Streeper

Nesouhlasím s tím, že hudba je na nic. Za mě jsou písničky to, co ten film drží alespoň trochu nad vodou. Nejhorší je scénář, který za začátku vcelku ujde, ale pak se to zvrhne ve fantasmagorii, která mi připadala jako hodně špatná parodie. V celku to pak zachraňuje krásná Michelle Pfeiffer, za kterou je druhá hvězda.

Jediný, kdo mě na filmu bavil byl ironický Brendan Gleeson, u jeho hlášek jsem se smála a bylo to hlavně díky tomu nezaujatému pojetí. Prostě mu bylo všechno jedno a to se mi na jeho postavě vážně líbilo, ale jinak jsem se docela nudila.

Díky tomuhle filmu jsem se vrátila do dětských let. Kenneth Branagh skvěle převedl animovaný příběh Popelky do hrané podoby. Upřímně, trochu jsem se toho bála, protože se to ve většině případů nepovede, ale na filmu bylo vidět, že si s tím Kenneth vážně pohrál. Krásná pohádková atmosféra, úžasné efekty, co se přeměny Popelky týká a krásné kostýmy (hlavně Popelčiny šaty - ty byly vážně úžasné). Možná mi na filmu trochu vadila ta "přeslazenost", ale jinak to byla krásná podívaná.

Popela byla můj idol mládí, chtěla jsem být jako ona. Navíc je to moje nejoblíbenější princezna ze všech Disneyho pohádek. Příběh plný tužeb a lásky.

Klasický příběh popelky v deseti minutách animovaného filmu. Betty Boop jako Popelka byla správná volba. Možná bych trochu zkritizovala hudbu k písním, byla totiž stále stejná. Ale jinak bych k tomu nic neměla. Na tu dobu to byla úžasná podívaná a je to i teď.

Pokračování Popelky jsem vlastně viděla dříve než originální první díl od Disneyho a hned se stal mým nejoblíbenějším filmem v dětství. Viděla jsem ho tolikrát, že jsem si pamatovala každé slovo z toho filmu. Mým nejoblíbenějším příběhem je ten, když se Anastázie zamilovala, protože každý si přece zaslouží druhou šanci.

Rozhodně se to dá považovat za nehorší díl ze série Popelky, protože tvůrci převzali originální příběh, aby z něho udělali nějakou slátaninu, ale zřejmě si neuvědomili nejasnosti s druhým pokračování (hlavně v příběhu "Když se Anastázie zamilovala"). Nevím, nebylo to ono.

Obsahově je film o ničem. Z velké části je to spíš velká nuda než vtipné scény, které by mohli být odrazem našeho života. Nejlepší je rozhodně Brad Pitt, který jako hloupoučký hezounek svojí roli zvládl skvěle a ne jednou jsem se mu musela upřímně smát.

Takový menší detektivní dokument / film. Navíc úplně první role Yula Brynnera, který si ve filmu střihl roli vraha a zahrál to vážně dobře.

Film jsem nemohla sehnat nikde na internetu, takže jsem byla nadšená, že ho konečně zařadili do vysílacího času na ČT2, škoda jen, že tak pozdě, protože se jedná o 2 a půl hodiny dlouhý film, ale i tak jsem to vydržela. Nebudu lhát, ze začátku se mi zavíraly oči nudou, teprve když se na plátně objevil John Malkovich a Nicole Kidman vedle sebe, tak to konečně začalo vřít. Nejprve se objevila lehká romance, pak sexuální touha a následně násilí. Moc se mi líbilo, jak to bylo hezky po sobě a jak na Nicole bylo vidět, že je nešťastná a John byl úplně v pohodě. Co mě ale asi mrzelo nejvíce byl konec, očekávala jsem, že dostanu vysvětlení, co se stalo s ostatními postavami, s dcerou, Johnem nebo Barbarou, ale nic. Film končí dle mého názoru naprosto nesmyslně a neuspokojivě.