Životní šance

Příběh kluka, který od dětství nemá sebedůvěru, je šikanován a nemá to jednoduché. Za to mu bůh přidělil obrovský operní hlas, který se jen tak nevidí! Celý příběh je vlastně od počátku jeho života, kde se film potácí spíše v takovém dramatu a kvalitou někde v průměru. Nenabídne bohužel nic navíc, k závěru se dostaví pár scén, u kterých jsem se i pořádně zasmál. Když Paul vše zdá, tak se po dvou letech mrhání životem přihlásí do soutěže Británie má talent. Paul přichází na scénu nervózní, ale potom co se hrne z jeho hrdla už málo kdo pobírá a já si právě tento okamžik užil ze všeho nejvíce. Životní šance mohla přijít s něčím navíc, já se na tento snímek docela těšil, ale nedostal jsem kromě závěru, který byl fantastický nic. Kdybych ho řadil do průměru, tak bych ho urazil, je to pěkný nadprůměr a dle mého velmi silné 3* .. 6/10 = 68% (10.07.2014)

Svým způsobem sympatický Paul, který vždy schytá rány osudu v podobě šikany, všemožných nehod, urážek otce, nízké sebedůvěry nebo nemocí. Nechápete ho, smějete se, spíláte mu, litujete. Cesta za štěstím je klikatá a trnitá a jistě ji scénáristé nezachytili autenticky. Pravdou však zůstává, že mu vysněnou cenu přejete, jakkoliv si o nekonečném smolaři myslíte svoje :) (23.08.2014)

David Frankel je jeden z mých nejoblíbenějších režiséru. U jeho filmu si vždycky krásně odpočinu nebo se zasměji a prostě si to užívám a jinak to nebylo ani u snímku One Chance. Byla jsem zvědavá na "vážnější" roli, kterou tu zahrál James Corden a k mému překvapení to zahrál skvěle. Líbilo se mi, že svojí stránku komika úplně odsunul a zahrál to s respektem. Film má malinko hluchá místa, ale hudba je skvělá. Příběh šikanovaného chlapce, který se od malička touží stát operním zpěvákem a i přes všechny překážky, které mu život nastražil to dokáže. Podle skutečné události a tudíž pro mně velmi inspirující příběh. (20.05.2017)

Paul Potts byl jeden z těch esteticky nevydařených nýmandů, kteří přišli do talentové soutěže, a jakmile otevřeli hubu, vyskočili diváci ze sedadel, porotci vytřeštili oči a už tu byla ona stará známá pohádka o ošklivém kačátku. Mohl by to být extra debilní film, ale není. Nekonají se slzopudné scény a nelétají tam roje slov, která nechcete slyšet, protože by se vám navalilo. Jde o docela normální film o jednom vcelku normálním klukovi, který měl rád operu a rád zpíval. (28.12.2015)

Kdyby jel tvůrce v linii prvních zhruba dvaceti minut, asi bych hodnotil výš. Začátek je totiž překvapivě typicky britská "nahláškovaná" záležitost s vtipnými prvky, která baví a má spád a nápad. Je to vtipné a divák je velmi rychle vtažen do děje. Jakmile se ale Frankel pokouší zahrát na vážnější notu, stává se z filmu klasické slzopudné a klišovité drama o otloukánkovi, který se stal hvězdou. Tvůrci zkrátka někdy na emoce a lacině dojemné momenty tlačí až moc a zákonitě je to kontraproduktivní. Konec je pak už jen přehlídkou nenápaditých klišé, která ale na někoho mohou dost fungovat. Naštěstí se povedlo klíčové obsazení, protože jak Corden, tak Alexandra Roach hrají velmi dobře a jsou oba veskrze sympatičtí, takže jim tak nějak podvědomě stejně divák drží palce. A zmínit se musí i výborný Colm Meaney, který si zemitého otce vyloženě užívá. Jen je škoda, že Potts je tu úplně nereálně adorován a nemá jedinou špatnou vlastnost, což úplně bije do očí a působí to hodně zvláštně. Ve výsledku je film ale naprosto neškodná žánrová jednohubka, která chvilku baví a chvilku zbytečně tlačí na emoce. Účel ale splní a to je hlavní. 60% (10.02.2014)