Koryntos

Dobrou noc stýčku Fido. Dobrou noc děti. Jeden z nejlepších večerníčků, který na mě vždycky působil přívětivým dojmem.

První věc, na které jsem poprvé v životě byla v kině, byl právě Krtek a autíčko, na to se nezapomíná. Když jsme šly z kina ,máma mi ještě koupila knížku: Jak krtek ke kalhotkám přišel a od té doby jsem byla jeho fanynka. Jjj, takový menší prazážitek.

Tenhle film mě v kině bavil do té doby, než jsem snědla včechny mňamky cca 5minut a pak jsem chtěla odejít. Přinutila jsem se a shlédla to celé. Moderní a o hodně horší verze filmu S tebou mě baví svět. Sentiment tomu rozhodně chybí, to je pravda, ale třeba generace dětí, které to teď vidí, tak na tenhle film budou za 10let vzpomínat kladně, protože je z jejich doby.

Hrozně dobře zpracovaný film, ať už vykreslením scén, skvělým hereckým obsazením, poutavým dějem a skvělým námětem. Hrabě Drákula je pro mě prostě sympaťák, každým coulem. Celý film jsem s ním soucítila. Láska zrada a opětovné schledání,silný to námět. Gary Oldmen, je tady neskutečně charismatický, mojí duši nemá absintová víla, ale on za tak přesvědčivé ztvárnění role, kdy jsem hltala každé jeho slovo.

Na film Tygr a sníh jsem se hrozně moc těšila. Jenže ouha, stejný režisér, stejné hlavní role, stejná zápletka, stejná pointa, jen různé časové období děje filmů. Roberto Benigni mě sice opět dokázal rozesmát, ale jinak mě hrozně zklamal. Není nic horšího, než když autor, kopíruje svoje vlastní dílo.

Romantický filmek, hrající na divákovy city a těžící z tehdejší velké popularity Julie Roberts. Nicméně na odreagování nudného odpolene stačí dostatečně. Julii to opravdu sekne.

Multikulturní film, tolik jazyků v jednou filmu jsem slyšela poprvé. Moc mě to bavilo, proto mě zaráží docela nízké hodnocení uživatelů. Navíc prolínaní skutečnosti a snových scén působilo zajímavě. Miky Křen, v každém filmu vypadá úplně jinak, třeba Kanárek versus Samotáři. Tady je změna nejzásadnější, je opravdu k nepoznání.

Můj první animák, který je natolik kontroverzní svým obsahem. Kdyby byl zpracovaný jako film, byl by to hodně dramatický thriller, co se týče válečných scén, při kterém by lidé z kina odcházeli a zamačkávali si slzu v oku. Animace mu umožnila celkové odlehčení dramatických scén, což je dobře. Někteří komentující mu tu vyčítali propagování komunismu. Z mého pohledu chápu, že pro někoho kdo žije v zemi, kde vládne totalitní diktatura, je představa jakéhokoliv jiného režimu, procházka růžovou zahradou. Komunismus ve svých začátcích, měl dobrou tezi, viz film Frida. Vlastně si myslím, že jakýkoliv nový režim, přijímají lidé s nadšením a s vírou, že bude všechno lepší než v tom minulém. Navíc nemají srovnání s ničím jiným, ani nevidí do budoucnosti. Nejvíce jsem na filmu ocenila, že i přes vyhrocenou válečnou situaci, tam všichni řešili běžné normální problémy a nerezignovali na svůj život. Většina žen tam byla o hodně emancipovanějších, než v jakékoliv svobodné zemi. kde si každá žena sice může dělat, co chce, ale asi jsme nějak zlenivěly.

(Tenhle film má v sobě neuvěřitelný potenciál a je až s podivem, že se nedokázal prosadit a prakticky se na něj zapomnělo. Viděla jsem ho již několikrát a pořád má něco do sebe, takový menší český Trainspotting namixovaný s Tarantinovkou. Výborně zpracovaný.) Milý pane režisére, to je k nevíře nedokázala s Vámi vyjebat ani hnědka a pak se necháte dobrovolně léta jebat komercí. Chápu, že na složenky a rohlíky se chechtáky někde brát musí proto Vám odpouštím ty reklamy, ale pustit dobrovolně do oběhu Sněženky po XY letech. Ano provinili jsme se na Vás Kanárek si nezaslouží jen 60 % no a samozřejmě Sněženky jsou jen navoněnou zdechlinou. Druhý nejsledovanější kinofilm, pche, ale jděte. Dnešní konzumní společnost by sledovala i rotující mixér, kdyby se na fcb dozvěděla, že je to fakt hustej matroš. Tímto se Vám za všechny omlouvám a prosím přestaňte nám servírovat sračky a říkat jim kaviár, stůjte si za svým a vyprodukujte zase něco originálního s vaším osobitým rukopisem.

Tento film můžeme hodnotit z více hledisek. Můžeme se nechávat unést dlouhými scénami, kochat se krajinou a rozmanitou kulturou lidí Tibetu. Na akční vypjetí scén, nebo složitý děj, můžeme rovnou zapomenout. Film je svým dějem předvídatelný od počátku až do konce. OBSAHOVĚ V SOBĚ FILM VŠAK NESE URČITÉ POSELSTVÍ. Na začátku filmu jsem si opravdu myslela, že se budu jen kochat, vypnu mozek a budu příjemně relaxovat, vydrželo mi to až do závěru filmu. Na film jsem se dívala s blízkým člověkem a právě obsah filmu v nás rozpoutal značně vyhrocenou genderovou rozepři. Nějak nás právě tento film rozdělil na dva tábory, stejně jako ve filmu bývalého mnicha a jeho manželku. Z mužského pohledu převládal názor, že je lepší opustit všechno, co si bývalý mnich vybudoval prakticky z ničeho, hmotné zaopatření, ba dokonce i rodinné zázemí svou ženu a syna, přetrhat všechna tato pouta a vrátit se opět k meditaci, která má hlubší význam, než povrchní lidský život. Když se nad tím tak zamýšlím, vlastně to samé udělal i sám Buddha, opustil ženu, aby se věnoval hlubšímu smyslu. Z ženského pohledu jsem soucítila s jeho zhrzenou manželkou. Na začátku čelila výsměchu celé vesnice, když jí s mnichem nachytali, tolerovala mu nevěru, nežádala vysvětlení, starala se o něj a jejich syna a nakonec měla opět čelit výsměchu celé vesnice, protože ji opustil, bez jediného slova. Z ženského pohledu v tom, ale není vidět ten hlubší smysl spasit celý svět. Odráží se v tom zodpovědnost, kterou žena má nejen za sebe, ale především za svoji rodinu. Oproti mužské ješitnosti a nezodpovědnosti, bylo tam krásně zachyceno, že sice mnich jde za hlubším smyslem (podle něho hlubším), ale sám je povrchní a nezodpovědný floutek, který nechá svou manželku napospas okolnostem, děj se, co děj. Takže nadále otázkou zůstává, co je povrchní. Jestli je povrchní obyčejný lidský život (mnichova teze), nebo jestli naopak vidíme, jako povrchnost, snažit se spasit celý svět na úkor svých bližních. ( Pemina a moje teze).