Ant

Výborný film o rebelkách, co se nebály měnit společnost kolem nich. Dvě hodiny čiré zábavy bez jediného hluchého místa. V tomhle ohledu mi to připomnělo The Help. Hidden Figures sice nedělá nic revolučního, ale má skvělý příběh, herce a atmosféru, díky kterým se film bude líbit i těm, co normálně tenhle typ filmu nevyhledávají.

Ok, Deadpool 2 jede na 130%. Příběh místy skřípe, ale jinak Reynolds ani tentokrát nic neponechal náhodě. Ten úvodní twist mi mírně zkřivil úsměv, protože je to klišé oblíbené u lenivých scénáristů. Příběh s malým klukem jak vystřiženým z Bad Santy mě taky úplně nedostal do kolen. ALE musím říct, že konec film tohle skoro všechno napravil a navíc se stal jednou z mých nejoblíbenějších titulkových sekvencí všech dob. Film je až po vrch narvaný vtipy, ze kterých jsem každé dvě minuty umírala. Dorůstající mini končetiny nikdy nebudou nevtipné. A to Vanisher cameo!!! Brolin je skvělá posila. Letos zažívá menší Brolinaissanci a já si to ohromně užívám. Reynolds je bůh (a Deadpool v jednom), který opět rozčeřil pro mě nudné superhero vody a já jen můžu říct "Prosím další!". A ještě jedna věc. Ta písnička Celine Dion je tak skvělá, že nevíte, jestli máte brečet dojetím nebo smíchy.

Ze začátku vellmi vachrlaté a skoro telenovelové. Po pár dílech se ale The Resident našel a stal se z toho příjemný seriál, na který jsem se začala dívat především kvůli Czuchrymu, ale postupně si mě získaly všechny postavy. Hlavní devízou seriálu je otevřený pohled na korporátní povahu lékářství, kde jde především o prachy bez ohledu na chyby nebo pacienta. Skoro mi až bylo divné, že tohle pustili do televize a to hlavně na Foxu.

Neskutečně příjemné překvapení. Hodně jiné od dalších válečných filmů z prostředí konfliktu po 9/11. Filmu hrozně sedí komorní atmosféra jedné mise uprostřed ničeho, kde se hlavní postava musí potýkat spíše s rivalitou místních kmenů a nechutí afgánského generála spolupracovat s americkým blonďákem než klasickým bulšitem americké politky. Ta absence armádního natřásání a hraní si na kapitána Ameriku dělá z filmu docela originální počin. Předpokládám, že to bude zásluha evropského režiséra. Který mimochodem perfektně zvládnul všechny akční scény (ty koně vám dají pocit, že se díváte na starověkou bitvu), emoce i tempo filmu. Mírně nadhonocuji, ale u 12 Strong to dělám s radostí. Hemsworthova kapitána Mitche bych následovala do každé bitvy. Oh captain, my captain!

Krásný western se spoustou duše o porozumění mezi bílými a indiány. Několikrát mě to opravdu chytilo za srdce. A i když filmu chybí více vytyčený střed a finále, jeho myšlenka a procítěná režie tohle všechno nechává skoro zapomenuty. Je taková škoda, že jsem film musela vidět jen v TV. Westernů už je tak málo a nemít tu možnost vidět tu krásnou kameru a slyšet Richterovu dokonalou jemnou hudbu v kině, je zkrátka smutné. Výkon Christiana Bala je dost možná nejvyspělejší a nejprocítěnější, jaký jsem od něj doposud viděla. Málo kdy si jsem schopna vyvinout takový vztah k postavě za dvě hodiny, ale o Joea jsem při některých scénách měla takový strach, jako bych s ním strávila tři řady seriálu. Scénář i Bale si zaslouží všechen obdiv a je škoda, že film i on byli takhle přehlédnuti. Je to hluboký film, co si zaslouží víc než jedno shlédnutí. A ten konec!

