Ant

Svému názvu film zrovna nedostojí. Dočkáte se sice jedné tanečně vyšperkované scény ze strany Kevina Bacona, ale zbytek filmu se prakticky prokecá na provařené téma o rodičích nechápajíc své děti. 80. léta toho v tomhle žánru nabídly mnohem víc.

Crazies mají s žánrem hororu společného asi jen prvních patnáct minut, kdy člověk stále tápe nad zápletkou. V podstatě se jedná o typický survival movie, kde malá skupinka lidí utíká před dalšími lidmi nebo potvorami. Co mě nebavilo, byla prostřední část filmu, ve které se jen postavy přemisťují z místa na místo a vám za chvíli začne nudou klimbat hlava. Čtvrtou hvězdičku přidám za Timothyho Olyphanta, který sice nepatří mezi oscarové herce, zato tyhle kovbojské drsňáky umí jako málokdo, a za posledních dokonalých dvacet minut. 7/10

Velmi zajímavý, chladně působící vizuál nezakryje prosťoučký příběh, jehož potenciál se vyčerpá během první poloviny. Propletené osudy čtyř postav zprvu vypadají jako základ pro silné drama, ale i přes sympatické výkony hlavního tria vše nakonec vyjde do prázdna.

Další z tuctu romantických komedií, které se v kině objevují každý týden. Což je škoda, protože zrovna tenhle kousek měl potenciál, být něčím víc. Na jedné straně máme perspektivního režiséra a hlavní pár Jennifer Lopez/Alexe O'Loughlina, kteří jsou kupodivu nejmenším problémem celého filmu. Tím je jak jinak příběh. Nudný a předvídatelný film.

Romantika ve stylu Notebooku, akorát že tady mi absolutně chybí kouzlo nebo aspoň špetka originality. Film jede podle typického mustru. Tatum a Seyfried se zamilují, ale Tatum musí do války. Posílají si láskyplné dopisy, jenže jednoho to brzo přestane bavit. Načež se film protahuje a protahuje až skončí asi tak, jak každý čeká. Herci jsou sice fajn, i když Tatum se opět tváří jako ublížené štěně. Na jedno zhlédnutí to šlo, nicméně nejde o nic, co by zůstalo déle v paměti.

Příběh odehrávající se na divadelních prknech se točí, jak název napovídá, kolem slavného Orsona Wellse a mladíka, který dostane štěk v jeho nové hře. To celé je krásně zabaleno do atmosféry 30. let. Nepohrdla bych větší dynamikou v první polovině, která se jen dost líně sune vpřed. Ačkoli se tu za hlavní postavu bere Efronův Richard, všechnu pozornost na sebe strhává Christian Mckay jako sebestředný Orson Welles. Efron se ale snaží a Claire Danes je okouzlující jako vlastně celý film. 3,5*

Jsem pro antické blockbustery všeho druhu, ale tohle byla katastrofa. Titáni selhávájí na všech frontách. Casting nebyl nejšťastnější, Worthington se už třetí film tváří stejně a Fiennes snad překonal i Voldemorta. Hudba je nevýrazná a výprava je jak špatný vtip. Překvapit už mohly jen akční scény, ale žádný zázrak se nekonal. Vidět závěrečné titulky bylo doslova vysvobozením.

Zajímavý kousek z počátku 80. let. Začátek je trochu nepřesvědčivý, ale jakmile se příběh rozjede, začne se to minutu od minuty zlepšovat. Neokoukaní herci a typická role pro Seana Penna. Hodně příjemné překvapení se skvělou atmosférou a hudbou.

Taková kvalitnější slátanina. Zápletka je jak z krimi seriálu a herci víceméně to samé. Butlerovi mám problém v posledních letech uvěřit jakoukoliv roli a Foxx se od Raye taky zvlášť nevyšvihnul. Žádný náročný film, jen slušně plynoucí thriller s ucházející atmosférou. 6/10

Film emocemi nabítý víc, jak deset melodramat dohromady. Hallström mě po dlouhé době obrovsky překvapil jednoduchým filmem, který umí takhle natočit asi opravdu jen on. A stačil mu k tomu jeden japonský pes a Richard Gere v nezvyklé roli v neobyčejném příběhu. Kdo při tomhle filmu neuronil slzu(spíš celý kýbl), tak by se měl raději podívat znovu.