Streeper

Byla jsem v tom kině naprosto unešená. Bavila mě každá minuta a to se mi už dlouho nestalo. Vizuálně je to naprosto geniální. Je to napínavé, romantické a Austin Butler? Wow. Nepoznala bych ho. Jediná malinká věc, co bych vytkla je to, že vyloženě nevěřím té chemii mezi Zendayou a Timothéém. Nějak mi to tam nesedí. Ale jinak po dlouhé době plný počet hvězd a zasloužený.

Tak nějak mi došlo, že Gilded Age je vlastně o ničem. Dokonce i v Downton Abbey se toho dělo daleko víc nebo alespoň víc zásadního. Ale Gilded Age je tak dobře napsaný a zahraný seriál, že jenom to stačí k tomu, aby mě zaujal a bavil.

Tohle pro mě bylo velké překvapení! Na seriál jsem se začala dívat díky Idrisovi, jinak by mě to ani nenapadlo pustit a už od prvního dílu jsem sedělala přilepená na sedačce s otevřenou pusou. A co víc, díl od dílu je to lepší a lepší. Ano, má to své nelogičnosti, ale ten příběh je tak napínavě napsaný a natočený, že to se vše skvěle vyváží.

Chvilku mi trvalo než jsem se do příběhu dostala, ale nakonec se mi to moc líbilo. Konec byl možná trochu uspěchaný na to, jak to celou dobu docela natahovali, ale jinak to bylo napínavý, originální a bylo tam všechno. Doufám, že další série půjdou ve stejném duchu.

Hodně dlouho jsem se tomuhle seriálu vyhýbala z důvodu, že jsem se bála nudy. Drogy, Escobar, Kolumbie, to není vůbec téma pro mě, ale je to jeden z nejlepších seriálu tady, takže jsem mu musela dát šanci a jsem hodně mile překvapená. Je to skvěle natočený, napínavý a božsky zahraný. Docela se divím, že si Wagner Moura neodnesl žádnou z hlavních cen za ztvárnění Escobara. Fakt ten seriál žeru a jsem na něm závislá jak na kokainu.

Za mě boží série, která se kvalita skoro dorovnala jedničce. Líbilo se mi, že Eleven nebyla v každém díle hlavní bod. Příběh se krásně rozdělil mezi každou skupinku a bavilo mě to tak daleko víc. Opravdu jsem ze čtvrté série nadšená, skvělý příběh, skvělá zápletka, super villain a těch slz na konci, co jsem probrečela!

Na tenhle film jsem se od shlédnutí traileru strašně moc těšila a měla jsem na co. Tohle je film přesně pro mě. Konverzační film, který se ve většině filmu odehává na jednom místě. Tohle chce hlavně perfektní scénář, jinak by to byla nuda. Naštěstí tenhle film, ten perfektní scénář má. V první polovině je to vtipnější, sem, tam nějaké hlášky, nervozita hlavní postavy Nancy je roztomilá a vtipná. Ve druhé polovině se to už pomalu přesouvá do té větší dramatičnosti. Skvělý herecký koncert Emmy Thompson a Daryla McCormacka, sedli si k sobě perfektně.

Top Gun: Maverick je nostalgie, která fanoušky původního snímku vezme zpátky do 80. let. Přesto ale tvůrci dokázali až nemožné – drželi se starého a přitom vytvořili něco nového, co dokonale funguje. Příběh jako takový je horská dráha emocí, která vás nikdy nenechá v klidu. Jednou jste napjatí z akční letecké scény, pak dojatí, smutní, překvapení nebo šťastní. Je to opravdový koktejl emocí, který na mě opravdu zafungoval. Má to pár nelogických momentů, ale je to hollywoodský film, takže od toho nemůžeme čekat zázraky. Nicméně i navzdory tomu převažují ty pozitivnější a povedenější chvíle. Kromě dokonale vyváženého vyprávění, úžasného vizuálního zpracování a pulzujícího soundtracku má Maverick jednu další důležitou věc. Přináší zážitek. Takže neudělejte tu stejnou chybu, co bych udělala já. Nečekejte, až se to objeví na streamovací službě. Zvedněte se a jděte si koupit lístek do kina, protože tomuhle já říkám filmový zážitek, tohle je prostě pravý blockbuster.

Dokonalý seriál. Jak jsem se mohla bát, že mě to nebude bavit! Jsem nadšená, že mě do toho přítel přemluvil, jinak bych se k seriálu vůbec nedostala nebo možná ano, ale za hodně dlouhou dobu. U takových seriálů/filmů bych si přála mít v hlavě nějaké tlačítko, abych vše zapomněla a mohla si ten zažitek vychutnat znovu s těmi emocemi. Fakt parádní, gradující a napínavý příběh.

Původně jsem na film do kina nechtěla, říkala jsem si, že to nebude stát za to vidět tenhle film v kině. Jak moc jsem se mýlila! To byla jízda jak Endgame, možná ještě větší. Líbil se mi návrat starých padouchů, které všichni dobře známé, navíc to bylo logicky vysvětlené a scénář dával smysl. Tvůrci si tím otevřeli také dveře na nového Strange a vývoj Spidermanovi postavy. Líbí se mi jak se Spiderman v podání Hollanda rozvíjí, začínal jako hloupoučký teenager a v tomhle díle už má něco z teenagera, ale zároveň i trochu z dospělého člověka, protože si začíná uvědomovat svoje chyby, začíná si uvědomovat své zodpovědnosti, prostě dospívá. Je to vážně dobře napsané, nostalgie je nejsilnější stránka tohoto filmu a jsem fakt ráda, že to není propadák, ale zvládli se s tím poprat.