obrovský nechutný sliz. V komiksovém světě jsou to prostě spíš banda handicapovaných loserů. Seriál skvěle čerpá z komiksů, střílí jeden maximálně šílený nápad za druhým, a ta bláznivost působí velmi svěže a svobodně. Například Larry Trainor byl sice v původním komiksu jakýsi transsexuál nebo spíše hermafrodit a tady je to pouze "closet homosexual", ale tvůrci seriálu nám to později vynahradí oživlou ulicí plnou všech možných menšin a sexualit na okraji společnosti. Mimochodem i když Doom Patrol může nějakého citlivého konzervativního křesťana urazit, tak bych se odvážil tvrdit, že seriál Doom Patrol je spíše apolitický. Určitě se v něm dá vidět levicové smýšlení, někdy až na pokraji anarchismu, ale myslím, že seriál propaguje pouze obyčejné lidství. Máme tu bandu "jiných" lidí, kteří prostě chtějí být šťastní, klasika. V každém případě koncept a nápady paráda, ale postupně to začne drhnout. Některé díly nejsou tak zajímavé a zdají se být čím dál delší. Některé nápady a scény jsou naprosto úžasné, ale postupně začne přibývat nezajímavých. Hlavní dějová linie o hledání jejich šéfa Nilese se tak dlouho táhne, až mě vůbec nezajímalo, jak to dopadne, a dokonce mi v úplném závěru přestalo na postavách záležet (asi hodně vlivem posledního zvratu, který se mi nelíbil). A to už je průser. Hlavní chybou seriálu je asi hlavní padouch, u něhož se jeho herecký představitel fakt snaží a hraje ho skvěle, ale ani to seriálové meta, které je hezky převedené z komiksu, ho neučiní zajímavým. V jednotlivostech je Doom Patrol často bomba, jako celek bohužel jen lehký nadprůměr. Nevím, jestli se podívám na druhou řadu, spíš si radši přečtu komiks, který má lepší tempo. (7/10)

plakát

Blacula (1972) 

Slušné hororové béčko. Prostě černošský Dracula, který se nebere až tak vážně, ale o komedii taky rozhodně nejde. (6/10)

plakát

Dellamorte Dellamore (1994) 

Hodně zvláštní film. Na první pohled působí jako cool akční horor, ale to moc není, na to je příliš zadumaný. V podstatě všechny postavy ve filmu se chovají naprosto absurdně. Hlavní hrdina je občas citlivý romantik, občas zabijácký sociopat, místní policejní komisař je směšně neschopný a ženské postavy ze sebe vzrušeně vyrážejí naprosté nesmysly. Vlastně mentálně postižený Gnaghi se tu chová nejnormálněji. Ne že bych od filmu, kde se střílí zombíci na hřbitově po desítkách, čekal nějakou velkou realističnost, ale film připomíná tu nejbláznivější komedii například i tím, že ani fyzikální zákony tu moc neplatí - hroby pod náporem mrtvol "vybuchují", useknutá oživlá hlava skáče... Všechny tyhle blázniviny jsou ale režisérem Michelem Soavim natočené jako filozofický horor s nějakou tou romantikou a erotikou. Výsledný mix má pak působivou atmosféru, ale tahle jízda je na můj vkus příliš ujetá a zmatečná. (6/10)

plakát

C'est arrivé près de chez vous (1992) 

Studentský film za pár korun, který ve své době šokoval svět a posbíral několik velice prestižních cen... Man Bites Dog je o profesionálním vrahovi, který se zaměřuje na "malé ryby". Chodí po městě, vloupává se do bytů a domů a sadisticky zabíjí kohokoliv, kdo by u sebe mohl mít nějaké prachy. Už to je poměrně dost originální námět, ale k tomu všemu jeho kroky sledujeme pomocí dokumentárního štábu, který ho pronásleduje na každém kroku. Díky tomu z první ruky zjišťujeme, jaký Ben je. A je to teda pořádný kvítko. Vrah Ben je hlasitý, rád se poslouchá, je přesvědčený o své zábavnosti - je to naprosto sebestředný egomaniak. A kromě toho, že je to sociopat a psychopat, je to taky rasistický primitiv. Přesto je natolik dominantní, že dokáže občas někoho okouzlit, i když jasně vidíme, že většina jeho blízkých se ho především bojí. A má čeho, Ben je taky impulzivní a vraždění si vychutnává. Celkově, tohle JE horor, protože vrah Ben je monstrum. A pořádně děsivé a originální! Koncept "mockumentary" je tu poměrně zvláštní v tom, že dokumentární štáb složený ze studentíků a amatérů v tom vlastně od začátku jede s ním. Nejdříve jen zcela chladně přihlíží vraždění, potom se ani neostýchají přiložit ruku k dílu. Dokonce i přátelé Bena, což jsou relativně normální lidi, jen pokrčí rameny nad tím, že zabíjí nevinné lidi za peníze. To může být ve filmu částečně proto, že Man Bites Dog je překvapivě zároveň i velice černou komedií, a částečně proto, že tím tvůrci chtěli ukázat, že jsme otupělí vůči násilí, možná obzvlášť když je sledujeme přes filmovou kameru. V každém případě je to trochu zvláštní. Ze začátku jsem si říkal, jestli se film jenom neodehrává v nějaké alternativní realitě, kdy je povolání vraha společensky akceptovatelné. Pak jsem viděl, že to tak není. Takže musím říct, že mi docela vadí, kolik toho Benovi prochází. Sice tvrdí, že si proto nevybírá velké cíle, ale vzhledem k tomu, s jakou četností zabíjí a jak očividně zabíjení nemá nijak zvlášť strategicky naplánované, tak má příliš velké štěstí. Druhá věc je to, jak zvláštně jsou filmový štáb i blízcí Bena apatičtí. Za celý film vlastně nevidíme žádný opravdový názorový konflikt nebo dokonce katarzi. Opět, nejspíš by mi tvůrci řekli, že proto to je taková sranda. Jenže ono Man Bites Dog moc dobrá komedie není. Ty vtípky nejsou moc dobře natočené. Naopak velice dobře jsou natočené ty děsivé scény a obecně dramatická a hororová část filmu. Film má švih a spád, je fakt zábavný. Tvůrci chtěli šokovat a šokují. Velice originální horor, který vás může slušně znepokojit. (7/10)

