markotter

Problém tohohle filmu je, že tam není ani jedna postava, se kterou bych měl cokoliv blízkého nebo mi byla alespoň trochu sympatická. Nepomáhají tomu ani dlouhé záběry o ničem. Nuda.

Tohle byla spíš parodie na western než western. Peckinpah mi vždycky připadl drsnej, ale to, jak ztvárnil třeba závěrečnou scénu, kde sice chcíplo asi 150 lidí, ale já se u toho musel smát, za to by zasloužil kulku z toho kulometu Maxim nebo co to bylo. Ani ostatní scény nestály za to, abych se připojil k zástupu nadšených obdivovatelů tohohle díla.

Rád bych se podíval na nějakého Růžového pantera, kterého jsem kdysi miloval a mohl jsem se u toho umlátit smíchy. Pokud to bylo stejný jako Clouseau na stopě, tak potěš prdel. Veškerý humor je totiž izolován do scének, kde někdo někam padá, ubližuje si apod., ale bez nějaké větší vazby na děj a postupem času se z toho stává stereotypní nuda. Prostě taková groteska s velmi primitivním dějem. Jenže groteska trvala 10 minut...Takže když Clouseau poprvé spadl do kašny, tak jsem se mlátil smíchy, ale postupem času mi úsměv zamrzal na rtech až zamrzl úplně.

Odkojenej na Dark Side of The Moon a Wish You Were Here nemůžu jít níž. Ale musím říct, že už mi ta hudba nepřipadla tak progresivní. Taky to album Momentary Lapse of Reason, o kterém to turné hlavně je, už bylo z pozdního období, a to už mě bavila trochu jiná muzika.

Takové dvojité buddy movie - 2 sympatičtí gangsteři, co vylupují banky v malém a 2 postarší sympatičtí policajti, co se je snaží vypátrat. Obě dvojice docela slušně hláškují (i když policajti o trochu líp), celé je to doplněno postavičkami tupých texasanů a takovou novodobou westernovou výpravou. Přišel jsem na to náhodou a vůbec nelituju, že jsem si to dal jako večerní zábavu místo biatlonu.

Dost stupidní, kdo je vrah jsem věděl už od poloviny. Herectví herců je televizní až ochotnické a doprovází to dost hrozná hudba. Jediný plus byla ta pěkná vesnice, která by stála za navštívení.

Výborně zpracovaná adaptace knihy Daphne du Maurier Rebecca. Tak, jak jsem si představoval hlavní hrdiny a Manderlay v knížce, to se Hitchcockovi podařilo téměř dokonale přenést na plátno. Děj byl pravda trochu zkratkovitý, ale to se při košatosti vyprávění v knížce nedalo dodržet, to chápu. Joan Fontain byla v roli naivní slečny, která se dostane do jí naprosto cizího prostředí naprosto dokonalá (a krásná byla). Ostatní herci také výborní až na postavuJacka Favella - ta byla ve filmu až příliš slušná a nebylo z toho poznat, jaká odporná kreatura to opravdu byla.

Jestli tady někdo psal, že je to nejlepší boxerský film všech dob, já bych s tím klidně souhlasil. Sice mi Robert Ryan připadl trochu nemotorný při tom boxu, to ale nemění nic na tom, že to bylo výborně zahrané, zrežírované a bylo to i napínavé. I když člověk věděl, co bude následovat skoro každou minutu.

Velmi netradiční western - hodinu a půl se skoro nic neděje - šerif a kumpáni prostě jedou, pak dokonce jen jdou pouští a sem tam proběhne nějaká akce. V závěrečné půlhodce to nabere směr skoro až exploatační, aby to na závěr skončilo zase klidně a mírumilovně. Kupodivu to drželo celé pohromadě a já se celou dobu bavil. Scénka s likvidací jednoho chudáka zlými indiány byla opravdu luxusní a jsem rád, že se zase jednou něco takového v normálním americkém filmu objevilo. No a hlášky šerifa a jeho pomocníka cestou za vysvobozením Samanthy byly opravdu zábavné a duchaplné...:-).

Film by se dal rozdělit na 3 části: První - hrozná, plná komunistických frází a útoků na druhou stranu světa, druhá - lepší, ale nudná o přípravě vojáků v Buzuluku na boj - dalo se to stihnout za 15 minut a třetí - ta už byla zábavná a poučná o samotné bitvě. Ta byla zpracovaná fakt dobře. Ale jako celek je to slabý průměr.