H34D

IT Crowd si po vzoru Červeného trpaslíka, či Black Books vystačí pouze s 3 hlavními postavami, avšak na rozdíl od nich do sebe výborně zakomponovává i postavy vedlejší (úchylný šéf, gotický strážce serveru...), tudíž neupadá do stereotypu. Ústřední trio je komická, neschopná a sebeparodující sebranka, která zpravidla baví už svou "blbostí" a naprosto ujetým způsobem, jakým řeší jednotlivé situace. Jejich jumor je bláznivý, až přitažený za vlasy, což řadě scénkám dává poněkud nečekaný, nový rozměr, ale občas také působí nuceně, strojeně a křečovitě. Díky nadšení z první série to bylo 5*, ale po dalších dílech a s odstupem času bych upřednostnil jiné sitcomy. 8/10

Na Divadlu Járy Cimrmana mě kromě samotné smyšlené postavičky českého všeználka, kterého od celosvětové slávy dělila jen prostá smůla - Cimrmana fascinuje také to, jak si partička vážených šedesátníků v čele s podobiznou Seana Conneryho - Svěrákem (alespoň dle mé ctěné matky :) ) dokáže udělat legraci ze sebe i ostatních, nebojí se ponížit a mnohdy je z nich díky tomu cítit i určitá svěžest... Nyní však ke hře - přednáška mě trochu uspávala, ale hra už byla zajímavější, zejména díky transvestitnímu Čepelkovi a rýmovaným vsuvkám. Býti v divadle, pravděpodobně si hru užiju víc, ale co nadělám... 7/10

Není žádným překvapením, že Mannů boxerský film je opět více o lidech, resp. o člověku, než o boxu, Aliho postava se za ty monstrózní 2,5 hodiny pěkně vyprofiluje, takže pocit biografického zadostiučinění nemůže být jinak, než úplný. Vlažné tempo a slabší důraz na celkovou gradaci však u sportovního filmu nelze omluvit režisérovým "stylem", Mann, byť odvádí skvělou práci, na svůj přístup poměrně doplácí a zážitek z jeho filmu se nemůže rovnat vypravěčské slasti Zuřícího býka, emocionální náloži Těžké váhy, ba dokonce ani civilnímu Rockymu. Přesto za pár poctivých zápasů a kvalitně zpracované téma se nakonec přikloním k těsným 4*. 7/10

V podstatě velmi pěkný příběh o matce samoživitelce, která si hledá způsob, jak se uchytit či alespoň přežít. Její charakter je dobře vykreslen, rezonuje v něm cosi společného pro všechny ženy, které se v 70. letech rozhodly opustit muže (i když u Alice to poprvé bylo vlastně nedobrovolně). Co si zaslouží pozornost je nenápadné vykreslení situace malého Tommyho. Scorsese ukazuje, že právě nestabilní rodina je základní příčinou vzniku ostrých kluků z ulice, zlodějíčků a rádoby gangsterů, kterým se věnoval v Mean Streets. V podstatě nemám nic velkého, co vytknout, jen mě tenhle typ částečných road-movie s atmosférou 70. let moc neberou... 6/10

Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a Sacha Baron Cohen po Innit dostává prostor pro více skopič(ov)inek a celou vlastní show. Aiii je sestřihem toho nejlepšího z původní (jsou totiž dvě) britské Ali G Show a dále přináší řadu bonusových a uncensored & uncut scének. Novinkou od Innit je také charakter Borata - geniální postavička - kterou Sacha Baron Cohen dokázal až překapivě precizně odlišit od Aliho G, klobouk dolů před ním, jako hercem... Nejlepší z Aii je "seminář" o zbraních, rozhovor s náčelníkem FBI a Borat učící se společenskému chování. 8/10

