LencaN

Byla to paráda, to ano, leč překombinovaná. Trikově super. Jen úplný začátek mě dost zklamal. Vypadal dost odfláknutě, postavy se vůbec nepohybovaly přirozeně, zvláštní, zbytek filmu už to bylo v pohodě. Spojily se tady příběhy ze všech filmů o jednotlivých hrdinech. Jen mi tady přišlo už moc postav. Ještě, že tu nebyly slečny od Ironmana a Thora. Jinak tu byli asi všichni plus ještě noví Vylepšení a Vision. Asi to bylo dobře udělané, ale ty bitky byly na mě příliš dlouhé, nebijte mě za to. Oproti tomu jsem měla radost z každého vtipného pošťouchnutí mezi těmi bojovníky proti Ultronovi a za každou poznámku směřující k jinému filmu. Dělalo mi dobře, že vím o čem mluví :)

Dobrá dobrá. Bylo to o kousek horší než jednička. Už to byla víc romanťárna a ty příšery co chtěly jakýsi Éter, který se nějakou záhadou vtělil do Jane, což jsem nepochopila, kdo to udělal nebo co to mělo vlastně znamenat, tak ty příšery jsem moc nebaštila. I Thorův plán na záchranu na konci ze začátku vypadal dobře a hezky ho i vyprávěli, ale nebylo to dost domyšlené. Čekala jsem od Thora víc na to, jak se celý film chová oproti jedničce jako vyměněný. V jedničce byl dravý a i když už prozřel, pořád to byl drsňák. Tady možná přemýšlí už moc a k ničemu to není. Bylo to i ždibec přeplácané. Hledání místa konvergence jsem nějak nepobrala. Prostě spojit na mapě několik největších památek a průsečík je bodem X.... nevím no. Ale společné pasáže Thora a Jane mě bavily, to zas jo. Fandila jsem bojovné královně, ta hodně překvapila. Lokimu se dařilo být stále stejně slizký jako jindy. Akce bylo hodně. Chybí mi v celém Thorovi nějaký výraznější hudební motiv. Ale vtipné chvíle tu byly. Nejspolehlivějším zdrojem legrace je střet mimozemských elementů s pozemským životem a hlavně slečna Darcy (Jak se má vesmír?) a profesor ve slipech.

Parta tří dobrodruhů ve středu Země mě moc neoslnila. Sice to byla fajn oddechová záležitost, ale to je asi tak všechno. Od verze z roku 2008 jsem čekala víc. Hlavně je to spíš pro dorost. Věřím, že kdyby mi bylo takových cca 12 let, tak by to bylo jako dělané pro mě, ale už mě tíží víc křížků :) hlavně mě mrzelo, že v tom středu Země nepobyli moc dlouho, museli šup šup a víc jsme viděli z cesty samotné. I Brendan Fraser se víc pitvořil, do toho ten puberťák a slečna modelka průvodkyně. Suma sumárum málo středu Země, málo málo. A se stejnojmenou verzí z roku 1959 to nelze vůbec srovnávat. Jde o úplně jiný scénář a tahle stará verze by se mi tehdy líbila mnohem víc, než toto v roce 2008.

Film, který bohužel zákonitě doplácí na svoje téma. Takové těžké téma, jako je zneužívání dětí bostonskými knězi nejde natočit jako trhák, u kterého budete slintat nad vizuální stránkou. Stejně jako skutečná novinařina, tak i tento film je o mravenčí práci, o preciznosti, o nenechání se odradit a držení se zuby nehty svého cíle. Hlavně ze začátku se děj dost vleče a je to hrozně ukecané. Trochu zbytečně, mohlo to být věcnější. Už i z toho důvodu, že jsem sotva stíhala číst titulky, jak mluvili rychle. Dabing Spotlightu velmi prospěje, protože je potřeba si všímat všech nitek, všech jmen a letopočtů. Ale i když něco nepochytíte, tak se svět nezboří. I tak pochopíte, co za hnusy se tam dělo a možná pořád dějí po celém světě. I když teď máme jiné a větší problémy jménem Uprchlíci. Proto jsem i tady ocenila to zasazení do okolního kontextu, protože práci týmu Spotlight ovlivnilo dění a hlavně novinářská smršť kolem 11. září v NY. Chvílemi jsem nevěřila, že je Spotlight film, který si Oscara zaslouží. Na první pohled to nevypadalo surově. Nebylo tam přímo vidět násilí, zneužívání atd. Ale ony stačily jen ty výpovědi obětí, které to jakžtakž zvládly a nevzaly si život. Je jedno, jestli jste ateisté nebo věřící. Tohle se do vás zaryje. Sice nedávám 5*, ale film rozhodně stojí za zhlédnutí.

