emma53

V Top of the Lake převažuje spíš ta dramatická linie než thrillerová, ale je to letošní druhý film, kde je po celou dobu tak perfektní znepokojivě temná atmosféra, kterou lze skutečně přirovnat jen k True Detective. Co mě osobně mimo jiné zcela odzbrojilo, byly nepopsatelně nádherné exteriéry, takže to byla vizuální pochoutka až do posledního záběru. S hlavní představitelkou Robin jsem se sice ztotožnila až ve třetím díle, ale mohu napsat, že její postavu zahrála Elizabeth Moss zcela věrohodně, s obrovským citem pro svou nelehkou situaci a to mohu říct čistým svědomím i o ostatním hereckém obsazení. I když se zdá, že celý seriál plyne v pomalém tempu, tak to vůbec neubírá na napětí, spíš naopak s přibývajícími díly jen graduje, protože zhruba od čtvrtého dílu jsem začala být čím dál zvědavější, kterým směrem se to bude asi ubírat a jestli se naplní moje tušení ohledně ostatních záležitostí, protože to, co se týká Tui, je poměrně jasné již z pilotního dílu. Je pravdou, že tam bylo pár míst, obzvlášť ke konci, které bych trochu prostříhala, ale jinak jsem byla v každém případě spokojená a věřte, že Top of the Lake stojí rozhodně za zkouknutí.

Slaďoučký jak Pilcherovská pohádka s manekýnem v hlavní roli, no kdo by to nedal :-) Jeden z mála romantických filmů, který mě tak trochu nudil a že jsem romantička tělem i duší. 2,5*

V tom poměrně velkém množství britských krimi minisérií musím se smutkem konstatovat, že Hinterland neuspokojil moje očekávání. Zřejmě na to mělo vliv i nevýrazné herecké obsazení a konkrétně Tomova postava mně byla záhadou až do samotného konce. Alespoň u něj bych si představovala větší vykreslení jeho postavy, potažmo jeho minulosti, které do jisté míry ovlivňovalo jeho občas zvláštní chování. Takže se smutkem, ale tentokrát to nad průměr nevidím.

Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat knihu a pak to třeba objektivněji ohodnotím. Ať jsem dělala, co jsem chtěla, tak hlavní představitelé mně nesedli. V mých představách kolovalo mnohem víc jiných hereckých es, kteří by to zvládly podle mého subjektivního názoru mnohem lépe. Terence na mě působil jak nevinné malé kotě sbírající nejen motýlky a postrádala jsem u něj alespoň trochu víc těch psychopatických rysů, které by celému příběhu trochu rozproudily krev. A Samantha se snažila seč jí síly stačily, ale nestačilo to k mojí lítosti nad jejím osudem. Konec konců tam měla poměrně dokonalý servis, mně do postele jídlo nikdo nenosí. Takže já bych s těmi nominacemi rozhodně tak nehýřila, ale jsem pouhý laik.

Ne, já tu trojku nedám, protože to bylo obrovské zklamání a ani Clive Owen to nezachránil. Atmosféra byla asi to nejlepší na celém filmu, jinak si myslím, že tři scénáristé na jednom projektu nemusí být vždy ta nejlepší volba a tady se to potvrdilo ve velkém, protože tak neuvěřitelné, zbytečné situace a momenty jsem dlouho neviděla. SPOILER: Co to měla např. znamenat ta šokující vsuvka s taťkou? KONEC SPOILERU. A ten konec to už úplně zazdil.

Na svojí dobu velmi zdařilé zpracování jedné z Cookových knih, kterých jsem v jednu dobu přečetla celou řadu. Nemohu napsat, že by to bylo něco převratného, protože děj byl celkem předvídatelný, ale s chutí jsem se podívala po dlouhé době na Majkla. Mám jenom já takový pocit, jako by ho bylo vidět čím dál tím méně a nebo se mi to jen zdá? Jinak Marek v jeho podání byl velmi dobře vyobrazen, takže do posledního momentu nevíte, jak se vybarví.

Já bych se asi rozmýšlela kolikaletým dětem pustit myšku s medvědem, protože místy toho akčního bububu bylo docela dost, ale to je pouze můj subjektivní dojem. Já osobně jsem se hned na začátku zamilovala do Celestýnky a tahle láska mě neopustila až do konce. S drsoněm Ernestem už to bylo trochu horší, ale jak jinak, na konci to byl už taky můj brumla. Moc se mně líbila animace, která mně silně připomínala Renčína a hlas, který namlouval mojí Celestýnku, tak ten byl moc roztomilý a vysloveně sednul té její velikosti. Nestačila jsem se ani trochu nudit, bylo to vtipné (klidně bych toho humoru přivítala víc), mělo to myšlenku a uteklo to tak rychle, že chci pokračování i když v trochu mírnějším duchu.

Já mám k těmto soutěžím poměrně dost ambivalentní pocity a poslední dobou se na ně nedívám už vůbec, ale tohle byla jedna z těch výjimek, kdy mě na Paula upozornili známí a tak jsem se doma hned mrkla na You Tube a tenhle kluk mě emotivně během pár minut úplně rozebral. Nepopírám, že můj pozitivní vztah k vážné hudbě to také silně ovlivnil. Nevím do jaké míry je celý film věrohodný a co se tam muselo malinko přikrášlit, aby byl divácky stravitelný, ale to mně tentokrát nechalo poměrně v klidu a vůbec jsem to neřešila. Jedno je jisté, že Paul neměl vždycky na růžích ustláno a velké sebevědomí nebylo také zrovna jeho silnou stránkou. V závěrečném finále, kdy už stál na pódiu před tou notoricky známou porotou, jsem si nemohla pomoct a pustila si to pak okamžitě ještě jednou v originále, ale prostříhané v té filmové podobě to bylo bezvadně. V každém případě je ta čtvrtá hvězda jen pro tebe Paule:-)

Jsem ráda, když narazím na zajímavě zpracovaný film, kterým je bezesporu i Mr. Pip. Andrew Adamson si musel hodně pohrát s knižní předlohou o jiné knize. Ale výsledný dojem stál určitě za to, alespoň co se mě týká. Mr. Pip působí jako poezie s velkou dávkou fantazie, předložená na filmovém plátně, navíc z úžasně krásného přírodního prostředí provincie Bougainville. Jestliže se první polovina příběhu nese v poměrně mírném duchu, tak v druhé části nabývá trochu jiných rozměrů a Mathilda se setkává s tvrdou a krutou realitou občanské války, která v důsledku jednoho malého, nevinného činu zasáhla ten malý kousek ráje a silně se dotkne i jejího nejbližšího okolí. Mr. Pipa se bravurně zhostil nám všem známý, charismatický Hugh Laurie. Vidět ho v jiné roli, než té doktorské, mně bylo přímo potěšením. Ale kdo na mě zapůsobil opravdu mocně, byla Xzannjah, která hrála Mathildu naprosto přesvědčivě, její oči mnohdy mluvili za vše. A to nemluvím o jejích snových scénách s domorodci oblečenými ve viktoriánských kostýmech. Svým způsobem je Mr. Pip uměleckým dílem, které zřejmě zapůsobí na každého jinak, ale za sebe můžu říct, že jsem byla moc spokojená.

Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu.