HiddenDragon

Mne se to kupodivu libilo. Vymitaci filmy mam rad, protoze jich je o neco mene nez ducharin :) Tohle je toceno tim radoby amaterskym (mysleno realistickym) stylem ala "Zahada Blair Witch", od ktere to vsichni kopiruji, ale tady se to docela hodilo. Bavilo me na tom "realne" smysleni hlavniho protagonisty, ktery je sice krestanem, ale neni to katolik. Je to takovy ten showman reverend (tedy ta role), jak to maji americti protestanti, a docela bez skrupuli se pak na videu zpovida, ze vlastne ani moc v Boha uz neveri. Presto poskytuje (jako jeho otec kdysi) sluzbu pro ty, co potrebuji vymitani, holt takova psychologicka homeopatie defacto :) Cely ten nahled na to a vpodstate zesmesnovani v prvni polovine filmu pak pusobi jako kontrast, kdyz se to jedno vymitani opravdu "zvrtne". Navic se to odehrava na Jihu a trochu mi to prostredim pripominalo herni "voodoo" serii s Gabriel Knightem, kde jsou taky podivne kulty. Dulezite je, ze je to takova kratka jednohubka, takze pro me zajimave prekvapeni. Moc jsem si od toho nesliboval.

Je to sice desna "magorina", ale kdyz clovek vydrzi do konce, je to super. Celou dobu jsem na to koukal lehce zaujate jako clovek trochu od fochu, protoze jsem se s podobnymi pacienty setkal a mluvil s nimi, ale i tak me zaverecne vyzneni potesilo. Nevim proc se mi tento titul porad plete s "Ostrovem" (2005) Michaela Baye, a tak jsem cekal zase sci-fi :) A ono to nakonec proslo uplne jinymi zanry. Od detektivky pres valecne drama az po filosoficky ladeny konec ala "Prelet nad kukaccim hnizdem" (1975). Kdyz nad tim premyslim, je to jeden z filmu, ktery musi clovek videt aspon 2x a napodruhe si bude vsimat uplne jinych veci - neco jako Shyamalanuv "Sesty smysl" (1999) - protoze je to snimek s velmi vyraznou pointou. A musim rict, ze DiCaprio proste hraje vytecne, ale je to jeden z tech smulovatych filmu, za ktery ma nakonec jen nominaci na oscara. Pritom nemuzu rict, ze by hral hur nez v ocenenem "Revenantovi" (2015)...spis naopak. Jen holt asi nebylo stesti. Role vysetrovatele FBI Teddyho Danielse, ktery prijizdi do izolovane psychiatricke lecebny hledat zmizelou pacientku, mu sedla. Je to divacky dost narocny film, protoze je 3/4 casu pomerne zmateny, a stale jsem cekal, co z toho vyleze. Nastesti nas reziser nenecha tapat az do zaver. titulku a v posledni dvacetiminutovce vsechno dokonale osvetli. Vetsinu stopaze ale velmi dovedne balancuje s fakty a iluzemi, takze divak opravdu dlouho netusi, kdo ma vlastne pravdu a co presne se deje. Dokonce jsem ke konci cekal nejaky akcni zaver typu "zachranime vsechny pacienty a vyhodime ostrov do povetri" :) To se sice nestane, ale i tak je konec jakousi melancholickou odmenou za to narocne sledovani. Je to smutne i k zamysleni zaroven. Podobne jako zmineny Formanuv opus.

