papaguy

Ale jo. Mocná příroda si poradí se vším. I s tímhle videoartem. Škoda zajocha. Nebylo by lepší využití ho sežrat?

Může se to brát buď jako vyseknutá pocta G.I.T.S., nestydatá vykrádačka nebo kombinace obojího. Přikláním se k třetí možnosti. Okaté citace jsou nepřehlédnutelné. Kopíruje se tak masivně, že chvílemi jsem měl pocit, že se dívám na nějaké pokračování Ghostů. Stačilo už jen, aby se tam někde vynořil Batou a zapištěla Tachikoma. Prakticky jediné, co je nového (odhlédneme-li od toho, že to bylo už v prvním díle), je nápad, že by roboti mohli plodit děti... Ale vím já, třeba to je taky odněkud opajclé. A víte co? - Vůbec mi to kopírování nevadilo... když už se vykrádá, ať kvalitně, a výsledek ať stojí za to... _____ Děj oproti předchozímu dílu nabírá obrat o 180° a přesouvá se z Marsu na Zem. Armitage alias Naomi na chvíli přeruší usedlý způsob života, odloží vařečku, vezme kvér a odletí na Zemi vypátrat, jak se to má s podivnou vojenskou intervencí a vyvraždění trojek - Naominých soukmenovkyň - v továrně na roboty. Oficiálně se tvrdí, že šlo o zásah proti povstání robotů. Na místo filozofování o smyslu existence trojek z předchozího dílu, tu máme pořádnou porci akce se slušným spádem (jen finální souboj se dvěma robotkami-krasobruslařkami byl trochu zbytečně natahován). Zpodobněné technologie a exteriéry jsou dosti futuristické. Animace je zvládnutá vesměs na jedničku. Výtvarné zpracování se mi také líbilo (když vynechám obligátní mango-kukadla přes půl obličeje, které na mě osobně působí zbytečně a rušivě). Působivá je práce se světelem a stínem a světelnými efekty všeobecně. Exteriéry jsou většinou jakoby rozmlžené, což skvěle podporuje atmosféru a občasné výhledy na městká panoramata příjemně překvapí (místy na mě zavál duch asijských tušových maleb, ale to berte s rezervou). Nechybí špetka humoru. Lyrická linka na téma "rodina" jinak převážně akční děj příjemně zjemňuje a polidšťuje. Dialogy měly hlavu a patu, bavilo mě to, těším se na pokračování.

Tento film o agentu se dvěmi nulami je tak trochu ode zdi ke zdi. Má své silné stránky, které hodnotím na výbornou. Ale celkový dojem kazí hodně divná a přepálená poslední třetina, nezvládnuté akční scény ve finále a míra vykrádání sebe sama (u bondovek obzvláště platí přísloví nechval dne před večerem). Agent 007 to rozjel velkolepě, ale zřejmě si sáhl na pomyslné dno ujetosti a brakovosti.

Samotná nosná myšlenka - zbavení člověka emocí výměnou za život ve stabilitě bez válek, avšak totalitní šedivé společnosti bez možnosti si pustit cd, nebo pověsit na zeď obraz, mi připadá trochu nelogická a příliš pohádková. Ale lidi se nechávají namotat na větší ptákoviny a nechají do sebe píchat kde co - dřív, než média řeknou slintavé kuře... Takže budiž. _______ Každopádně vlastní ztvárnění této praktiky ve filmu vyvolává otázky. Víra v systém a jeho domnělého Otce je cit. Stejně jako horlivá oddanost a služba systému, kterou se klerikové vyznačovali. Takže mi není jasné, kde by klerikové vzali takovou potřebu, agresivitu a razanci, kterou při chránění totalitního systému a zavedeného pořádku předváděli (což byly přesně ty vlastnosti, které se systém, údajně kvůli zabránění dalšího světového konfliktu, pokoušel umělou drogou v lidech vymýtit). Zřejmě tedy nezbývá, než tuto nelogičnost v zájmu akce a hladkého spádu vyprávění děje akceptovat... _______ Dost mi v akčních sekvencích vadili nepřirozeně zrychlené pohyby u soubojů a kopírování z Matrixu (to mi přišlo naprosto samoúčelné a zbytečné). Snížení superdovedností agentů na polovic by na vystavění akčních scén bohatě stačilo a filmu prospělo větší realističností. _______ První dvě třetiny filmu jsou nadprůměrné a dal bych za ně bez váhání 4 hvězdy. Ovšem finále bohužel stahuje film do béčkovosti, byť dobře natočené. _______ Celkový můj dojem z filmu je mírný nadprůměr a pocit že se to dalo udělat lépe...