plakát

Mazací hlava (1977) 

To jsem si dal. Čekal jsem ujetost, ale nevěděl jsem, že to bude tak divácky nepřístupné. Mazací hlava je zaměřená hodně na vizuál, kde v obvykle stísněných prostorech (především vidíme pidibyteček hlavního hrdiny) vidíme poměrně nápadité, ošklivé prostředí. Vše je nemoderní, zchátralé a špinavé. Deka v posteli je plná děr, výtah se rozjede s hlasitým řachnutím a pak jede nahoru pomaličku jak šnek a na nočním stolku roste větev z hromady hlíny. Rozhodně se tedy nejedná o veselohru. K celkově nepříjemné atmosféře přispívá to, že velkou část filmu jsou nějaké hlasité ruchy v pozadí, které ne a ne přestat. Už jen z těch by většině lidí trefilo. Asi tenhle film měl i nějaký ten příběh, možná dokonce i nějakou hloubku. Já viděl spíše jen řadu scén, které se předháněly v tom, jak moc budou nepříjemné a nechutné. Tempo je velmi rozvláčné už od začátku, ale ve druhé části se u mě film překlopil do neustálé nudy. Po celý film se dají obdivovat ty odpornosti, které zjevně nejsou laciné a prvoplánové, ale také už dnes nejsou kdovíjak šokující. Vizuálně zajímavé, jinak nuda. (4/10)

plakát

Šestý smysl (1999) 

Podruhé jsem se podíval na tenhle dnes už kultovní horor. Takže znám dopředu Ten zvrat, ale ten jsem znal už před prvním zhlídnutí... Tentokrát jsem ale film neviděl na videokazetě s českým dabingem. A je to pořád paráda. Samozřejmě v těch asi 11 letech mi přišel Šestý smysl mnohem strašidelnější, ale teď zase musím docenit například výborné herecké výkony, především Haley Joel Osment byl tenkrát neuvěřitelný objev. Často mě děti v hororech iritují, ale tadyten klučina je nejen roztomilý, ale když se klepe strachy a brečí, tak z toho až mrazí. Možná i s vědomím finálního zvratu taky víc vnímám, že Šestý smysl je v mnoha ohledech také rodinné drama. Jak už jsem říkal, film mně nyní nepřipadá tak děsivý, ale rozhodně je napínavý a také slušně dojemný, ať už jde o matku, která si neví co počít se svým synem, či psychologa, který se snaží zachránit rozpadající se manželství. Podobná témata jsme viděli mnohokrát, ale přesto zde ve filmu fungují a jsou hrdě v popředí filmu. Kvalitní horor. (8/10)

plakát

Zrůdy (1932) 

Překvapivě sympatický pohled do zákulisí cirkusových "zrůdiček". Klasickou šou s nimi neuvidíme, ale v průběhu filmu se nám různě ukážou. Jinak upřímně, trochu jsem se toho filmu bál. Myslel jsem, že něco z toho pro mě bude těžké skousnout a něco bude velmi nepříjemné na pohled... Ale ne. Ono tyhle lidské abnormality jsou podle mě nejvíc šokující třeba na fotkách či krátkých videí bez kontextu, ale když pak vidíte jejich normální, nebo spíše civilní životy, tak je to úplně v pohodě, o to víc, když je vidíte v komunitě podobně postižených. Jednoduše řečeno, "Freaks" jsou sympaťáci. Hlavní příběh je trochu telenovela, v níž jedna normální tanečnice chce získat peníze jednoho mužem v těle dítěte. To není nic zajímavého, ale naštěstí tu jsou i zajímavější vedlejší postavy, které do děje zasahují. Mile mě pak překvapilo, že si Freaks nakonec vzpomenou, že jsou vlastně hororem a přijdou s působivým finálem. Zajímavý a velmi netypický starý film, na který se stále vyplatí podívat. (7/10)