Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (648)

plakát

Dárek (2015) 

Dvojník Conana O'Briena z Warriora si natočil film, sám si v něm i zahrál a výsledek dopadl na výbornou. Neškodilo by trochu přidat u charakterizace postav, zvlášť u Simona (například aby si víc omlouval své činy, byl více dominantní...), ale jinak velmi povedený napínavý thriller. (8/10/)

plakát

Konec šňůry (2015) 

Úžasný herecký výkon Jasona Segela. (7/10)

plakát

The American Dreamer (1971) 

Denis Hopper měl (má?) evidentně hodně problémů se sexualitou, sebevědomím a dalšími věcmi. V tomhle filmu se ale tyto problémy nijak neadresují, Hopper je spíš schovává za spoustou řečí a filmových obrazů. Nepříliš zajímavý pohled do života rozervaného post-hipíka Denise Hoppera. (4/10)

plakát

Vzmuž se (2015) 

Hodně pěkný příběh, který se sice předvídatelně, ale zajímavě vyvíjí... zpracovaný v mých očích šíleným způsobem. Nepřišlo mi to vůbec vtipné a ani jsem si žádné chemie mezi hlavní dvojicí nevšiml. Přiznám se, že hlavně hlavní hrdinka mi přišla dost otravná a vůbec ne roztomilá a vtipná, jak bylo zamýšleno (A budu hnusný, ale v první scéně jsem si bez nadsázky myslel, že je to chlap s parukou). Celkově dialogy a jednotlivé postavy jsou buď nezajímavé nebo nevyužité. . Film ideální pro remake - námět je totiž velmi fajn, zbytek je dost otřesný. (4/10)

plakát

Láska a odpuštění (2014) 

Zatraceně zajímavý příběh utopený v průměrné režii a celkovém přístupu. Brian Wilson a Beach Boys mě zaujali a chtěl jsem o nich vědět víc a víc... bohužel ve dvou hodinách se toho člověk dozví o nich dost málo, především vidíme nepříliš zajímavou část z osmdesátek, kde je Brian nadopovaný. Dokonce i chybí dramatické vyvrcholení, dostane se nám maximálně nějakých těch halucinací a divných scén... Velká škoda a promarněná šance. Ale Paul Dano standardně super a některé hudební sekvence stojí za to. (5/10)

plakát

Iris (2014) 

O módě to je jenom trochu. Což mi nevadí, protože jí stejně moc nerozumím. Mnohem víc je to prostě o tom, jak je Iris zajímavá a zatraceně zábavná ženská, a o tom, jak má podobně cool manžela. A to mně ke spokojenosti stačilo. (7/10)

plakát

Tajemství N.I.M.H. (1982) 

Tenhle film mě absolutně minul. Příběh se tváří zajímavě a tajemně - NIMH je zkratka střediska, v němž dělají lidi pokusy na zvířatech, protože... jsou zlí, víceméně. To mi přijde jako sociální kritika dost povrchní, ale řekněme, že je to jenom prostředek pro dramatický děj. Díky těmto pokusům ale krysy získaly vyšší inteligenci, dokážou číst a... svítí jim oči. Tohle však považuju za nejhorší lapsus filmu - Protože jaksi VŠECHNA ZVÍŘATA VE FILMU PŮSOBÍ INTELIGENTNĚ. Mluví, logicky přemýšlí, prostě klasická polidštěná zvířata, jak je známe z animovaných filmů. Vedle nich krysy, které měly nabýt lidskou inteligenci, vypadají prostě jen jako další druh zvířat, co se jen berou moc vážně. A pak je do toho ještě naroubovaná magie, kde hlavní hrdinka má amulet, který prostě sem tam udělá něco kouzelného.... Celý film je jedno velké drama. Hlavní hrdinka je střídmá paní, která je vdova, což je nám neustále různě připomínáno. Všem poté hrozí vyhubení kvůli tomu, že zlí lidé si dovolují nemít na své půdě havěť... ehm... však víte, zlí lidé a tak. Nějak na mě to drama ale absolutně nefungovalo, necítil jsem napětí, natož strach. O komediální vložku se pak má postarat nešikovný havran, který si chce najít družku. Pokud na mě nefungovalo drama, tak ta humorná část už vůbec ne. Pokud bych měl něco pochválit, tak film má kouzelnou animaci, příjemnou hudbu a úctyhodnou snahu o to odlišovat se od běžných animáčů. Bohužel mě ale příliš nebavil. (5/10)

plakát

Popelka (2015) 

