Mertax

Měla mě vyděsit náhle zhasnutá svíčka nebo zelená prsa Mily Kunis?/// Příšerný digitální obličej Zlé čarodějnice (maska by nestačila?), zvlněná patka přehrávajícího Franca, vždy šarmantní Weiszová vs. iritující naivní pohled Williamsové. Všichni herci mají tak krásnou pleť a ženy nekonečně dlouhé řasy (hlavně Kunis), že jsem u záběrů na obličej (a že jich je, protože velkých celků se příliš nedočkáte) nabyla dojmu, jako kdybych sledovala reklamu na řasenku a mejkap. Co se vizuální stránky týče, disponuje Oz barvičkami pestřejšími než všechny Burtonovy filmy dohromady, což není nutně negativum, kdyby však nešlo o kamufláž natahovaného příběhu. 3D docela dobré - hlavně ve scéně s balónem a vodopádem. Dialogy jsou však příliš dlouhé (na dětskou fantasy vesměs adekvátně naivní) a celkově film nepůsobí dynamicky, byť se stále něco děje. Vtipy povětšinou nejsou slovní, ale spíše groteskního rázu (zabodnuté prkno těsně vedle těla, silák zamotaný v látce nebo kvapné útěky s teatrálně emotivní mimikou) a moc nepobaví. Opičák je roztomilý + trikově zdařilý, Tony Cox (elf ze Santa je úchyl) v roli rozčileného prcka vynikající a už by konečně mohl dostat hlavní roli./// Film kombinuje prvky hororu, výpravné pohádky, napínavé fantasy, fyzické komedie a černobílého výseku ze seriálu Carnivale, což dohromady nefunguje, protože režisér nedokázal vytvořit jakousi jednotící atmosféru a magická země Oz nepůsobí jako soudržný fikční svět. ///Alence v říši divů se kasovně mimo USA dařilo skvěle, takže u Oze Raimi zkrátka přijal zakázku, aby zabezpečil vnoučata. Achjo. Chválím však Falcon, že distribuuje i kopie s titulky, neboť vidět to v češtině, tak zezelenám hrůzou. 55 %. [Kino, 3D s titulky]

Usámo, Usámo. 75 %. [Kino]

Díry ve scénáři, že by jimi propadli všichni herci, vršící se náhody, nelogičnosti, neprokreslené charaktery, divný mix středověku a moderních technologií a celková nekonzistence, ale vem to čert. Nebo spíš čarodějnice. Film má vynikající úvodní titulky, které tvoří papírové postavičky a výseky z dobových novin, zábavnou akci, využité 3D, kvalitní děsivé masky čarodějnic a hlavně "troll Edward":), občas však docela nevěrohodné (zejména krev). Arteton má konečně nějaké charisma, ale Renner působí poněkud zplihle a nevýrazný Thomas Mann (oslavenec z Project X) je nějak podezřele v kurzu, protože hraje i v dalším únorovém filmu - Nádherné bytosti. Gore je v rámci žánru nečekaně drsný, ale nikoliv samoúčelný. Horší je to však s vulgarismy, které působí rušivě a některé hlášky vynuceně (You gotta be fuckin' kidding me). *Spoilery* Za největší scenáristicky nesmysl považuji to, že sourozenci nepoznali, že se vrací do svého rodného města. Ano, žili za ním, ale to se tam nikdy nevypravili, neslyšeli jeho jméno nebo snad utrpěli amnézii? Nemluvě o klíčových motivacích čarodějnic, které se po zamyšlení jeví jako zcela scestné. Mají za to, že pokud jim neublíží oheň, budou neporazitelné. Jenže lovci čarodějnic dokazují, že babizny lze rozstřílet rotačákem, vytrhnout jim srdce, prostřelit mozek hořícím šípem, useknout hlavu lopatou nebo nasekat vnitřnosti na masovou směs, když prolétnou nastraženými železnými lanky. P.S. Otravná byla také zrzka, která byla vždy ve správnou chvíli na správném místě. 70 %. [Kino, 3D s titulky]

