mol1111

Takový normální záznam koncertu… neurazí, nenadchne. Samozřejmě hodně závisí na tom, jak moc máte rádi hudbu Petry Janů… Mě na tom vlastně zdaleka nejvíc bavili hudebně–humorné scénky: když ukazuje různě možné předělávky její písničky, trio Triky a Pověry, a pak rock'n'roll Jedeme dál s Petrem Jandou… Škoda že těhle živejch rock'n'rollů nenazpívala víc, ale holt nebyly v osmdesátkách v kurzu…

Vizuálně je to takové roztomile devadesátkovské (ten bubeník!), hudba barvou spíš ještě post osmdesátky. Bára každopádně pěvecky na vrcholu, kapela šlape co to jde, stopáž rozumná, takže zážitek maximální.

Trochu zbytečný díl, kde se jenom vypráví, co se bude dít v dalších dílech...

Že je to jenom obyčejná lineární biografie? To je přece super :) Netřeba skákat v čase, netřeba se rozptylovat samoúčelnými efekty, když tu máme úžasnou zpěvačku a její příběh. Asi největším problémem je přestřelená stopáž. První dvě třetiny, kdy jde Whitney vzhůru a nastávají první problémy film šlape dobře, brečel jsem jak želva, aniž by film emoce dojil, a všechno bylo fajn. Ale překvapivě poslední část, která by měla být nejdramatičtější, najednou ztratí tempo. Úplný závěr, který jako jediný není natočen čistě lineárně, mi přišel zmatený. První dvě třetiny za mě mezi 4 a 5 hvězdičkami, pak se to nějak zvrtlo :/ Naomi Ackie je výborná. Stanley Tucci jako producent je výbornej. Mimochodem, je to jeden z mála filmů o hudebnících, kde producent není líčen jako zlá příšera (otci to zůstalo) :) Hudba je původní, a samozřejmě výborná. Nechoďte na to, pokud nemáte rádi její hudbu a příbuzné styly, písničky tam jsou celý, což potěší příznivce, ale pokud vás nebaví, tak to bude k uzoufání. Musím říct, že poslední vystoupení, co je dost do jazzu, už bylo po těch dvou hodinách dlouhý i na mě.

Zvláštní film, vlastně bez zvratů, kdy se spíš čeká, jak se to stane než co se stane. Jako společenská satira připomíná Trojúhelník smutku, ale ten mi přišel jako o dost lepší a zábavnější film.

Důstojně, velmi tradičně pojatý koncert. Žádný kecy, žádný dojení emocí, žádný gratulující celebrity. Zpěvák, kapela a písničky. Kapely jsou vlastně dvě a obě výborně šlapou. Souhlas s Autogramem, že relativně líp dopadly ty novější písničky.

Překvapivě mě to docela bavilo, i když ta samotná zápletka je prostě mizerná. Má to atmosféru a není to dlouhý. Osvěžují to vedlejší roličky Landovskýho a Herze.

Příběh dává smysl asi jako King Kong vs. Vetřelci, hlavní hrdina pořád kouká jakoby měl zaražený větry. Vůbec tak koukaj skoro všichni, asi to má bejt drsný. Sem tam strašlivá rádobymoudra o svobodě, smrti a životě. Pochvalu si zaslouží hudba Philipa Kleina, Sophia Lowe jako Kateřina a Matthew Goode jako Zikmund. Snažit se chápat děj je dost zbytečný (je Kateřina dcerou francouzského krále, nebo jeho strýce?), v podstatě je to celý jedna velká hra o fant, který si dvě–tři skupinky navzájem kradou. Přesto všechno jsem se dvě hodiny docela docela slušně bavil, takže tři hvězdičky z pěti ;)

Za mě jeden z nejzábavnějších dílů Grand Tour.

Tenhle díl by se mohl jmenovat "jak zabít Jamese Maye na několik způsobů" :) Je to pořád docela sranda, ale vlastně jsem se pořádně smál jenom u toho Hammonda na vleku, tak nějak symptomaticky fóru, kde žádná auta nejsou. Jinak je to strašná recyklace: sníh, klouzání na ledu, domečky za auta, Jeremy pyroman… – vlastně všechno už někdy v Top Gearu / Grand Tour bylo a líp!