Mijagi

Neskutečně zábavná a ulítlá parodie nikdy nekončících seriálů tipu Star Trek. Vtipné narážky na žánrová klišé, jednoduchý děj posádka vs. mimozemské monstrum, kýčovité televizní interiéry se spoustou blikajících tlačítek a do toho všeho Kutil Tim jako nejdrsnější velitel vesmírné lodi, co jsem snad kdy viděl :-) Jeho kolegové: Sigourney Weaver a Alan Rickman. Není co dodat, snad jen to, že nebýt Thermianů, jejichž tupost občas hraničila s trapností, neváhal bych Galaxy Questu přiklepnout pět hvězd.

Autory beat generation včetně společné Kerouacovy a Burroughsovy knihy zachycující tragický spor mezi Lucienem Carrem a Davidem Kammererem mám načtené a musím přiznat, že i přes určitou navoněnost pro mainstreamového diváka, jsem se u sledování filmu bavil. Trochu mě zklamala postava Jacka Kerouaca, kterou režisér a scénárista v jedné osobě chvílemi, nejspíš pro odlehčení děje, karikoval (např. scéna se shozeným obrazem) a zbytečně tím narušoval důvěryhodnost příběhu, ale na druhou stranu mile překvapil Daniel Radcliffe, jehož Allen Ginsberg byl nejsilnější z celého filmu, zvlášť skvěle zahrané vzplanutí citů ke Carrovi, beze slov, jen práce s výrazy.

Naivní vesnická rodinka neúprosně smýkaná morálně pokleslým životem filipínské Manily, kde i ta největší nicka žije podle zásady nahrabat si co nejvíce výhod pro sebe. Vymanit se z bludného kruhu neustálých proher znamená zahodit ctnosti a zapojit se do ojebávání společnosti. Sociální drama, v němž je každá jiskra naděje nemilosrdně spláchnuta kýblem splašek. Do toho perfektní „security guard“ krimi linka s několika vygradovanými momenty, neznámí a velmi dobře hrající filipínští herci a atraktivní kulisy chudinského slumu. Zbytečně ukecaný závěr tentokrát odpouštím.

Řekněte mi někdo, že je tenhle dokument jen pitomě natočený, protože jestli ne, tak se mi chce brečet nad tou neskutečnou prázdnotou, která je dnes označována jako hipsterství. Po shlédnutí jsem si musel napočítat do deseti, pak ještě jednou, znovu a znovu, abych se z toho probral. Přečtěte si Kerouacovo Na cestě nebo Dharmové tuláky. Opravdoví hipsteři neřeší, jestli mají žmolky na svetru nebo jestli je jejich kavárna free a hlavně je za nimi nějaké umění. Jsem tolerantní, ale tohle fakt nedávám.

Oddechovka nejen pro všechny bankovní zaměstnance a vykutálené lupiče. Skvělý Jason Statham v hlavní roli, reálný příběh a místo klišovitého trezoru s čerstvě vytištěnými bankovkami nebo zlatem bezpečnostní schránky s uschovanými nectnostmi movité klientely. Jo a ještě hláška, kterou režisér českého dabingu předběhl o 2 roky dobu (viz. zajímavost uživatele HUMOOOO) :-) Ve scénáři pár nedotažených, ale odpustitelných řádků. 80%. Tak na to koukněte.

Úchylný, animálně se chovající řidič kamiónu, nekonečný záběr na pootevřenou plachtu návěsu, projíždějící auta po dálnici, sychravo … Nebudu prozrazovat více, ale tohle byla nejdrsnější scéna, při které jsem měl chuť film vypnout. Statická kamera, pod kůži se zarývající počasí, divně se chovající postavy a všudypřítomná beznaděj dělají ze sledování této řecké kultovky dost nepříjemný zážitek. Ani si nepamatuji, že by nějaký režisér takto intenzivně tlačil diváka někam, kam se mu vůbec nechce. Krajina v mlze vás vtáhne přímo do své atmosféry, nebude to hezké, ale budete tam a nakonec vás to vyplivne zpátky na váš gauč, totálně rozložené a v depkách.

Některé scény byly příliš natahované (např. pařba s kolegyní) a zbytečně odváděly pozornost od hlavního příběhu, ale tento jediný nedostatek vyvážily herecké výkony neherců. Filmový zážitek s autentickou atmosférou. Cesta ven a Fair Play - pro mě nejlepší české filmy roku 2014.

Očekával jsem tuctový zážitek a nakonec se dostavilo milé překvapení. Když pominu zbytečně natahovaný scénář a některé herecké výkony (např. Jakub Prachař hraje scény, v nichž má být psychicky zdeptaný, s úsměvem na rtech), není film úplně špatný. Nejsympatičtěji na mě působila snaha zaměstnanců obchodního centra, v němž se odehrává takřka celý děj (díky tomu lze také akceptovat všudypřítomný product placement), o nabourání unifikovanosti a chladnosti tohoto prostředí svými dostaveníčky na střeše areálu nebo prostě jen přátelským pokecem během práce. Zajímavá je také dějová linie, kdy hlavní postava (zahraná Richardem Krajčem) se včas vzdá budoucí kariéry lékaře jen kvůli tomu, aby se nenechala semlít systémem a zachovala si reálný vztah ke světu a svému okolí. Všechno je to samozřejmě pohádka, ale proč ne? Tenhle žánr přece o Vánocích frčí :-) Pokud máte chuť na idealistickou a lehce syrovou sociální sondu, určitě doporučuji. Pokud si chcete jen pustit film o nad námi bdících andělech, zvolte několikanásobně kvalitnější kultovku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem.

Film lehce ztrácí díky dějové lince týkající se zaměstnání, ale bohatě to kompenzují všechny scény z pochodu. Karel Heřmánek v hlavní roli vynikající. Jako stovkař musím hodnotit plnými čtyřmi hvězdami.

Ve 104 minutách se o zdi dozvíte vše podstatné – politické pozadí, historii, ale také třeba druhy použitých překážek v pásmu podél stavby (protitankové zátarasy, Stalinův trávník ad.). Dokument je složený z dobových záběrů a doplněný komentáři pamětníků. Z některých pasáží jde až mráz po zádech. Nejsilněji působí videonahrávky střeleb policejních složek do demonstrantů a také kruté útěky lidí na Západ za svobodou. Dnes na několik desítek kilometrů dlouhou zeď a celé bloky vybydlených domů se zazděnými okny přímo v centru metropole koukáme jako na něco absurdního, ale stačí shlédnout scény vojenských intervencí Sovětského svazu do Maďarska nebo Československa (obě akce film obsahuje), aby si v souvislosti s aktuálními událostmi člověk uvědomil, že nic není nemožné. Poctivě zpracovaný dokument.