Retrokomedie, u které naskakují slova jako "příjemně rozverná" nebo "pohodová". Zápletku má Populaire (značka strojů) poměrně originální, ale je až narážející, jak zpomaleně a líně film působí - a to vypráví o mistryních v rychlopsaní. Duris je šarmantní švihák, Bejo nevyužitá kočka a Francois projde značně schematickou proměnou z šedé myšky do oblíbené hvězdy. Škoda. Kostýmy to však má pěkné a scéna s cha-cha písní nebo dramatické prostřihy (obličej-ruce-stroj-papír) na soutěžích docela baví. [Kino]

Bohužel jde o další promarněnou šanci natočit kvalitní fantasy – žánr v kinech tak ojedinělý a mně blízký. Velkým pozitivem (kromě výborného Ironse) je však hlavní mužská postava, kterou hraje sympatický a de facto debutující Ehrenreich. Jeho výkon působí velmi přirozeně a dokáže i banálnější dialogy podat bez patetičnosti nebo křečovitosti. Dalším plusem je nekonvenční soundtrack od alternativní rockové skupiny Thenewno2, který je skutečně osvěžující hudbou mezi záplavou repetitivních a nudných melodií od zavedených skladatelů. Poněkud divně působí fanaticky křesťanské městečko, v němž je v 21. století zakázáno číst Jak zabít ptáčka. A že silně nalíčená černoška s výraznými šperky je vědma, která střeží magickou knihovnu? Ale no tak.../// Cliffhanger dává jasně najevo, že tvůrci by do kin rádi dostali i další díly předlohy. Holt Stmívání už skončilo, hledá se náhrada. 50 %. [Kino]

Kultovní hlášky, syrové scény a brilantní Pacino, kterého postupně destruuje mamon. Bohužel i přes to pro mě Scarface nedostála své pověsti. Ať už film hodnotím v rámci žánru krimi nebo filmografie režiséra, vychází mi, že existují mnohem kvalitnější snímky (např. Carlitova cesta, Mafiáni, z novějších pak Donnie Brasco). *Spoilery* Hnusný a egoistický Tony aka kubánská naplavenina si na začátku zamane ženu, tu také získá. Chce uspět v drogovém byznysu, to se mu také podaří. Všechny kolem si znepřátelí, hlavu si vyválí v koksu jako Dave Lister v bramborové kaši a na konci zjistíme, že měl svou sestru radši víc, než je zdrávo, což jsem si myslela už od jejich první společné scény, kdy ji držel za boky. Scenáristicky nesmírně ukecané, což automaticky neodsuzuju, ale zde se dialogy neposouváme ani dějově a ani se nesbližujeme s jednotlivými charaktery. Vypravěčsky přímočaré, avšak podivně stagnující./// Filmu nevyčítám, že hlavní postava je záporák a jen těžko se s ním dá ztotožnit. Jiné gangstery bylo zajímavé sledovat, Tony jen plácá, agresivně nadává a postupně ho pohlcuje hysterie a paranoia. Hlubinná studie duše kriminálníkovy? Kdepak. Když k tomu připočtu téměř tříhodinovou stopáž, nefungující milostnou linii s barbínkou Pfeiffer a trapnou opakující se Moroderovu hudbu, vychází mi průměrný zážitek, který už si nebudu chtít zopakovat. Když se něco neblahého chystá, nabídne skladatel (tutéž!) "napínavou melodii", když se postavám daří a dolary tečou, tak popovou písničku a při nečekané střelbě si dáme varhánky. Tak atypickou, okatě návodnou, nepatřičnou a de facto spoileroidní hudbu k natolik významnému filmu jsem ještě neslyšela./// Mám půjčenou krásnou steelbookovou sběratelskou edici s řadou bonusů. Vracím. Al Pacino byl sice vynikající, jenže kdy on není, hm? A odkdy zklamání vykompenzuje nabitý konec nebo jedna surová scéna s motorovkou? Viz několik komentářů. P.S. Uznání patří hledačům (opuletní vila s vanou, kterou beru hned), designerům a dekoraterům interiérů (potahy auta, místnosti) a kostýmérům.