Pořádná nálož zábavy. Stala se mi tady zajímavá věc. Kdysi jsem viděla Avengers bez toho, aniž bych vůbec znala ty hrdiny.... a teď jsem zkoukla jednotlivé příběhy Hulka, Ironmana, Thora i Kapitána Ameriku a vytvořila se mi z toho pěkná skládačka. Moc se mi líbí, jak dokáží jednotlivé postavy skloubit dohromady. Každý je jiný. Jeden je jakýsi bůh, jeden technický génius, jeden vědec, který doplatil na pokusy na sobě samém, voják s napumpovanými svaly a i "obyčejní" lidé jako Black Widow nebo Hawkeye. Každý tady ze sebe ukázal to nejlepší. Byl to jak akční nářez plný neskutečných triků, tak i legrace, kde perlí Ironman.... "Jen se hni, muflone." Ten cynický tón je v jeho podání k sežrání (i český dabing se mi líbí). Ale ostudu si netrhnul ani zelený chlapák, který udělá vrf, zatne pěsti a buší do čehokoli kolem sebe. To bylo roztomilé a k popukání. Scarlett Johansson to tady moc sluší, což platí i pro nabušeného Chrise Evanse. Herecká hvězdná sestava v cool napínavém příběhu s bezvadnou hudbou.

Takový zázrak v tom zase nevidím. Bylo to zajímavé. Takové trochu ponuré, i když se většina filmu točí kolem nějaké svatby. Bylo to trochu jako přehlídka toho, jak se lidé můžou cítit na svatbách. Potkají tam staré známé, musí s nimi konverzovat o tom, jak podělaný život mají, jak se znovu setkají se svými bývalkami, protože mají stejný okruh přátel, jak někteří loví nebo čekají, že budou uloveni, aby i oni se brzo ocitli u oltáře. Takové povinné tlachání, jen aby se neřeklo a novomanželé měli radost, že se kvůli nim všichni sešli. Tohle bylo ve filmu podáno brilantně a s nadhledem. Bohužel jsem ale měla osobní problém s náturou slečny Carrie, která dle mého názoru Charlieho pěkně tahala za nos a on chudáček ji miloval a nedokázal jí nikdy říct ne. To mě mrzelo. To počítání s kolika lidmi kdo spal vyznělo děsně povrchně. Ale na druhou stranu tu bylo dost suchého humoru a hezkých slovních přestřelek. Přesto nemůžu dát plný počet. Prostě z toho nemám úplně nejlepší pocit.

Viktor Frankenstein se rozhodně nezařadí na předních místech oblíbených a nejlepších filmů. Tisíckrát už zpracované téma. Když už se ho ujali, mohli to pojmout ve větším, dát tomu víc citu, víc šílenosti nebo já sama nevím čeho. Víc než o příšeře, to je o vědci Frankensteinovi - tvůrci monstra. McAvoy i Redcliffe hráli prvotřídně. Bylo mi jen trochu líto Redcliffa, kterému ty vlasy slušely stejně jako by asi slušely kozlovi či delfínovi. No jedním slovem hrůza. Andrew Scott jim úspěšně sekundoval a od dob jeho působení v Sherlockovi si získal moje sympatie, ač tam i tady hraje bídáka či jinak vyšinutého jedince. Jeho pohled mrazí a to stačí na bláznivého policistu i vražedného génia. Zpět k Frankensteinovi. Trikově to vypadalo super. Všude špína, hra s orgány a elektřinou, fuj, strašidelný cirkus, fuj nebo oživlá hnijící sešitá opice, fuj fuj fuj. Všechno to vypadalo reálně. Jen to celé vyznívá trochu zbytečně. Víc rozvést Frankensteinovy myšlenky a důvody, proč to dělá by filmu velice prospělo. Pokud ale čekáte hororovou nálož, kdy na vás většinu filmu bude doléhat řev oživlé obludy, tak budete hodně zklamaní. O tu tady až tak nejde, jak už jsem zmínila.

