Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (361)

plakát

Její zpověď (1929) 

V mnoha publikacích často zmiňovaný thriller, který se zajímavě vypořádal s přechodem na zvuk. S tím je spojené i to, že zvuk často zasahuje zásadně do děje (například zvonění telefonu). Hitchcock měl očividně spoustu úžasných nápadů. Jedna z nejčastěji popisovaných scén je, kdy vražedkyně slyší v rozhovoru jenom slovo "nůž"/"knife". Takové subjektivní vnímání zvuku je skutečně unikátní. Kupodivu už zde je cítit Hitchcockův silný rukopis, jeho práce s budováním napětí a jeho místy svérázné užívání filmového jazyka. Navíc je zde velmi intenzivně cítit jeho pravidlo, že ve filmu nesmí být nic zbytečně a skutečně každý nahodilý motiv nakonec hraje svojí roli. Jediné rušivé na tomto filmu je, že se jedná stále o poloviční němý film a němé postupy mnohdy rušivě pronikají do samotného filmu. Přesto nelze nedoporučit!

plakát

Frankenstein (1931) 

Řekl bych, že se jedná o mnohem povedenější počin než je Dracula... Přesto výtky zde mohou být podobné. Nějak mě míjí ten kultovní status těchto filmů..

plakát

Přemluv bábu (2010) odpad!

Tahle věc ubližuje uplně všemu napříč politickým spektrem, všemu s alespoň minimální inteligencí... Ta "nenávist" vůči starým lidem je pouze velmi tvrdý humor, který byl použit jako argument proti téhle kampani, ale mě normálně tolik nevadí. Vadí mi ta hloupost, povrchní náhled, vadí mi kundera, vadí mi ukradený koncept... Když nad tím přemýšlím... Dělá Zelenka něco originálního? I ty jeho knoflíkáři jsou vlastně ukradenej Jarmuschův Mystery train...

plakát

Dracula (1931) 

Tenhle film strašně ubližuje ostatním starším filmům.. Ve srovnání s mnohem starším německým Nosferatu se jedná o katastrofu. Děj je neuvěřitelně polopatický, postavy jsou ploché, herci směšní a absurdní akcent Van Helsinga se hodí spíš do filmu bratří Marxů. Skutetečně se jedná o neúmyslnou komedii, která vlastně příjemně utíká, je velmi nenáročná a prostá. Při sledování nelze mluvit o utrpení, ale pokud se na to pokusím nahlédnout z kontextu dobové tvorby, tak se možná jedná o pravzor hollywoodského přežvejkání a následného zlikvidování kvalitní látky... Řekl bych, že mnohdy dochází ke špatné práci i z řemeslného hlediska, některé střihy, záběry a jejich navazování působí velmi špatně. Dokonce i kult Lugosiho jde zcela mimo mě. Pokud si někdo vybere Draculu jako okénko do kinematografie 30. let, tak si pak musí myslet, že lidé v té době byli naprosto stupidní...

plakát

Skvělí Ambersonové (1942) 

Tenhle film se v mnoha okamžicích dotýká dokonalosti... Od úvodního povrchního vhledu do klanu Ambersonů, plné legračních postaviček odkazující se ke grotesce, až po hluboké a temné drama děsivých postav. Podobně jako ve Wellesově prvotině, i tady se dočkáme různých fromálních vychytávek a ani obsah není njiak upozaděn. Jediná škoda spočívá v tom, že se nejedná o Wellesovu vizi, ale o znásilněné zbytku jeho velkého projektu... Škoda!

plakát

Hrozny hněvu (1940) 

Hrozny hněvu jistě mají své neporné kvality, ale to zřejmě nestačí... Že se jedná o adaptaci takhle slavného románu dle mého názoru spíš filmu ubližuje. O čem vlastně je? Musím koukat dvě hodiny na film, abych pochopil, jak bylo všechno špatně? Ty základní myšlenky člověk pochopí velmi rychle a pak už jen sleduje, jak se jezdí z místa na místo a to je vlastně nuda, která nepřináší nic, co by mě srazilo do kolen. Román měl zřejmě zůstat románem.

