Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 230)

plakát

Brooklyn (2015) 

Konečně zase pěkná nekýčovitá romantika. Sice to bylo často smutné, ale ten prostý konec stál za to. Metál tomu, kdo psal dialogy. Ani jedna věta tam nebyla nadbytečná nebo otravná. Dvojka Ronan - Cohem byla rozkošná. Z ní jsem ze začátku měla obavy, že nebude hrát dobře, ale bylo to skvělé. A Cohen byl takový gentlemanský sympaťák, že dohromady tvořili super pár. Sice až na 5* to necítím, přesto to bylo velice slušné. Pochvala scénáristovi Hornbymu, za krásné dobové kostýmy a taky hudbu. Nej momenty - zpěv na charitativní vánoční akci (mráz po zádech), písknutí na pláži a samozřejmě konec (mlask).

plakát

Insider: Muž, který věděl příliš mnoho (1999) 

Velice kvalitně udělaný film. Škoda, že alespoň jedna z nominací na Oscara nevyšla. Úžasná, napětí podtrhující hudba. Precizní Al Pacino i Russell Crowe. Až mrazí z toho, jak může někomu lusknutím prstu ztroskotat život jen proto, že ví něco zásadního proti obří společnosti a musí bojovat se svým strachem o rodinu, o jejich životy i finance a hlavně zápasit se svojí morální odpovědností k milionům lidí. Rozjezd byl velmi pomalý, ale to byla asi tak první půlhodina. Pak už to šlo ráz na ráz. Novinářské šachy. Kdo co zveřejní, co se může říct, co už je přes čáru, jaké prachy v tom lítají. To je neskutečná džungle. Takové věci my laici, široká veřejnost nevidíme. Nevidíme ty čachry za oponou, jak to skutečně je nebo jak moc jsou informace překroucené, aby někomu neublížili. Insider není oddechovka, ale je to film o zásadním tématu, který si rozhodně zaslouží pozornost a respekt.

plakát

Legendární parta (2012) 

Měla jsem trochu problém se Santou, kterému se říkalo spíš Sever, měl místo bílé na kožíšku černou, takže vypadal jako kozáček a měl i dvě šavle. Ale nakonec mi to bylo jedno. Ač jsem nečekala od Legendární party vůbec nic, hodně na mě zapůsobila. Takové snové fantasy, které mě dojímalo, že ani nevím jak se mi v očích zaleskly ke konci slzy. Dokázalo to zaujmout a vtáhlo mě to do sebe. Příjemná pohádková hudba. Animace byla počítačovější, ale to neberu jako nedostatek, prostě taková byla. Barvičky a kontrasty teplého světla a Bubákových temných stínů vypadaly dobře. Byly tu super vedlejší postavičky. Yetiové, zvlášť jeden konkrétní, byli vtipní. Stejně tak rozkošní malí skřítci s rolničkou na čapce, dokázali se pěkně rozčílit. Zuběnčiny droboučké zubínky byly jako jiškřičky radosti. Sám Velikonoční zajíc byl možná tou nejzajímavěji upravenou postavičkou. Dvoumetrový rafan nebo roztomilý chlupáček? Nemělo chybu. Jediný, koho jsem neznala, byl ten kdo nosil dětem sny, Sandy (Sandman). Ale i ten dokázal překvapit, že se s ničím moc nepáral. O Jackovi Frostovi netuším, jestli byl stvořen jen pro potřeby filmu nebo se v některých zemích opravdu traduje, že sníh a mráz přináší Jack Frost, ale byl to velký sympaťák. O to víc, když se dozvěděl to o své minulosti. Každý z nich měl nějakou svoji podstatu. Jak pro děti, tak pro film. Takové příběhy by měly děti slýchat. Měly by v něco věřit. Podle mě pak budou mít alespoň na co vzpomínat a bude to to dobré, co si budou z dětství pamatovat. Lepší přečíst dítěti o nějakém skřítkovi apod. než mu strčit do ruky tablet a nevšímat si ho. Pak jak vidím třeba i ve svém okolí, mají problém s řečí, se slovní zásobou a představivostí. Ale to už zabíhám do příliš vážné debaty :) Legendární parta ode mě zaslouženě získává plný počet hvězd a vůbec se za to nestydím. Když mě něco rozbrečí, tak to nemůžu ignorovat.

plakát

Veselí zajíčci (1934) 

Chybí děj. Je to jen výlet do "dílny" velikonočních zajíčků. Byl to klasický Disney, roztomilá zvířátka a příjemné písně. Každý ušák se přičinil jak mohl, aby vyrobil co možná nejpovedenější kraslici nebo čokoládovou figurku. Animace mi přišla stejná jako ve všem, co v podobné době u Disneyho vzniklo.

plakát

Hop (2011) 