Lehké jako peříčko, ale přesto tak důležitá témata a poznámky. Krásné zapracování všemožných emocí a životních příhod do jednoho barevného animáčku. Každým krokem našich hrdinů jsem poznala něco nového z toho, jak to možná vypadá v naší mysli (neberte mě doslova ;) ). Pořád děj postupoval dál a dál přes překážky s poznáváním zákoutí naší paměti, fantazie, priorit a osobnostních znaků. Trošku to takhle zní jako základ psychologie pro děti na prvním stupni. Ale i jako dospělé se mi to moc líbilo. Každá postavička představovala jinou emoci - štěstí, smutek, vztek, strach a nechuť. Pak tu máme propast zapomnění, dlouhodobou pamět, zapomínání nepotřebných vzpomínek, ukládání klíčových vzpomínek, které tvoří náš charakter a spoustu dalších nápadů. Bylo to pestré. Nejen myšlenkově, ale i ta animace se velmi povedla. Krásné detaily a struktury. Moc hezky se na to koukalo. A i když mě slečna Smutek dost štvala, jak všechno kazila, oceňuji, že i jí nakonec hezky využili. A doporučuji počkat až do začátku závěrečných titulků, které jsou doprovázeny náhledem do hlav třeba kluka, řidiče autobusu nebo kočky. Příjemná psina na závěr.

Film, který vidět znovu nepotřebuji a ani nechci. Předně Phoenixe nemůžu ani cítit. Dělá se mi z pohledu na něj maličko zle. Na druhou stranu na tuhle šílenou roli se hodil přímo fantasticky, protože celou dobu byl o to víc hoden dostat facku či kopanec. Životem znuděný, unavený pijan, do toho učitel filozofie a milovník polemizování nad čímkoli, kterému je všechno ukradené. Nechápu, jak by takový člověk byl vůbec schopen učit a být u studentů tak oblíbený, jak se ve filmu několikrát zmínilo. Navíc tak přitažlivý pro ženy? Nějak jsem v tom filmu nespatřila hlubší smysl nebo něco, co by mě obohatilo. Spíš mě to ze začátku řekněme skoro až nebavilo. Ale jak se začlo s plánováním vraždy, nabralo to víc na otáčkách. Bohužel jsem z toho měla takový pocit úzkosti, že nevím, jestli to bylo z Phoenixe nebo z morální stránky té vraždy nebo z té studentky, která nevěděla, co vlastně chce, případně z té, která čekala na nějakého chlapa, se kterým by mohla utéct od manžela. Asi všechno dohromady.

Nevím, co v Bear Story viděli páni akademici, jestli to má představovat něco z historie Chile nebo něco aktuálního. Já hodnotím příběh bez toho, aniž bych znala okolnosti jeho vzniku a pohnutky tvůrců. Bohužel jsem k tomu nic víc ani po zhlédnutí na netu nenašla a ani popisek tady na ČSFD mi věc moc neosvětlil. Na kategorii krátometrážních filmečků jsem přísná. Je obtížné vměstnat NĚCO do pár minut a proto by to měl dělat jen ten, který to opravdu umí, aby to nevyšlo naprázdno. U Bear Story jsem pořád čekala, kdy mě uhrane a ono se nestalo. Bylo to hezké, animace byla originální, nápaditá, ale příběh nebyl dotažený, protože moc nedával smysl. Po troše úvah se dá na motiv medvědího pána dojít, ale stejně to bylo jako kdyby se celou dobu nafukovala bublina, ona praskla, ale už jsme neslyšeli ten zvuk. Chyběla tomu závěrečná silnější a logičtější tečka, která chytne za srdce, protože ten příběh v hrací krabičce byl silný. Jenže konec se moc nepovedl.