Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (473)

plakát

Americká krása (1999) 

Co se stane, když pod pozlátkem dokonalosti, které nám nabízí konzumní společnost, objevíme v překrásném naleštěném jablku červa, který začne nahlodávat naši mysl, že nic není tak dokonalé, jak se na první pohled zdá. Jak se s tím vyrovnáme? Každý jinak. Ze svého úhlu pohledu, ať už z pohledu dospívající dívky, která tak jako tak má vše před sebou, nebo z pohledu manželů ve středních letech, kteří se nechtějí smířit s tím, že jim ujel vlak. Film si svým pomalým odlehčeným tempem plyne, až ke katastrofě. Výborně zpracovaný snímek, kde exceluje Kevin Space.

plakát

Moje borůvkové noci (2007) 

Tento film mě opravdu polechtal u srdce. Je to film o tom, že když ztratíme svoji velkou lásku, tak nějaký čas trvá, než to přebolí a můžeme jít dál. Na druhou stranu, je to opravdu zachyceno z ženského pohledu na vztahy. Zjistila jsem, že hodně kamarádů, určité scény, z mužského pohledu vůbec nechápali, na rozdíl od kamarádek, kde jsme se shodovaly ve všem. (Chtělo by to sociologický průzkum, jakou úspěšnost, měl snímek u mužů a jakou u žen.) Nicméně je to jeden z filmů, kde postavy jedí, kouří, mluví s plnou pusou, zaklejí si…. Ve kterém najdeme zrychlené záběry, nebo lesknoucí se scény, které jdou místy, až do ztracena. Celkově sytost a kompozice barev spolu s úžasným hudebním podkladem, výborně podtrhují atmosféru filmu. Skvěle tam zapadají i rušivé momenty slyšitelné za dialogem herců, třeba křupání hranolků, zvuky příborů, hlasy v dálce… Všechny tyto efekty film neuvěřitelným způsobem zlidšťují a dělají ho jedinečným. Přiznám se, že v jiných filmech nemusím Juda Lawa, vždy mi přišel jako prvoplánový krasavec z přeslazených filmů. Tady však působí, tak nějak jinak a hrozně sympaticky. Norah Jones a Rachel Weisz to ve filmu moc sluší a jejich role jsou jim šité na míru. Celou atmosféru filmu dokresluje úžasný hudební podklad. Člověk jen sedí, kochá se pohledem a vdechuje tu zvláštně okouzlující atmosféru filmu. Myslím, že tento film nejde dobře vystihnout slovy, ten se opravdu musí vidět.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Na první pohled, jsem v tomto filmu nejdřív vůbec nepoznávala Tarantinův ,,rukopis." Nejvíc si na tomto filmu cením originálního nápadu úplně pozměnit dějiny.,,Co by bylo, kdyby....." Pod Tarantinovou taktovkou to mělo opravdu šmrnc. Jinak jsem měla takové rozporuplné pocity. Každopádně si myslím, že Tarantino má lepší ,, kousky ve svém šatníku." Moc se mi tu nelíbily ani hodně profláknuté herecké tváře.Sice chápu, že dobrá nabídka zaručuje skvělou poptávku, ale na mě tenhle film opravdu působil, jako velmi promyšlený reklamní tah.

plakát

Coco Chanel (2009) 

Strašně moc předvídatelný film od začátku, až do konce. Ze životopisu bych se ráda dozvěděla nějaké zajímavosti, něco co není všeobecně známé. Celý film se nekonečně vlekl a tak nějak postrádal děj. Tentokrát se mi vůbec nelíbila Audrey Tautou, nějak k ní ta role vůbec neseděla. Navíc vypadala, jako stará mladá. Jediné co chválím jsou kostýmy.

plakát

Prostě spolu (2007) 

Další z filmů s Audrey Tautou, opět jí to tu sluší. Na zahnání nudy tento filmek postačí, ale že bychom si z něj odnesli nějaký nový poznatek, či hlubokou myšlenku, nebo se nám nesmazatelně vryl do paměti, od něj opravdu očekávat namůžeme.

plakát

Má mě rád, nemá mě rád (2002) 