Kenneth Branagh zmodernizoval Popelku tak, aby byla o něco realističtější a modernější. Charaktery jsou o drobet propracovanější a především jsou zalátovány různé logické díry. Přesto se film překvapivě hodně drží tradiční disneyovské Popelky a její příběh nijak zvlášť neupravuje a nerozšiřuje. Vidíme všechny známé motivy jako trýznivý život Popelky, krásný bál a finální nasazování střevíčků. Většinou je to velmi příjemná podívaná, ale vytknul bych to, že možná je film místy příliš temný. Útrapy Popelky vidíme velmi důvěrně a i když očekáváme šťastný konec s princem, myslím, že mnoho diváků v tu chvíli zatouží, aby se film obrátil spíš v klasický revenge-movie. Nebylo by špatné, kdyby Popelka zkopala svou ďábelskou matku, poslala své nevlastní sestry do hajzlu a s mečem se zkrvavená probila přes stráže až ke svému princi. Zde si ale musíme vystačit s myšlenkou, že se prostě vyplatí ježíšovsky trpět a být ke všem hodný. Což není až tak špatné poselství, ale řekněme i na pohádku velmi nemoderní. Tato Popelka je rozhodně velmi slušnou hranou pohádkou, ale to, jak je uzavřená do svého tradičního krunýře, je jí dost ke škodě. (7/10)

plakát

Mroží muž (2014) 

Nefunguje to ani jako horor, ani jako komedie, ani jako film, který se drží jakékoliv logiky, ani jako bláznivina na drogách. Je to jenom příšerný film, kde se kupí jeden fail na druhý. Mroží kostým vypadá jako, no, jako kostým, přítelkyně hlavního hrdiny je úplně mimo (jak v dramatických, tak řekněme odhlečenějších postelových scénách), sám hlavní hrdina je otravnej hlasitej kecálek, jeho kamarád ze Šestýho smyslu zase pro změnu moc nemluví, a tak ani třeba nepřerušuje nesmyslnou improvizaci (doufám!) Johnnyho Deppa, sériový vrah nechá mobil hlavnímu hrdinovi, ale samozřejmě ho přeruší přesně poté, co si udělá krátký telefonní hovor (i když tam u něho musel chrápat půl dne), celková operace nedává smysl (nejdřív se odoperuje jeden kus pro otřepaný, stokrát viděný dramatický efekt, a pak už máme pár hodinek přeměnu, za kterou by se nestyděl doktor Frankenstein...) vtípkování o Francii ani Kanadě není vtipný (a to jsem myslel, jak to není vděčný zdroj vtipů...)... Je to prostě jakási hra na horor opírající se o nefungující a nehodící se ujetý černý humor. Ach jo. A když si vezmu, jak se mi líbil Red State... Tohle už prosím nikdy víc, Kevine. (2/10)

plakát

Asobi ni iku jo! (2010) (seriál) 

Ecchi jak má být. Prsaté holčiny i lolity se točí kolem vyzáblého brejlounka, jako by byl posledním mužem na světě, a do toho jakýs takýs příběh o kočičích mimozemšťankách. Překvapivě to však všechno funguje. Humor je opravdu na takový druh anime slušný - Jedna z nejvtipnějších scén je, když amatérský filmový klub je nadšený z toho, že na Zemi přišli praví mimozemšťani, a tak je můžou využít pro natáčení svých sci-fi kousků. Jenže jejich anatomie není příliš exotická, jejich vynálezy nevypadají moc futuristicky a pravá mimozemská loď vypadá na celuloidu jako model s provázky á la Ed Wood. Jinak je seriál hodně postavený na sexy situacích, a tak závěrečné díly, které se snaží o příběhové finále, patří bohužel k tomu slabšímu. Na druhou stranu mně seriál bavil mimo jiné i díky hromadě narážkám na popkulturu. Například jeden z robůtků vypadá jako Chow Yun Fat, jedna z postav je fanynka do starší japonské kinematografie a samozřejmě nesmí chybět odkazy na sci-fi. Kromě výrazného odkazování se na Star Trek se divák dočká i hudební narážky na Červeného trpaslíka (!). "Krásky z kočičí planety" jsou anime, které si na nic nehraje, a mně se nějak trefilo do noty. (8/10)