Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 567)

plakát

Frajeři ve Vegas (2013) 

Další vykalkulovaná nuda, která je režírovaná s podobnou energií, s jakou se vytvářela zápletka. Turteltaub je chcípák.

plakát

Vše je ztraceno (2013) 

Cuarón si dělá poznámky. Scenáristické KO v prvním kole s plně konkurenční režií (samozřejmě bez vizuální onanie), fantasticky úsporným Redfordem a bez hekání jako z německýho porna. 9/10

plakát

Arrow (2012) (seriál) 

Už dlouho jsem neviděl seriál, který by slibný potenciál tak zdatně rozpouštěl v břečkovité křeči scénářů. Škoda, Amell, jeho sidekickové a akce jsou fajn. Všechno ostatní je hnůj zralý na šíp do hlavy.

plakát

Hunger Games: Vražedná pomsta (2013) 

Fantasticky zrežírovaná a HLAVNĚ napsaná sci-fi, které škodí jedině pár scén romantického tokání. Jakmile ale Lawrence (Jennifer i Francis) přepnou do režimu sociálního útlaku, vzpoury a sebeobětování, člověku se několikrát rozproudí krev v žilách a sem tam zarosí nejedna řasa. Lawrence diriguje o minimálně dvě úrovně výš než Ross a i vedlejším postavám, které jsou odkázané ke smrti, dokáže vnuknout smysl a vydolovat z nich emocionální dopad pro ústřední duo i pro diváka. Pokud samotná revoluce bude podobně tematicky hutná jako její zajiskření, tak se v tom kině asi na místě poseru blahem! P.S.: 50 minut v aréně, která je konstantně v IMAXovém poměru stran (Lawrence kombinoval točení na IMAX kamery a pětatřicítku, která se pak roztáhla ve střižně) je navíc ve své katergorii podobnou revolucí jako když si s IMAX technikou hraje Nolan.

plakát

Machete zabíjí (2013) 

Sympaticky ujeté a s od začátku nasazeným dravým tempem, kdy se přechází v podstatě z akce do akce, ve které si Rodriguez pouští fantazii na špacír. Okolo půlky už je toho ale tolik, že přichází celkem logické umrtvení a člověk se chytne až ke konci, kde začne alespoň trochu fungovat gradace.

plakát

Elysium (2013) 

Jako kdyby Pyunovi narostlo ego a jal se točit Cyborga jako kritiku kapitalistického zdravotnictví. Jen tu chybí Van Damme, céčková upřímnost a jakákoli šance na guilty pleasure špatnost.. Naopak přebývá přebujelé ego samozvaného sociálního kritika,který si neumí přiznat, že točí debilní přímočarý akčňák s černobílými figurkami (a v případě kuního ksichtu ještě zoufale odehranými a směšně siláckými), nezvládá držet styl a do zemdlení (a vyloženě sebemrskačsky) opakuje tři stylistické nástroje. Gradace (hlavně v závěru) hrozně na sílu, finální souboj tragický a bez satisfakce, a radši nemluvit o tom, jak kolikrát trpí i orientace v prostoru a jak je scénář převážně stavěný na oslích můstcích náhody a jen zlomkově příčinně. Asi mě měly rakety země-vesmír v prvních 5 minutách dostatečně varovat, že se bude rozmazávat jen o něco naleštěnější lejno než před 30 lety. A ještě s nosem nahoru.

plakát

Doktoři z Počátků (2013) (seriál) 

Esence nevkusu, odpornejch stereotypů a neschopnosti! Vydržel jsem to 10 minut a měl jsem nutkání zabít kohokoliv, kdo se na tom podílí, a následně sebe při představě, že mi zdegeneruje mozek a v důchodu budu na podobnou sra_ku koukat.

plakát

Jay and Seth Versus the Apocalypse (2007) 

Hrozně zle sestříhaná a zrežírovaná krátkometrážní srágora, které chybí humor, napětí, pointa i jakékoli překvapení. Kdo od zhruba 4. minuty neuhodne závěr, je idiot!

plakát

Wolverine (2013) 

Theatrical Cut - 6/10, Extended Cut - 8/10

plakát

Thor: Temný svět (2013) 

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech.