petr.al

,,Zběsilá cesta" z kina, tak bych nazval svůj prvotní dojem z bezdějového opusu George Millera. Dozajista je bohulibé, že tvůrci pouštní road movie zapojily do svého příběhu i tělesně postižené a že i tak velká, zářící superstar jakou je Charlize Theron si nechala ze solidarity k handicapovaným kolegům amputovat část horní končetiny. Ptám se však. To je současný divák skutečně tak šílený, že se mu hollywoodští filmaři zavděčí záběry velkoobjemových burácejících kár, které si to divoce šinou z pravé strany kino plátna na levou a obráceně? Dle zdejšího hodnocení asi ano. V mých pískem zaslepených očích si kanystr benzínu navíc zaslouží výtvarná stránka snímku, ruku v ruce s vynikajícími kostýmy. Ať ,,zřím" či bdím, vyprahlé max-maximální sešlápnutí pedálu plynu režiséra Millera jsem flegmaticky zapil douškem čisté vody. 2,4*, ale abych nebyl za jedince, který nečůrá s davem, film do poslední bradavice hlavního záporáka (do puntíku) vystihuje jeho název. P.S. Hrál tam vůbec ten Šílený Max?

Vážený, milý, přemilý Jane, Vaší umělecké tvorby si velmi vážím. Vážím si ji natolik, že jsem si na ni pořídil i stolní váhu. Váš životní příběh bez pochyby zasluhuje filmové zpracování o tom nemůže býti sporu. Snaha o zdokumentování Vašich profesních a milostných eskapád dozajista potěší nejednoho budoucího umělce/ bohéma, jehož životním krédem jest ,,ženy, víno, zpěv." Ovšem totok?! Snímek Ireny Pavláskové je pouhou přehlídkou ženského vlezdoprdelkování, promenádou tu meších tu větších zadnic modelek (přiznávám, občas je co závidět) s minimem momentů, kdy její režijní ruka poodhalí i vážnější momenty z ,,Fotografova" života (vztah k později nemocné manželce, handlování s negativy, rozporuplné soužití Líby/ chcete-li Sáry...). Film ,, Fotograf" mě nadmíru obšťastnil velkou porcí exhibičních scének (...,,no to asi nepůjde, já nejsem na ženy," ,,já jo, tak v tom si nerozumíme."), ovšem z dlouhodobějšího hlediska tento životopis zlehka vyšumí ,,do pryč." 2,8* i s opomenutým plastovým krytem na objektivu. P.S. Mít zbytečných pár desítek tisíc, raději bych si zakoupil mistrovu fotografii nebo obraz, pověsil si ji na čestné místo ve své 1+kk a měl bych 100% větší umělecký zážitek než z výše popsaného. Herecké účinkování pana Rodena je dosti rozporuplné. Možná by zasloužilo speciální koment.

,,První krev tekla mně, ne jim," žaloval jsem s brekem mamce. ,,A navíc byli to kluci ze druhého stupně, minimálně šesťáci," dodal jsem dotčeně. Mamka se na mě rozlobeně podívala a pravila: ,,Posero, vezmi si tady tu strejdovu ohranou VHS-ku se Stallonem a mazej se něco přiučit. Pokojík si nech pootevřený, chci vidět jak u filmu klikuješ." Pravda, strejdova VHS-ka s vietnamským veteránem nebyla nejlepší kvality, ale při troše soustředění v pauzách mezi kliky jsem Johna Ramba podle nože hravě rozpoznával. Byl to klaďas, neohrožený válečník, zkrátka chlap! Rambovo ,,lesní trampování" na mě udělalo neskutečný dojem. S protivníky si pohrával jedna báseň a mně to ani trochu nepřišlo uvalené. ,,Vždyť ten John je stejný charakter jako náš pionýrský vedoucí Láďa", pomyslel jsem si a ke klikům si s chutí přidal ještě sklapovačky. Závěrečná spanilá jízda městem na můj vkus až přespříliš vybuchovala, ovšem tato skutečnost pramálo změnila mé předsevzetí, že od zítřka....ne za týden, budu minimálně stejně dobrý jako náš Láďa. Vrátil jsem mamce VHS-ku a odhodlaně vyšel vstříc těm namachrovaným šesťákům. ,,Rambova první krev" byla, je a bude vždy tou jedničkou.

Když se po dvaceti letech ozvou Vaši staří známí, které jste měli přes všechny jejich chyby rádi, je slušné se s nimi přátelsky přivítat. Pravda, návrat po tak dlouhé době může budit trochu rozpaky, ale přes vzájemné nesmělé otrkávání se a přepočítání si vrásek na vytahaných obličejích, musíte radostně zvolat: ,,Jsou to oni! Vítejte zpět Lloyde a Harry!" Ti blbouni sice drobet ztratili jiskru jakou měli před lety, ale co si budeme nalhávat, ani Vy nejste po tak dlouhé době ve stejné formě. Proto se neofrňujte, společně zajděte do nejbližší putyky, slijte tam všechna nedopitá piva, čůča, panáky dohromady, prohrábněte si půlky a až u výčepního vyměníte ,,nevábného smraďocha" za nové šampáňo, ,,Návrat blbého a blbějšího" s chutí oslavte. 2,4*, ale sranda byla ne, že ne. V roce 2034 na viděnou.