plakát

Stalo se jedné noci (1934) 

Frank Capra točí filmy, které v sobě mají něco zvláštního. Děj se zdá na první pohled banální, klišovitý a navíc je tu příliš sentimentu. Ovšem když se člověk zamyslí, tak si uvědomí, že se jedná o velmi rafinovaný počin. Ve skutečnosti se film naopak klišé vyhýbá a charaktery jsou ve své ujetosti relativně originální (fantastická postava Clarka Gabla!). U komedie podobného typu by se dalo čekat (a v současnosti se to i stává!), že člověk zná výchozí situaci, je mu zřejmé, jak to dopadne a tudíž sledování filmu je nepříjemné utrpení, kdy divák předvídá šablonovité peripetie na cestě z bodu A do bodu B. To ovšem není případ tohoto filmu, protože právě ta cesta (metaforická, ale i skutečná) funguje velmi nápaditě a nelze tomu upřít ani jistou dávku inteligence. Co se mi na filmu velmi líbilo je lidskost a inteligence u vedlejších postav, které se z počátku jeví jenom jako komplikovatelé děje (otec a vydavatel).

plakát

Český mír (2010) 

Nejlepší zážitek z projekce ve Varech... Zjistil, že film není vůbec tak špatný, jak někteří lidé říkají a vlastně vůbec nejde o radar, ale o lidi, českou povahu a tu šílenou absurdnost, která se nad náma vznáší. Všichni jsou vykutálení, všichni jsou hloupí, všichni jsou směšní, všichni jsou nešťastní a politováníhodný... Kdyby náhodou někdo měl správný názor (ať už je jakýkoliv), tak ze špatných důvodů a nejlepší je na sobě mít uniformu a šaškovat.. Mimo jiné jsem na projekci zjistil, že Hřebejk (který byl v sále) se směje jak postřelenej pterodaktyl a to ještě špatnym fórům. Viděl jsem jak tvůrci utřeli Zaorálka (který byl v sále) a vlastně jsem zjistil, že celebrity si rádi svojí celebričnost dokazují tím, že zaujatě diskutují s tvůrci o hloupostech, aby náhodou nevyhasly... A to je stejný vždycky ať už de o Hřebejka, o Zaorálka (musí být hloupej, když začal diskuzi a všem bylo jasný, že nemá šanci vyhrát) nebo o neznámého herce z ulice, který položil takovou tu hloupou otázku pro otázku (na kterou by se zmohl Franta z horní dolní kdyby se nestyděl).... Ten film s touhle přednáškou byla jedna z těch zásadních životních zkušeností o kterých se člověk zmiňujě ve svých memoárech.. :)

plakát

Kalvárie (2004) 

Tohle je naprosto skvělá ujetost... Myslím, že režisér stvořil v rámci žánru zcela vyjímečné dílko. S vyšinutostí a zvrhlostí se zde pracuje s tak naprosto nápaditou takřka geniální imaginací, že jsem byl mnohokrát velmi zaskočen. Vedle toho Du Welz pracuje velmi zajímavě s formou (například natočení zbrklého úprku lesem).. Jediná moje výtka je směrem k tomu, že mohla lépe zafungovat nějaká dramaturgie. Chvílema film prostě neodsejpal tolik, aby se jednalo o dokonalý zážitek...

plakát

V pasti (1986) 

Režisér byl zábavnější než samotný film.. Ty 80. léta v punkovém dystopickém světě plném totálních idiotů žíjících motofetišismem mi prostě nesednou.. A hlavní hrdina se liší jen tím, že je o něco málo míň hloupej a tudíž v sobě nese pár zcela vznešených antirasistických ideí... Pokud to mám hodnotit v kontextu toho co jsem v sekci australských trashů viděl, tak tohle mě asi zaujalo nejméně... Ovšem je to jen o mém osobním vkusu...