Velmi citlivé a bravurně vystavěné dílko zcela se vymykající zažitým představám o žánru anime. Na shlédnutí jsem si počkal, až budu mít trochu klidnější a rozjímavější rozpoložení a udělal jsem dobře. _____ To podstatné v příběhu a především ve vztazích tu probíhá na mnohem jemnější úrovni, než bývá obvyklé. Ačkoliv by se mohlo zdát, že většinu děje jsme svědky takové té pokojné každodennosti ze života šedokřídlých - až na občasné nebezpečné výlety do zakázané oblasti v Západním lese do blízkosti mysteriozní Zdi a občasný mlčenlivý kontakt s tajemnými Togy - uklízí se, povídá, vaří, chodí do práce, opravují staré hodiny, vychovávají malí křídlatí nezbedníci... - děje se toho vlastně hodně. Ovšem "uvnitř". Což otevírá bohaté pole pro fantazii a interpretace. Ústředním motivem je odpuštění, vyrovnání se se svými chybami (i těmi nejtragičtějšími) a výčitkami. Je to takové mystické pohlazení po vyprahlé duši. Po dokoukání si pak člověk může zahloubat, co to vlastně symbolizuje ta Zeď? Co je v mém životě tou Zdí? A jestli mám také ve svém okolí nějaké ptáčky, či zda-li se i já se umím takovým ptáčkem alespoň občas stát? :-)

Z estetického a formálního hlediska vytříbená lahůdka hraničící místy s hyperstylizací až kýčem (vizuální stránka, choerografie soubojů). Proti tomu nic, kouká se na to dobře. Ale jinak další účelový opus na téma sjednocení Číny točený na objednávku, který má obhajovat imperialistické choutky zabalené do filozofického mudrování (které samo o sobě mám rád a hloubavější divák si jej určitě vychutná). Naštěstí ne tak pateticky, okatě a béčkově, jako např. ve Třech královstvích: Vzkříšení draka, které jsem nebyl schopen dokoukat. Je zajímavé, jak to západní (a překvapivě i český) divák Číňanům baští i s navijákem. V Supermanovi zachraňujícího Ameriku víte, že to je Superman. Tady to má být historická postava... (Zajímavý komentář: Radyo, Gilmour93)

Ze života elitního podvodníka. Poučení z toho plyne - kariéru kariéru je lepší stihnout dost brzo, aby člověk stihl vylézt z lochu a ještě si trochu užil počestného života.

Který zločin není nyní možné provést? Ten, který bude možné provést za pár let... díky technologickému vývoji.

Shodný koncept, jen vše prošlo jakýmsi downgradem (s vyjímkou počtu rozměrů krychle) - herecké výkony, dialogy, atmosféra. No a ten "překvapivý" béčkový konec - to byl opravdový skvost. V paměti uvízne tak možná jedna, či dvě 4D pasti a dáma v červených šatech... Nějak se nám ta story o krychli před očima mění - brak...bruk...buck...fuck.

Trocha černého humoru. Vtipná pointa. Ale mohlo by to mít větší spád. V celku se mi líbí výtvarné zpracování ve zredukované barevnosti do červeno-černo-bílé s důrazem na černé plochy. Nepodařilo se mi dohledat, jestli to je ještě studentská práce. Zřejmě je to děláno již po studiích.