Neskutečně bizarní mozaika, která je složená z krátkých skečů, jež rámuje šílený a nudný příběh puberťáků hledajících na internetu film jménem Movie 43. Jejich vyhledávání má ospravedlnit, proč se na plátně střídají zcela nesouvisející scénky (reklama?!) plné sexuálního a fekálního humoru a také hollywoodských (ne)hvězd. Celkově je to však pořád snesitelnější než podobně nechutný Zohan. Některé minipříběhy jsou velmi vtipné (Winslet čumící na koule Jackmana, Berry na šíleném rande, Watts učící syna, basketbal-černoši, týrané děti v přístrojích), takže jsem se dusila smíchy. Ovšem skutečně zábavný humor tvoří méně než polovinu stopáže. Znáte ty filmy, co jsou tak trapné, až jsou vtipné? Tak to bohužel není případ většiny scén tohoto snímku. Koncentrovaná divnost, šáhlost, praštěnost, perverznost a přítomnost známých jmen zábavu nezaručí. Řada vtipů je hodně nucených a sto minut se chechtat rozhodně nebudete. Filmu uškodilo příliš mnoho scenáristů a režisérů - fórky se hodně liší kvalitou a originalitou a též zcela chybí jakýkoliv jednotící prvek. Legrácky rozhodně nejsou kontroverzní a nekorektní, jak mohou na první pohled vypadat. Tvůrci de facto zůstávají velmi při zemi - zcela míjí náboženské i politické smýšlení. A např. orál s animovaným kocourem (true story) těžko někoho urazí. Diktátor se může Movie 43 hlasitě vysmát, neboť je o několik úrovní výše. A Farris může být ráda, že aspoň jeden film, ve kterém hraje, za něco stojí. 45 % The lord did his part already...he made you black and gave you a foot and a half dick. Dribble with that motherfucker! [Kino]

Welcome to Somerton! 65 %, avšak pokud budete v "Arnold módu" je to i na 80 %. Akorát ten Knoxville nápadně připomínal dobrosrdečného retarda Joxera z Xeny a jeho postava do filmu zapadala asi jako Whitaker do crazy komedie (tedy vůbec). Bavila jsem se královsky a nepamatuju, kdy jsem se naposledy v kině tolikrát nahlas zasmála. Wunderbar! Avšak ani bývalý guvernátor s rotačákem v ruce a bicákem, co rozbije sklo auta, tento nevyrovnaný mišmaš nezachrání. [Kino]

Akademici si ucvrnkli do textilu, Američanům vzrostla národní hrdost a já jsem ráda, že Spielberg po průměrném Válečném oři dokázal, že ještě umí. 75 %. [Kino]

Nečtěte oficiální synopsi!!! Vynikající drama, které neustále zneklidňuje, a to i když se oceán definitivně uklidní. Impossible si rozhodně zaslouží velké plátno, protože když udeří první vlna tsunami, je to neskutečně silné. Intenzivní zážitek podtrhuje nervující hudba ("kvílící" žestě), která připomíná tu ze seriálu Lost na konci většiny epizod. A kdyby to nestačilo, tak mě konečně přešly choutky jet v této divné zimě někam k moři./// *Spoilery* Finále je sice trochu natahované (operace, odlet), ale největší emoce jsem prožila při shledání sourozenců. Bayona velice citlivě natočil příběh, který působí tak neuvěřitelně, že by ho nenapsal ani ten nejhollywoodštější scenárista. Zároveň nezapřel své hororové já, takže váš čeká odlupující se maso z nohy a vůbec velmi zubožená Wattsová, že místy film působí téměř dokumentárně, neboť jak už napsal Sandiego - ruční kamera a maskéři zážitek činí zážitek velmi fyzickým. *Konec spoilerů* Celkově jde o film, kde je happy end bez kýče, napětí (pokud jste nečetli obsah), brilantní dětský herec Tom Holland (většinou jim vypjaté momenty nejdou), epická kamera, decentní i majestátní hudba, věrohodné dialogy, syrová a realistická atmosféra, která je obohacena o jednu výbornou scénu umělečtější rázu ve slow motion (vynoření). Mínusem však je, že vyprávění tvoří jen dvě paralelní linie rozdělené rodiny, a další postavy jen vzdáleně míjíme, aniž bychom poznali jejich osudy... Byť několik mikropříběhů ostatních se ve filmu najde. [Kino]