Pokud jste si všimli, že se Vám po domě potuluje malá uličnice nebo jste dokonce vlastníkem malého uličníka, zdejšího hodnocení bych se rozhodně nebál. Pro Vaše ratolesti budou ,,Malí uličníci" přesně tím pravým ořechovým....... ,,Kdybych byl Váš rodič, tak Vás potrestám." ,,Pane, kdybyste byl náš rodič, potrestáme se sami." P.S. Tento film by dospěláci hodnotit neměli. Je to nečestné, nesportovní a hlavně zavádějící.

Velká Británie opět vypustila do mezilidského vesmíru jednu ze svých mnoha sociálních sond. Jste-li příznivci tíživých, neutěšených, bezvýchodných, šedivých momentů, bude snímek ,,Fish Tank" přesně pro Vás. Režisérka/ scénáristka Andrea Arnold s depresivní chutí navazuje na své, v tomto žánru zdatné, kolegy Kena Loache či Mike Leigho. V jejím podání budeme rozmrzelými pozorovateli patnáctileté hrdinky Miy, která nám s velkou dávkou realističnosti předvede jak se poprat se svým životem. Osobně jsem se často sekl v předtuše jak bude, která dramatická scéna pokračovat a takové situace mám na filmech moc rád. Proto s přehledem 3,4*. P.S. Herecké obsazení neherečky Katie Jarvis mně úplně nesedlo. Moje chyba.

,,Western" nemusí automaticky znamenat rovnítko ,,made in USA." Jak vidno, také Dánové umí prohnat velkou dávku střelného prachu ústím hlavně. Snímek ,,Salvation" nenabízí žádnou spásu či přelom v daném žánru. Ostatně proč? Je to poctivá, čistokrevná, pistolnická záležitost, ve které není čas na velké mudrování, zato kolty čeká pořádně krvavá šichta. Kdyby neostřílený, nevystřílený jedinec zažil v 89 minutách tolik utrpení co drsný, málomluvný seveřan Mads Mikkelsen, pískl by na opodál stojící drožku a raději se kvapem nechal odvézt k nejbližšímu felčarovi, aby si udělal klystýr. Ne pro každého je Amerika země zaslíbená. Pokud tedy nechcete přijít o krásnou ženu, malého synka, správňáckého bráchu, Divokému západu se širokým obloukem vyhněte. Doporučuji. 3,9*.

Netuším zda je českému národu nejhůře, každopádně Tonda Blaník a jeho dvoučlenná družina již vyrazili na pomoc. Na rozdíl od Šimka a Bubílkové si tenhleten prostořeký vykuk s politiky pěkně z vesela zatančí. Dámská, pánská volenka? To je fuk. Hlavně, když z trsání na politickém parketu Tondovi něco kápne. Tonda se totiž řídí heslem: ,,Nejsme jako politici, mrdáme!" ,,Kancelář Blaník" nebude šálek ,,Lenčina kafe" pro každého. Obzvláště se netrefí do vkusu těm, kteří jsou politickými hrátkami tzv. nepoznamenáni. 3,8*. P.S. Bolehlavový zoom pana kameramana má prý dodat autenticitu. Hm, tak asi jo.

Ben Affleck by měl z fleku zamávat ,,pápá" svým více či méně povedeným filmovým rolím, pověsit herecké řemeslo na hřebík a věnovat se především režii. Sesle za kamerou mu totiž sluší mnohem více. Pro obdivovatele mužné krásy, kteří by jeho případný odchod ze stříbrného plátna nevydýchali, může Ben zřídit speciální fanouškovské stránky, na nichž se bude každodenně fotit s kamerou v ruce, na požádání i bez. ,,Argo" rozhodně nepatří do kategorie kasovních trháků. Leckdy se může stát, že obdobné příběhy Vám ze samého povídání vymluví pouze díru do hlavy. Mnoho tvůrců může pohořet. Pan režisér/ neherec se však nezalekl a záchrannou misi šesti amerických uprchlíků natočil s lehkostí jako svěží vánek v Chomejního vousu. Nenásilnou formou Vás obeznámí s politickou situací konce 70-tých let na Blízkém/ Středním východě, takže ani americkému záškolákovi nehrozí, že si po shlédnutí snímku splete Írán s Itálií, navíc obrazové ztvárnění filmu má vypiplaný ,,zvonáčový" šmrnc sedmdesátek. Pochopitelně nebyl by to Hollywood, aby si vyprávění trochu nepřikořenil (např. nervy drásající závěr). Tak jak tak, Ben Affleck jako režisér umí. 3,8*.

První zmínka o nelítostné ,,Knoflíkové válce" byla zaznamenána v roce 1912. Četné boje probíhaly na území Lovern, Velrany (Francie). Spousta hrdinů zde položila svou čest ve jménu svého výsostného území (vesnice). Oba znesvářené tábory měly však jeden problém. Jak dát najevo převahu nad svými protivníky, když měli válečníci od rodičů a pana učitele zakázáno řezat svým úhlavním nepřátelům skalpy? A tak bylo v těchto nelehkých časech prolito mnoho knoflíků, kšand ba dokonce i tkaniček. ,,Knoflíková válka" je určena pro všechny správné holky a kluky. Krásný film, ve kterém skutečné přátelství neznamená jen prázdný pojem. Takže všichni vzhůru do dobrodružství! ,,Mám v kalhotáááách díru jak hráááách...." 5*. P.S. Dětští představitelé, pan režisér a pan kameraman by si zasloužili knoflíkové metály.