Tohle bylo o neco lepsi nez prvni dil. Takove to trochu otravne poznavani se uz mame za sebou a Vinnetou i Shatterhand uz jsou tu jedna ruka (i kdyz jeste ne ta krvava :) Sice Shatterhand jeste nejakou dobu "tape", kde je jeho misto, ale brzy se to v deji vsechno vyvrbi. Hodne si pohrali s dialogy a mne se to libilo. Vpodstate pokazde, kdyz je scena s Vinnetouem, je to pomerne sikovne napsane. Co je proti stare serii ale stale pozadu, je akce. Zhruba do poloviny vsechno klapalo - nuance vztahu obou protagonistu (plus Nso-ci) se pekne rozvijely - ale jakmile dej dosel k Jezeru, zaclo to skripat. Tahle serie bohuzel nema scenaristy, kteri by umeli dobre napsat padouchy a vubec celou tu dobrodruznou omacku. Zvladaji kamaradsko milenecke dialogy, ale jakmile maji dodat zaporaka, vymysli komedialni kreaturu. Ani v jednicce to nebylo lepsi a zde je jakysi prdly Mexican, ktery v Nso-ci vidi reinkarnaci sve mrtve mile. Na jednu stranu se mi hodne libilo, jak zakomponovali ziskani svych slavnych koni a zbrani - Shatterhandovy henryovky (i kdyz z ni porad nevim proc ani jednou nevystreli) a ocvockovane Vinnetuovy pusky (doted!! mi vlastne nedoslo, kde ji "netechnologicky" Apac v puvodni serii vzal :-D ) Dokonce vyuzili i zname lokace! Kdyz jsem videl jugoslavskou skalu, kde v puvodnim prvnim dilu "Vinnetua" zemrela Nso-Ci a Vinnetuuv otec, coz nasledovala pametihodna replika "zustali jsme sami, bratre"....srdce mi zaplesalo. Ale stale tomuto novemu zpracovani chybi vetsi "velkolepost". Banda pistolniku ma snad deset lidi a z toho dva zastreli sam vudce.... Nepusobi to proste drsnacky, jako na Divokem zapade. Zaporaci tu jsou jak utecenci z lecebny pro dusevne chore hrajici v malem divadle RTL :(

Sturges umi, ale "Sedm statecnych" (1960) to holt neni :) Ustredni linku tvori trochu zvlastni pratelstvi marshala (policejni hodnost) Wyatta Earpa (Lancaster) a problemoveho hazardniho hrace a pistolnika Doca Hollidaye (Douglas). Na tom vlastne stoji cely film, protoze samotna prestrelka dle histor. udaju zabrala 30 vterin a zemreli pri ni jen tri kovbojove z peti. Tohle je ale hollywoodska fikce, takze tu nakonec umre lidi o neco vic a souboj je samozrejme delsi :) Ale asi to tolik nevadi. Ono kdyz se clovek zacte do wikipedie, hl. te anglicke (zde je ceska zkracena verze https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99est%C5%99elka_u_O._K._Corralu), zjisti tam, jak moc se vsechno ohledne Divokeho zapadu prikraslovalo a ze ono to s tou "slavou" Wyatta Earpa asi v realu tak horke nebylo :) Kazdopadne pro potreby filmu to Lancaster hraje solidne. Takovy trochu dobromyslny chladny skaut, ktery umi v potrebne chvili tasit zbran. Douglas je o neco "lidstejsi" - jako byvaly zubar a nyni opily kaslajici karbanik Holliday (pry pozdeji zemrel na TBC) je nevyzpytatelna postava, ktera pritahuje problemy jak mucholapka :) Vice ci mene se pak tito dva potkavaji a jeden druhemu zachranuji zivot az ke slavne (a jak uz bylo receno strasne "vyhajpovane") prestrelce. Na dnesni dobu uz je to misty hodne studiove a vlastne i malo dramaticke - napr. pri soubojich vubec nikdo nevykrikne, coz je ale mozna zpusobeno zprznenym ceskym dabingem. Take tvruci pocitaji s tim, ze clovek vi, kdo byli Earpove nebo kdy se to vlastne odehrava (mimochodem 1881). Osobne jsem trochu tapal, jak je to s tou jurisdikci - nekdo je serif, nekdo marshal, Wyatt pak dokonce U.S. Marshal... Aspon ze ta jmena zucastnenych jsou spravne a to, ze zde postrili vice kovboju nez ve skutecnosti, to tak proste byva ;) Pro me tak 3,5*. Hlavne proto, ze jsem mel pocit takoveho "zadrzovaneho" potencialu. Ze by se do toho herci mohli vic vlozit, byt drsnejsi, emotivnejsi a ja nevim co. Ale holt takhle se to tehdy tocilo, tak to musime zkousnout.