Trošku oříšek. Animace byla super, zajíčci i kuřátka byli strašně roztomilí. Takoví načechraní k pomuchlání. Mým oblíbencem bylo tančící kuřátko Phil a trojice Růžových baretů s jejich nejmenší astmatickou zaječinkou. Show Hoff knows talent s Davidem Hasselhoffem a jeho hláškou o mluvícím autě z Knight Ridera byla tím nej, co se týče dialogů. Herecká sestava ušla tak nějak polovičatě. Hlavní hrdina bohužel děsně přehrával. Obličej měl snad gumový a byl tak děsně nesympatický. Ostatně ani Zajda mi moc nepřirostl k srdci, stejně jako polovina rodiny Freda. Záporácké kuře Carlos nemělo chybu, i ta závěrečná proměna byla srandovní. Jen to bylo všechno děsně na sílu a vlastně úplně mimo oblast základního logického myšlení. Mluvící zajíc v restauraci a nikdo se tomu nediví. Vlastně vůbec nikdo se tomu nediví kromě samotného hlavního hrdiny. O Velikonocích je natočeno málo filmů, přitom je to roztomilé a hravé období. U nás jen bez zajíčka, ale i tak. Bylo by fajn, kdyby se natočilo něco pořádného velikonočního. Tohle sice nebylo úplně špatné, ale chtělo by to něco pořádného.

plakát

Zuřivá salsa (2014) 

Mně se prostě filmy o tancování líbí. Když to není úplný brak, tak jsou ty rytmy nakažlivé a člověk by si taky chtěl skočit. Zuřivá salsa je klasický průměrný film, žádný zázrak, nic světoborného. Ale svým milým hereckým obsazením to rozhodně působilo příjemně a pohodově. Ty latinsko-americké rytmy jsou tak chytlavé, že bych se taky hned šla učit aspoň základní kroky. Je to příběh o jednom tanečníkovi, kterého v mládí zlomila banda pitomců a odloučila ho od jeho lásky k salse. A on teď díky slečně opět objevuje svoji životní sílu.

plakát

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013) 

Vyloženě zlé to nebylo, ale nadšení většiny diváků nesdílím. V případě Stoletého staříka jsem asi suchar. Příběh to byl nadupaný. Hlavní dějová linka je současná, kde se potrhlý stařík nevědomky potýká s bandou zločinců, potkává zajímavé lidi, dostává se do absurdních situací a mezitím vzpomíná na svoje mládí, na setkání s významnými lidmi světové historie a přibližuje nám svoji lásku vyhazovat všechno do vzduchu. Jen mi k srdci nepřirostl ten humor. Když to vezmu numericky: počet hlasitých zasmání - 0, počet upřímných úsměvů - cca 4-5, počet pocitů, že tohle snad nemůže být ta všude reklamovaná nálož srandy - do tolika (btw já ekonom) asi nenapočítám :) k nespoutanému řehotu potřebuju jiný styl vtipkování. Možná, že v kině by mě atmosféra víc svedla.

plakát

Tom a Jerry: Film (1992) 

Sem tam to vtipné bylo. Ale jinak to bylo víceméně legrací o ničem. Aspoň že se Tom a Jerry rozmluvili, jinak by to bylo asi ještě horší. Jako zábava pro děti to je asi super. Vymysleli jim příběh, kdy se musí skamarádit, aby společně pomohli malé holčičce, kterou utiskuje její vychytralá teta. Budu muset někdy zase mrknout na nějaký krátký díl, abych mohla porovnat obsah epizod oproti tomuhle filmu. Neurazilo to, ale ani neoslnilo. Škoda, že se Tom a Jerry nedočkají opravdu kvalitního nadupaného zpracování, abychom na ně mohli jít do kina stejně jako se chodilo na Hledá se Nemo, Ledové království a další. Byla by to taková pocta téhle fenomenální dvojce.

plakát

Co žere Gilberta Grapea (1993) 

Zvláštní film. Má pomalé tempo. Sice se tam dějí někdy hodně drsné věci, ale pořád to není nic hororového, u čeho by se vám divoce rozbušilo srdce. Silný příběh člověka osloví a přinutí, aby se zamýšlel nad osudy těch lidí. Depp tady byl ještě přirozený, nepřehrával a všeho se ujal se ctí bez ztráty puntíku. Mladé slečny, jak Gilbertovy sestry, tak Becky, hrály moc dobře. Ale stejně ... mohlo být ve filmu sto dalších filmových star a na Lea by neměly. Myslím, že za tenhle film měl Leo toho Oscara dostat, ne za Revenanta, kde se hlavně plazil. Mentální postižení není nic příjemného a vůbec nemohlo být jednoduché to zahrát tak, aby to bylo citlivé a uvěřitelné. Hlava mi nebere, jak se toho Leo ve svých 19 letech dokázal takhle zhostit. Celý film jsem čekala na pointu, na rozřešení. A kupodivu nebylo takové, jaké mohlo být v tom horším světle, ale dostali jsme morální lekci se zajímavým koncem.

plakát

Maverick (1994) 

Trhák, kvůli kterému budou fanoušci stanovat před vchody kin, to asi nebyl, ale mě to i tak bavilo hodně. Čekala jsem nějaký hluboce duchaplný western o odvaze, pomstě a zločinu. Ale dostalo se mi pořádné nálože zábavy. Komedie jak má být. Super herecká sestava. Mel Gibson je kulišák, který jednak dobře vypadá a jednak nezapře svoje nadání pro komediální role. A Jodie Foster byla liška podšitá a zároveň děsně roztomilá a prčovní. Výprava a kulisy byly tak akorát. Moc jsem si užívala přepadení indiány, střelbu Rusa na umírajícího vřeštícího kašpara i tu celou povedenou pokerovou šarádu na konci. Jak se říká "čula" jsem něco zvláštního, ale vysvětlení mě dostalo a přitom to bylo tak snadné. Film Maverick je lehce chytrý, lehce mazaný, dobře promyšlený scénář s neskutečnou zásobou vtipných příhod na cestě za mistrovstvím pokeru a výhrou.