Recenze (373)

Marťanské lodě (2021)
Nesmyslný scénář který dělá z hlavních představitelů nepřirozené kretény. Dialogy mnohdy nedávají vůbec smysl a kromě naprosté absence autenticity jsou jaksi zbytečně tlačené na silu. Nápad zajimavý, hudba náladově pasující ale samotné provedení příběhu působí smutně a nedotaženě.

What Is a Woman? (2022)
Matt Walsh je svou lehkostí, vzděláním, tématickou přesností a humorem zkrátka skvělý. Obsah je svou vážností ovšem více než zdrcující. Kam až dále je naše moderní civilizace schopna zajít? To už jsme úplně zapomněli na obyčejný život a prostý selský rozum? Jak jsme se vůbec dostali od nevinné diskuze na téma práv homosexuálních párů až k operacím fyzicky ještě nevyvinutých a mentálně nevyzrálých dospívajících dětí, které na doporučení politicky korektních lékařů činí nezvratitelná, život ohrožující rozhodnutí?
Na záchodcích (2022) (pořad)
Masakrální propagace vrcholního bizáru a nepatřičné ideologie.

Proměna (2022)
Ničím neinspirující a sociálně hloupé vyprávění, které nenabízí žádný příběhový rozvoj. Hodnota nebo snad význam jednání hlavních postav, jejichž primárním cílem je tupá zamilovanost do dnešní dobou uznávaných a povrchních, rádoby celebrity idolů, nestojí ani za řeč.

Moonfall (2022)
Velká škoda. Zdá se, že Emmerich od svého úspěšného kariérního vrcholu v roce 2004, pomalu ale jistě degraduje. The Day After Tomorrow byl přitažlivý a svou autentičností velmi sympatický. Zde se ale o nějaké potenciální realističnosti snad nedá ani mluvit. Vizuálně průměrné a dějově prostě jen debilní.

Něžný bar (2021)
Přirozená a všestranně inspirující tvůrčí procházka po cestě za americkým snem. Příběh originálně soustředěný více na dobové pozadí sedmdesátek a na typicky jednoduchý a přitom srdce naplňující životní styl jedné prosté americké rodinky. V jednoduchosti je zkrátka síla. Hold doors, be good to your mother, have some stashies in your wallet, and own a fucking car.

Na prahu války (2019)
"Víš, i když prší, slunce svítí. Slunce svítí na dobré i zlé stejně." Malickův režisérský růst nezná obdoby. Vizuálně překrásné, zvukově malebně jemné a emotivní, myšlenkami a příběhem více než zdrcující.

Aladin (2019)
Zasloužené moderní zpracování jednoho z nejvíc kultovních dobrodružných příběhu. Kvalitní režije a relativně obstojný blockbusterový vizuál. Chyběla tomu ale jistá dávka originálního přístupu, a film se tak lehce ztratí v hromádce ostatních, podobně směřujících filmových adaptací.

Jednotka intenzivního života (2021)
Přesné a autentické prezentování hlavního tématu, jehož vážnost svým odrazem v medicínské realitě v mnohých scénách zamrazí. K veškerým členům paliativních týmů chovám obrovský respekt. Každý jednotlivec individuálně zastupuje škálu klíčových dovedností, nýbrž jako celek tento obor disponuje precizní a komplexní profesionalitou. Klobouk dolů!

Poslední souboj (2021)
Velice úzce zaměřené dějové vyprávění, soustředící se na detaily a postupné budování obrazu hlavních charakterů příběhu. Zajímavě podáno, velmi dobrý sound design i režie. Na druhou stranu jsem pociťoval silnou absenci scénářské pestrosti a obecné rozmanitosti. Souhrn událostí byl postupem čas předvídající a i přes originální perspektivní výpravu film nic až tak překvapivého nenabídl.