Remake jakehosi velmi sledovaneho amer. serialu z 60. let (ktery byl jako serial pak remakovan jeste v r. 2000) o nespravedlive obvinenem chicagskem chirurgovi Richardu Kimblovi, ktery je odsouzen k smrti za vrazdu sve zeny. Dost dobre si nedokazu predstavit, byt je to dobry pribeh, jak to mohli natahnout do 120ti!! epizod. Sodoma gomora. Kazdopadne tohle filmove zpracovani s H. Fordem je uz dnes klasika a musim rict velmi povedena. Jediny slaby moment je hned zezacatku a nejsem si jist, jestli to neni jen v CZ dabingu, snad to tedy nekdy porovnam s originalem. Po nehode vlaku se mluvi o tom, ze jsou 3 mrtvi. Coz bych chapal jako 1 ridic a 2 vezni (ze ctyr). Dokonce sam dozorce se chvasta, ze kolegu-policistu zachranil. V tomhle ohledu je divne, ze za nekolik hodin po rozedneni se najednou vsichni raduji, ze nasli prezivsiho. No bodejt, kdyz jim o nem davno pred tim rikal ten dozorce... A krom toho jaksi nikdo nezminil, ze pokud jsou tri mrtvi, co je se 4. cernosskym veznem? Ptaji se jen na Kimbla. To je jediny opravdu neprijemny fail, co jsem nedokazal rozchodit, a nedokazu rict, zda je to chyba strihu nebo ceskeho prekladu. Zbytek pribehu ma uz ovsem velmi dobre razene sceny, ktere do jiste miry kombinuji Kimblovo stesti na uteku pred serifem T. L. Jonesem a zaroven jeho chytre a vynalezave napady at uz co se tyce schovavani se nebo nasledneho patrani po skutecnem vrahovi sve zeny. Hudba i akce je povedena a napeti se sikovne stupnuje az k zaverecnemu rozuzleni. Kdyz se k tomu pridaji skvele herecke vykony hlavnich dvou protagonistu, je z toho vytecny krimi film.

FZ jsou v mnoha ohledech jina nez Harry Potter, i kdyz ho jako dejovy predchudce rozviji a doplnuji a zavadi znacku "Wizarding World". Hlavni hrdinove uz nejsou deti, ale zkuseni kouzelnici. Do Ameriky prijizdi r. 1926 Mlok Scamander (29) a jiz od vylodeni ho provazi jedna smula za druhou, protoze ma kufr plny exotickych a velmi nezbednych potvurek :) Jako vymyslene to neni nejhur - studoval v Bradavicich, zna Brumbala, pouziva "levou zadni" nektera stara znama kouzla (a take plno novych), ale zaroven je to hodne zamerene na dosud nevidena kouzelna zvirata, temer az s ekologickym podtextem. Opet je tu take romance, i kdyz trochu podivna. Sam Mlok (Redmayne) je trochu posuk, ale Tina (Waterstonova) je v deji tak nemozna, ze ji mam v tomhle dilu chut pokazde prastit sandalem :) Vpodstate je horsi nez samotna rozutikana zvirata. K tomu se cela atmosfera Zvirat nese v podobnem duchu jako tehdy pre-nacisticky svet. Na jedne strane hezke kostymy, retro vyprava, ale take jakesi tizive pozadi. Kvuli nebezpecnemu "teroristovi" Grindelwaldovi, ktery chce pro kouzelniky maximalni prava, ma spolecnost amer. carodeju az uzkostlive stihomamske zakony a chovani, aby se pred ocima necaru (=mudlu) neprozradili. Film tak osciluje mezi roztomilymi zviratky a policejnim statem s tresty smrti. Pro detskeho divaka to muze byt mozna trochu zmatek. Bohudik za Jacoba (Fogler), ktery je jako mudla skvelou komickou postavou.