Bylo hodně zajímavé pozorovat Audrey Tautou, jak se popere se zápornou rolí a zvládla to celkem obstojně. Zahrát roli pomatené erotomanky není určitě jen tak. Nakonec jako bonus krásná mozaika z prášíčků, co víc si člověk může přát. S Amélií se to sice srovnávat nedá, ale přesto má tento film něco do sebe.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Tomuto filmu jsem nejdřív musela přijít na chuť, když jsem ho viděla poprvé, vůbec mě nenadchnul a nechápala jsem, co na něm všichni vidí. Po druhém shlédnutí, mě film nadchl, jako všechny ostatní. Těšila jsem se na drobné radosti a uklidňovala jsem se spolu s Amélií:,, Proč by se měla trápit kvůli někomu, kdo bude po zbytek života jíst boršč a nosit na hlavě pitomej hrnec.“ :oD Navíc film má opravdu skvělý hudební podklad, který moc ráda a často poslouchám. Audrey Tautou je opravdu krásná herečka.

plakát

Bez tváře (2008) (TV film) 

kONČÍM ČESKÝM FILMEM. ,, Tomuhle já říkám umění. Realismus. Autor se nám nebál sdělit, že má rád krásná pevná prsa. Dokonalost. Trojky?!,,Pojď si šáhnout."Dvojky!" ,,Nesahat,, koukat!",,Jo, to mě moje první holka říkala taky.Galeristi a panny asi zapomínají, že nám pánbůh nadělil 5 smyslů." Zaráží mě tak negativní hodnocení tohoto filmuJá sama tento film mám hodně ráda. Čas od času na něm hodně ulítávám a všímám si strašně moc věcí, které mě na poprvé vůbec nenapadly. Podle mě je to film hodně ze života. Kdyby film se stejným námětem natočili, kdekoliv jinde, sklidil by určitě úspěch. Vždyť jsou v něm témata blízké každému z nás, školní prostředí, kamarádství, milostný trojúhelník, zakázaná láska, rozchody, nečekané komplikace, útěk před zodpovědností… Navíc mám ráda multikulturní filmy, kde se mluví více jazyky. Také jsem si všimla, že všechny hlavní postavy ve filmu, když jsou šťastné, tak je jim to opravdu vidět na očích, to samé platí i pro smutek, tohle jsem si při sledování, žádného jiného filmu nikdy neuvědomila. Chci tím říci, že postavy působí důvěryhodně a uvěřitelně. Petr Lněnička a Susan May Pratt, byli opravdu výborní. Navíc i v názvu filmu se skrývá pointa, opravdu tomuhle filmu nemám co vytknout.

plakát

Knoflíkáři (1997) 

I když tento film mám ráda, vždycky na mě působil, nevím proč, jako slabší a depresivní odvar Samotářů, přestože jsou úplně o něčem jiném. Na rozdíl od nich, nemám potřebu pustit si je kdykoliv. Na Knoflíkáře musí mít holt člověk náladu. Dnes viděno podruhé, působí na mě více depresivněji, než poprvé. Také mám výhrady k titulkům na začátku, splývají s pozadím, proto jsou špatně čitelné.

plakát

Samotáři (2000) 

JSEM VLASTENKA, ZAČÍNÁM ČESKÝM FILMEM.S tímto filmem jsem rostla i proto patří mezi mé nejoblíbenější. Mám ho ráda hlavně z toho důvodu, že je to film ze života, který si na nic nehraje. Pokaždé když ho vidím, ztotožňuji se s nějakou z jeho postav. Je to jeden z mála filmů, na který mám chuť podívat se kdykoliv, s jakoukoliv náladou. Krásně se u něho člověk odreaguje. Nesmím opomenout, ani výborný soundtrack k filmu, mám ho doma na CD a patři mezi nejoposlouchanější CD, některé písničky již ani nejde přehrát. Jiřímu Macháčkovi, jeho role seděla dokonale. ( pzn. V mužích v naději jsem ho hanila). V Samotářích, ale právě to, že působí jako Franta od sousedů, který si na natáčení jen odskočil, jako záskok, působí ku prospěchu. Divák mu tu roli ,, žere,“na rozdíl od MVN. Jinak celkově herecké obsazení bylo výborné.