Milý film o Simonovi, který jako každý jiný středoškolák, akorát že je gay a nikdo to něm neví, až na dopisovacího kámoše. Líbil se mi tenhle twist, jelikož normálně jsou tyhle filmy o homosexuálech děsně art a deprimující. Tohle byl v podstatě indie o teenagerech na střední škole. Bavilo mě hádat, kdo tajný emailový kamarád je, čímž mě film držel ve střehu. Nick Robinson je skvělý a celý film utáhl s přesvědčením. U těhle filmů mě vždycky baví sledovat publikum. Vidět v mé řadě pána ve středním věku v reflexní vestě, co očividně přišel zrovna z práce a u filmu zakrýval asi slzy, dá zrovna takovému filmu hlubší rozměr.

Musím přiznat, že A Quiet Place pro mě bylo spíš thrillerem než hororem. Film je to velmi Shyamalanský, takže se zaměřuje spíše na budování napětí a pocitu nepříjemna, než na klasické lekačky nebo gore. A to je samozřejmě dobře. Je super, že kvalitní film má takový úspěch, ale je paradoxem, že vidět tenhle film v plném kině, kde vám někdo za krkem požírá chipsy, v podstatě ničí efekt a účel Krasinskiho filmu. Je mi jasné, že v temném obýváku nebo prázdném kinosále bude efekt mnohem umocněnější a hororový pocit se dostaví. Je třeba říct, že filmu jde a pomalu budované napětí a na plné obrátky se film rozjede ke konci. Poslední půl hodina je skutečně perfektní po všech stránkách a hlavně nepředvídatelná. Jen pár věcí, co měl při sledování otravovaly. Za prvé ty děcka byly od začátku na facku a zasloužili se nechat sežrat. Tečka. Další věc je, že jsem chtěla bít hlavou o sedadlo při myšlence, že v takovém světě je někdo takový blázen, aby si pořídil další dítě, které rozhodně nezůstane zticha. Ale to jsou klasické hororové výtky. Krasinski a Blunt byli vynikající a doufám, že Jim z The Office si takový čich na projekty udrží i nadále.

Skvělý nápad, slušná první půlka a promrhaná šance v druhé. Payne se totiž snažll pokrýt tolik času a témat, že by to vystačilo na tři řady seriálu a právě to filmu podráží nohy. Výsledná romance je tak nezajímavá a uspěchaná, nemluvě o zvratu na konci, který je vyloženě extrémní a snaží se dojít ke stejnému závěru, k jakému by efektivněji došli v rámci komornějšího dramatu. Je to škoda, protože celá logistika změnšování a důvody lidí k němu byly neskutečně zábavné a v rukou jiného scénáristy by celý výsledek mohl být mnohem lepší.

Pěkně natočené, ale na knihu to bohužel nemá. Lépe zobrazuje svět "barevných" a bílých, nuance postav jsou lépe vykresleny a konečný zvrat má větší sílu. Kniha taky není bez chyb, ale film je jen takovou její ilustrací. Největším zklamáním byla filmová Scout. Otravná postava a herečka bez talentu. Pecka je jako vždy radost sledovat, přesto výsledný dojem příliš nevylepší.

Davisův Lion mi vyrazil dech, takže na Mary Magdalene jsem se těšila. Z části očekávání splnila. Mariin život před Ježíšem je moc hezky zpracovaný a asi každá žena se do jejího znechucení z života, co jí nalajnovali ostatní, dokáže vžít. Film začne pokulhávat, jakmile se na scéně objeví Ježíš. Joaquin je výborný a hraje to s opravdovou něžností, ale u jeho proslovů mi padaly víčka. Celkově mi přišlo vtipné, že Ježíš tady působí jako mírně neschopný pseudo vůdce kultu. Naopak Marie je mozkem celé operace, která jako jediná chápe význam Ježíšových slov. Není divu, vždyť je to taky ženská. Rooney Mara je zkrátka skvělá a po celou dobu, jako by z ní vyzařovala pozitivní energie. Na což u ní opravdu nejsem zvyklá. Za zmínku stojí i vyobrazení Jidáše, který se také dočkal pozitivnějšího pohledu. Bylo skutečně hořkosladké sledovat jeden z posledních hudebních počinů Johanna Johannssona. Celkově film splní to, co si uvzal a to je revizionistický a férový přepis jednoho z nejvíce lživých příběhů všech dob. A to je podstatný důvod pro odpuštění trochy té nudy.