Trochu se divim tem extatickym komentarum. Bud lide nekriticky prijali pointu, nebo je uchvatilo zpracovani. Reknu to rovnou, je to sci-fi se skvelou atmosferou a dobrymi filosofickymi nahledy, ale s totalne nesmyslnou pointou. V tomhle kontextu bych mel dat asi jen 3*. Ale nechci filmu krivdit, zpracovani je posubive. Je to takovy mix "Blizkych setkani tretiho druhu" (1977), "Interstellaru" (2014) a "Inception" (2010). A bohuzel nemuzu jinak, nez psat primo o pointe, takze kdo si nechce kazit zazitek, at necte dal. [spoilery] Na Zemi pristanou mimozemstani, celkem 12 lodi. Neumime s nimi komunikovat a tudiz nevime, jak reagovat, nebo co cekat. Potud vse vyborne. Ale prvne to zacalo skripat pri prvnim "lingvistickem" kontaktu. Asi to beru jako (snad se tak muzu oznacit) vedecky vzdelany clovek prilis prisne, ale system, jaky Louise (A. Adams) vyuzila pro komunikaci s cizi rasou, mi neprisel nijak sofistikovany, na to, za jakou kapacitu ji povazuji. Pochybuji, ze tuhle cast reziser vubec s nejakym odbornikem na jazyk konzultoval. Pusobi to strasne banalne a jedina "vysvetlovaci scena" nedava vlastne temer smysl. To by se jeste dalo prekousnout, zpracovani a atmoska je stale o mnoho radu vyse, takze to divak hlta i s navijakem. Presto se mi vkradala myslenka, ze si tvurci ukousli prilis velke sousto, ze vsechna ta temata filosoficka, narodnostni a komunikacni nejdou zpracovat v ramci jednoho snimku. Vpodstate mi bylo dano zapravdu, protoze se nakonec reseni vyjevilo v podobe svym zpusobem logicke v ramci deje, ale naprosto nerealne i na pomery sci-fi. Jde o to, ze z jazyka alienu autori udelali spasonosny univerzalni jazyk, diky kteremu je mozno videt do budoucnosti a celkove vnimat realitu odlisnym zpusobem. At nad tim uvazuju jakkoliv, je to strasny blabol. Kdyby misto toho vymysleli napr. predani nejakych telepatickych schopnosti Louise, bylo by to mnohem uveritelnejsi. Nic na svete me proste nedonuti prijmout, ze by jakakoli forma pisma nebo jazyka mohla zmenit vnimani casu, laicky receno videt, co se stane. V "Interstellaru" to bylo mnohem lepe zpracovano, protoze opravdu lidstvo nevi, zda vubec v cernych dirach a jim podobnych ukazech plati napr. Newtonovy zakony. Stejne tak v "Inception", kde se rovnez prolinaji ruzne rovniny casu, jde o snovy svet. Jenze v "Arrival" je vsechno na Zemi, v mysli Louise. A proste ne, at je "heptapodstina" okouzlujici sebevic, muselo by v tom byt nejake kouzlo a magie. Samotny jazyk nic takoveho neumozni a v tom smyslu je pro me pointa zklamanim.... Mozna ty 3* v budoucnu dam, jelikoz na tom stoji cely film.

Rozhodne lepsi varianta filmu o tomto proflaklem japonskem parciku nez napr. "Grave Halloween" (2013) a celkove jiz 4. snimek o lese Aokigahara. Sice to take neni zadna slava, ale i kdyz je velka cast pry tocena v Srbsku, diky par scenam z Japonska to celkove pusobi pomerne realisticky. Namisto studentske vyvrazdovacky (verze 2013) je tu skromnejsi pribeh dvou dvojcat, z nichz prave jedna bydlici v Tokiu se v lese ztrati a jeji sestra ji prijizdi z USA hledat. Potkava par mistnich a jednoho novinare, Australana, ktery citi zajimavy clanek, a tak se rozhodne pomoct. Cela myslenka i pointa neni uplne beznadejna, ale to zpracovani neni idealni. Schvalne se prolinaji sny a hned na to realna scena napriklad, coz pusobi nekdy zmatene. Jsou zde take asi 3 "lekacky" vlastne beze smyslu, jen aby tvurci "vyplnili" prazdno, nez se to v posledni pulhodine trochu rozjede. Nastesti je stopaz rozumna a da se to prezit.

