dzej dzej

Tohle si tolik velebení pixaráci v celovečerní stopáži prostě nedovolí...

Člověk je ze zhypeovaných recenzí vyblázněn na nejvyšší možnou míru, usedne v kině, fascinovaně si užívá dokonale propracovaný animovaný svět, sžívá se s postavou a příběhem, mávne rukou nad průměrnou scénou, mávne rukou nad moralistně-šablonovitým vývojem příběhu, je mírně naštvaný z další průměrné scény, je mírně naštvaný ze stále více moralistně-šablonovitého vývoje příběhu, rezignuje na hlavní příběhovou linii a baví se detaily. Tak to u mě chodí se všemi pixarovkami a 3D animačními filmy... Jediná výjimka: Příběh hraček 2. Z celého Ratatouille se mi nadlouho do paměti zapíše pouze naprosto GENIÁLNÍ (a vím, že tím slovem se má šětřit) postava Antona Ega, jehož činnost i závěrečný monolog naprosto přesně vystihují marnost a pomíjivost všech kritických soudů a kritické praxe vůbec... PS - Ratatouille je film o kamarádství, vzájemné pomoci, respektu k odlišnostem a dalších kladných hodnotách a přesto byl během jeho natáčení taktně umlčen a vyhozen tvůrce prvotního nápadu, animátor a původní režisér celého filmu, syn českého emigranta Jan Pinkava...

Fascinující příběh rozkladu odehrávající se v místech, kde přestává existovat prostor i čas. Honičky s kapitánem Ikara 1 opravdu rozbíjí soudržnost tohoto filmu (i když samotná postava kapitána a jeho sedmileté utrpení v roli uvězněného boha jsou fascinující), přesto nejde jít pod plnohvězdové ohodnocení. Ať rmoutí se ti (a mezi nimi i já) co viděli Suhshine pouze na DVD - v kině to musí být opravdu nezapomenutelný zážitek. PS - skoro všichni tam umrznou...

Film na úrovni těch průměrných a popdrůměrných "děl" z přehlídky amatérských filmů v Uničově. Jediný rozdíl je v tom, že Dobeš a jeho tým dostali víc peněz...

Špatné jako film ve kterém hraje Dominik Hašek...

Je legrační jak tvůrci H-Z (a mezi nimi samotný Thomas Harris) zuřivě staví oslí můstky mezi Mlčením jehňátek a tímto prequelem... Gaspard Ulliel je fajný, film jako celek velmi nudný. Hannibal - Zrození je špatný film s pěknými vraždami.

Stephenu Frearsovi se povedl pozoruhodný kousek - natočil film s citlivě prokreslenou posmutnělou hrdnikou plnou pochybností a nevyrčených tužeb. Už to by stačilo na nadprůměrný film. To, že onou hrdinkou je britská královna, je důvodem k zařazení snímku do kategorie nadnadprůměrné. To, že film NENÍ o princezně Dianě, je chvályhodné. To, že Helen Mirren královnu zahrála tak jak ji zahrála je pro vyznění filmu přinejmenším stejně důležité jako skvělý scénář a jistá režie. Alžbětu II. zná skoro každý člověk na naší planetě, ale těch, kteří o ní něco doopradvy ví nejsou ani desítky. Frears nám nabídnul fascinující interpretaci nedávné historie a jako správný poddaný prokázal své královně obrovskou službu. PS: v stánku na rohu londýnského Trocadera prodávají zvláštní pohled. Je na něm zachycena královská rodina sledující při jisté oficiální akci nějaký vzdálený, zřejmě komický objekt. Zatímco všichni ostatní mají obličeje zkřivené do normovaného konzervativního šklebu, Alžběta se procítěně a krásně usmívá. Její filmový obraz tak snad není příliš daleko od reality...

Dojem s filmu velmi kazí nesypatické a "mimózní" Koťátko, které celou dobu jen přede a nevypustí z tlamičky jedinou smysluplnou větu... U filmu, který je postaven stejně jako Snídaně na Plutu, je nezbytně nutná identifikace s hlavním hrdinou. Té se mi bohužel nedostalo... Literární sktruktura snímek oživuje, hlavní hrdina jej vytváří a zároveň pohřbívá. PS - Cillian Murphy proletěl od Snídaně na Plutu k Sunshine celou slunenční soustavou...

Ondříček v zoufalé snaze brakuje co se dá (včetně sebe sama) a výsledkem je vpravdě otřesný prototyp čecháčkovského (nebo macháčkovského, chcete-li) filmu plného chcípáků, blbců a bláznů. Jedna ruka asi opravdu tleskat nemůže, ale to je stejně egal - zde se o potlesku ani neuvažuje.

Precizní příběh, precizní výprava, precizní herci, precizní kamera, řada precizních scén... A právě proto nemůžou Nedotknutelní dostat pět hvězdiček...