dzej dzej

Everybody´s speaking about Laci and Laci...

Absolutně čistý film...

Robot Monster československé pohádkové tvorby... I s monstrem i se vším ostatním...

nebo *****? One of the best worst films ever made... Stejně to všechno byl jen sen... Stejně film vydělal 60ti násobek rozpočtu (rozpočet 16 000 $, tržby 1 000 000 $)... Stejně se pak chtěl režisér zastřelit a netrefil se... Stejně...

Po Posledním tangu v Paříži další film s máslem v hlavní roli...

Zběsilá komedie/parodie plná absurdního, surrealistického a černého humoru mísící Kafku, E.T., vatikánský mýtus, kritickou recepci dějin Španělska v posledních desetiletích, teorii kapitalistického podnikání, NASA a adopci černých dětí z Afriky. V každé scéně se objevuje nějaký gag či vizuální nápad, vynikající obrazová stránka je doplněna i slovním humorem (bizarní španělština dvou liliputánských mimozemšťanů, fiktivní jazyk v titulcích filmu míchající prvky španělštiny, baskičtiny a němčiny). Fesser natočil zběsilý film inspirující se díly Terryho Gilliama a Jean-Pierra Jeuneta, který částečně připomíná i tvorbu Veita Helmera.

Vzpomínka na všechny oběti ETA...

Vizuálně úchvatný film, jehož jednotlivé obrazy jsou inspirovány kompozicí výtvarného umění i divadla. Adaptace Stendhahlova textu je zasazena do chladné krajiny severního Španělska a vychází z klasického romantického příběhu milostného trojúhelníku (hodný lékař - žena jeho srdce - tajemný cizinec).

Jedna z prvních rolí Javiera Bardema v chaotickém filmu o možných formách manipulace.

(Granada, listopad 2009) Amenábarova Agora není jen dokonale propracovaným historickým velkofilmem jaký tu dlouho nebyl, ale především velkým příběhem konce klasické antické éry a nástupu dravého křesťanství. Personifikací těchto dějinných změn je matematička, filosofka a astronomka Hypatia z Alexandrie, která zastupuje staré tradice antické školy, novoplatonismu a aristotelského vědeckého odkazu. Alexandria kolem roku 400 n.l. je jedním z největších měst tehdejšího světa, ve kterém se prolínají doznívající egyptské náboženství, římská správa, židovství a nastupující křesťanství. A právě konflikt mezi starým a novým, mezi antikou a křesťanstvím, je hybnou silou celého filmu. Amenábar tu otevírá fascinující a naší civilizací zapomenuté téma, které relativizuje všeobecně přijímaný křesťanský pohled na tuto dobu: kresťanští vůdcové nejsolu prezentováni jako mučedníci, ale jako fanatici kteří se nezastaví před ničím a kteří jsou prvními šiřiteli evangelia mečem. Film otevírá diskuzi o zhoubnosti křesťanství pro filosofii, umění a vědu: obrovské znalosti antiky byly takřka na 1000 let zapomenuty a nahrazeny slepou dogmatikou, ženy byly téměř až do 20 století degradovány a potrestány za vyhnání z ráje a vývoj lidské civilizace se zastavil (teorie o oběhu planet, které rozpracovávala Hypatia, oprášili až Galilei a Kepler na konci 16. století). Agora je tak nejen nadprůměrným filmem, ale také důležitou relativizací dominantního křesťanského pohledu na dějiny. O tom, že pod sluncem se neděje nic nového, svědčí i zprávy, že film by na popud katolické církve neměl být uveden v Itálii