MCU PHASE 3-02: Vizualni orgie jako stvorene pro IMAX (na male televizi to bude asi nic moc) a vyborne vyuziti 3D, coz jsem naposled videl v "Ant-Manovi" (2015), jinak byva hodne 3D filmu pomerne nevyraznych. Tady jsou sceny a triky takove, ze to divaka krasne vtahuje do vsech tech barev a svetu. Trikove je to vubec docela originalni - neco podobneho zatim nabidnul jen oscarovy "Inception" od Nolana (2010), kde pokud si pamatujete bylo takove to prekladani ulic mesta nad sebe. Tady je to jeste o nekolik levelu vytuneno vyse. Mluvim o ohybani hmoty, nebo chcete-li prostoru. Pusobi to, jako by vas tvurci hodili do kaleidoskopu a otaceli s nim. Ale i dalsi figle, jako vraceni casu, nebo vystoupeni do astralniho "ja" mimo telo, letajici plast apod. Koneckoncu svet Strange, byvaleho neurochirurga, ktery hleda mezi mnichy v Nepalu uzdraveni, aby nakonec nasel sam sebe, je plny magie, a tak si o pekny vizual doslova rika. A ja byl spokojen. Dejove se samozrejme jedna o "origin", tedy uplny pocatek teto postavy. Ten byl jiz v r. 2007 zpracovan ve stejnojmennem (a kvalitnim) animaku, a i kdyz je tato hrana verze trochu odlisna, bavil jsem se opet skvele. Navic to Marvel nekolika replikami napojil na zbytek serie - mluvi se tu o Avengers a Infinity stones. Casting je taky vyborny - podle me jen Cumberbatch tuhle postavu muze hrat, protoze jednoduse vypada v obliceji naprosto presne jako jeho komiksova predloha :) A navic je i v realu docela arogantni, tak se asi nemusel ani moc pretvarovat :) (a mimochodem delal zde i face-capture pro Dormammua, holt ma trenink uz od dob Smaka z "Hobita" ;) Zaporak zahrany Mikkelsenem je taky fajnovy a je tu i par vtipnych hlasek i docela dojemnych momentu. Proste chutovka se vsim vsudy. [v titulcich jsou opet dve dotacky, jak je u Marvelu zvykem]

S02E04. Po lehce halloweenskem a carodejnickem dilu "Cukani v palci" (S02E03) dostavame tentokrat trosku duchariny. Opet se jedna o zapletku z minulosti, jejiz dusledky ovlivnuji soucasne zivoty postav. Tentokrat je v popredi kandidat na premiera, kapitan Trevelyan. A jak se ukaze, politici jsou vsude stejni, vsichni maji nejake ty krivdy nebo kostlivce ve skrini :) To, ze pribeh pry nema s puv. knihou od Agathy nic spolecneho, mne osobne nyni nevadi - necetl jsem ji. Podle me to bylo vymysleno vkusne a cele se to navic odehrava v hezke, snehem zapadene atmosfere, v malem hotylku, kde skoro nic nefunguje a navic se zde sejde parta ruznorodych lidi. Problem mam s tim, ze jak postupne zjistuju, skoro kazda druha Marplova v teto serii ma velmi vratkou detektivni linku. Ano, vsechno do sebe krasne zapada, Marplova uvazuje logicky a nemyli se. Ale vsechno je to jen jeji tvrzeni. Spousta veci by nesla asi dokazat, a tak to autori resi bud tim, ze vrah provede nejaky kiks, diky kteremu ho dopadnou nebo je potrestan, anebo se sam prizna. Tady je to kus od obojiho. Bohuzel nabyvam dojmu, ze to je zamer. Chybi mi v tom zkratka vic dukazu. Navic kdyz jsme u dukazu....tohle se myslim odehrava cca v r. 1951, cili uz v dobe celkem rozvinute kriminalistiky. No a i kdyz chapu, ze je tu to omezeni "odriznuteho hotylku", neni tu policie ani dostupna technika, tak - "Pane rezisere!!!" - vrah saha na zapalovac, na nuz, na sosku skorpiona...div jim neudelal jeste otisk palce na sklo.... Mozna uz nevedeli, jestli dukazni a laborantskou praci maji nejak zaclenit do deje nebo autori predpokladaji, ze by se to pri dalsim vysetrovani samozrejme udelalo, ale ja jako divak koukam na detektivku, kde se vpodstate kasle na daktyloskopii ad. metody. Nasi tvurci "Dobrodruzstvi kriminalistiky" by jim asi rekli svoje :) Presto se mi na to velmi dobre divalo. Necham tedy asi lepsi hodnoceni, nez se z me recenze muze zdat.