O drobek slabší než předchozí Aliho DVD, nelze za to však vinit vyčerpanost tématu (~ zábavný "hlupák" dělá rozhovory se seriózními lidmi), nebo vysychání nápadů Cohena, neboť o 2 roky později v "druhé" Ali G Show dokáže ještě předvést pořádné, až nezapomenutelné kousky. Jednoznačně nejlepší je zde interview s manžely Beckhamovými, úžasné je taky rozhovor o strašidlech a balancování kolem "ektoplazmy". Naopak slabší je rozhovor s gangsterem a dokonce i ten Borat je trochu roztahanější... Stále však velmi vtipné. 8/10

Jako puberťák v plném proudu mi Ali G Indahouse hrál přímo do noty a nejednu jeho hlášku jsem dlouho nemohl vytlouct z hlavy, ale po časovém odstupu a hlavně po zhlédnutí všech ostatních Ali G produktů, musím s politováním uznat, že tento je zdaleka nejslabší. Dřív jsem ho měl aspoň za trefnou parodii hiphoperských pouličních gangsterů, ale tento koncept předvedl Ali už dřív... Ali G Indahouse v mnohém zapadá mezi průměrné, sprosté/perverzní teen komedie, jen málokdy Sacha Baron Cohen předvede tak geniální vtípek, jako v Ali G Show sype z obou rukávů, ale zábava je to pořád slušná (nejlepší gagy: v parlamentu, na večírku). 6/10

Začínající komik Sacha Baron Cohen v podstatě za hubičku spíchne zábavní DVD, kde se stylizuje do (ne)obyčejného pouličního street rappera, naučí se cool hlášky z ulice, výraznou řeč těla hip hoperů a vše ještě krapet předimenzuje, aby byl nepřehlédnutelný, vtipný a sebeparodující. V jeho prvním počinu jsou cítit velmi dobré nápady (které později rozvine v Ali G Show), ale i jistá nevyrovnanost a možná drobná nedotaženost. Skočil do toho po hlavě, ale většina se opravdu povedla, nejlepší je jednoznačně scénka, kde se Ali učí Welsky, tu si mohu pouštět stále znova a znova. 8/10

Ideální film, kam může 15 letý kluk vzít na první rande svoji holku. Jako diváka zjevně nezapadajícího do této cílovky mě mrzí, že i v takto zajímavé vizi postapokalyptické budoucnosti, jako předkládá Alita, chybí smysluplný příběh, uvěřitelné charaktery a hlavně mi zde chybí jakékoli okolnosti vysvětlující chod světa. Co, kdo, jak proč apod. Jako nejbližší srovnání se dle mě nabízí Speed Racer - taky zaměřen na mladší diváky, taky vizuálně zajímavý, taky se sportovní hrou ve svém jádru, avšak svým vyprávěním mnohem zajímavější a sofistikovanější. Alita je vizuálně podmanivá tuctovka, na jejíž pokračování se po pár měsících bude těšit asi jen málokdo. 5/10

Proč že je Amadeus tak úspěšný a oblíbený? Není to jen díky dokonalé výpravě, preciznímu ztvárnění doby se vší krásou a elegancí, či přesvědčivým hereckým výkonům, je to hlavně vynikající a do jisté míry i zábavná forma retrospektivního vyprávění. Salieri popisuje svůj vnitřní boj s bohem a vnější odboj proti Amadeovi, nedokáže pochopit proč si bůh vybral jako svůj harmonický "nástroj" jakéhosi infantilního a nekultivovaného mladíka, místo něj. Nejlepší ukázkou Mozartovy geniality je tak fakt, že Salieriho úspěšně ve všem porážel, aniž by vůbec věděl, že s ním bojuje. Miloš Forman zkrátka přišel s pravděpodobně nejlepším způsobem, jak převést největšího velikána vážné hudby do tříhodinového kolosu, aniž by hudebně nezasvěcené publikum unudil k smrti... Bohužel pro mě osobně to úplně vrcholná extáze nebyla, takže za jednoho operního barbara - 8/10