Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (1 769)

plakát

Krycí jméno: Vlk (2004) 

Klucí opálený by taky moc rádi svůj Baader Meinhof Komplex, Bloody Sunday, Fifty Dead Men Walking nebo Mesrine ale chybí jim právě ten cit pro detailnost a dávkování informací. Soudě dle El Lobo bych ETA typoval na nějakou partu frajírků, co má dvě hodiny strašně velkohubý kecy, ale na nic víc než zastřelení dvou policistů a stejný počet svých vlastních členů se nezmůže. Jediný zásadní teroristický krok (zabití premiéra) je nám ukázáno pouze jako aftermath ve večerním zpravodajství. Navíc nějak nežeru ty neuvěřitelně fašistický policajty, které nám film předvádí, stejně jako motivace postav (opět). Nenapomáhá tomu ani nesympatická ústřední postava. Nicméně stále jsem byl strašně na vážkách, jestli film dostane čtyři nebo tři hvězdy protože za a) mám rád urban guerillovou tematiku a za b) film se zmůže na nějakou tu přestřelku, která (hlavně ta na ulici) je moc hezky a dynamicky nasnímaná a člověk se po půlhodinových pochybách díky nim zase hezky na chvíli uvelebí v křesle a má pocit, že nesleduje jen tak nějaký béčko. No a co bych to nakonec nepřiznal... španělská filmová tvorba mi zrovna moc neříká.

plakát

Spy Game (2001) 

Dlouho jsem si říkal ze které PC hry tu ústřední kytarovou vyhrávačku znám a ejhle: Command & Conquer: Generals -)

plakát

Srdce v Atlantidě (2001) 

Čekal jsem peklo, ale dalo se to. Děcka hrají celkem slušně, některé záběry se mohou pochlubit celkem slušnou kompozicí (loučení Bobbyho a Carol u pověšených prostěradel například) a Hopkins je záruka, jakkoli mu nežeru to, že se s těma fakanama tahal bez jakýchkoli pedo choutek. Vím, zní to trochu, jako lovení perel z hovna, ale to maximum, co dokážu vytáhnout z filmu o dětských zážitcích a dospívání. Akorát by mě fakt zajímalo, kdo vymyslel, že tenhle film je thriller.

plakát

Drtič kostí (2009) 

Byl jsem v pokušení narvat tomu pět hvězd za ten decentní, ale skutečně vtipný černý humor a překvapivě úsměvné zakončení. Nemůžu se ale pořád vyrovnat s hrdinovými motivacemi, protože ta bloncka byla fakt hnusná (prej mladá vnadná servírka... chtěl bych vidět holku toho distributora, co měl tu drzost tohle napsat). A kam se vlastně schoval pan Horvath? ;)

plakát

Jak se vaří dějiny (2008) 

Dokument stavějící na důmyslné kompozici záběrů pro mě osobně nemůže moc být dokument.

plakát

Náš vůdce (2008) 

Die Welle není špatný ani průměrný film. Po celou dobu jeho sledování jsem se rozhodoval mezi čtyř a tříhvězdičkovým hodnocením. Skončilo to jak vidíte a já se to pokusím v bodech odůvodnit. 1) Častokrát zmiňovaná krátká doba od vzniku myšlenky do její ultimátní gradace. 5 dní je nerealistické i na prvním stupni základní školy. Způsob, jakým toho Vogelova postava dosáhne poukazuje na to, že každý ze studentů je flustrován něčím natolik, že je kvůli tomu schopen popřít svou individualitu a to v necelém týdnu. Tím udělá ze všech ve filmu naprosté hlupáky. Jsem totiž toho názoru, že právě v pubertálním a adolescentním jsou lidé nejautonomnější ve svém životě. Nebudu věřit tomu, že třetí den by si třída třiceti naprosto rozdílných studentů (hopeři, pankáči, ...) navlíkla bílé košile. 2) Film si sám dosti pomáhá v tom, že téměř všichni studenti se vyjadřují v úsečných a holých větách. Dělá tak jejich argumenty snadno napadnutelné a dle mě nerealisticky je nechává spokojit se s nejjednodušším vysvětlením. Některé výtky dokonce nikdo ani nezodpoví a nikomu to nepřijde divné. 3) Postavy jsou prosté a neskutečně šablonovité. Liberála pozná divák hned podle dredů a palestiny. Vyjadřuje se v přesných stereotypních termínech, které by k jejich stylu každý přiřadil. Welle vlastně obsahuje všechny typy, které musí povinně obsahovat teenagerská komedie nebo slasher. I se stejným chováním. Blbý ale právě je, že všechny tyto rozdílné typy nereagují na vlnu rozdílně a nepřinášejí jí nic ze své "branže". Důvodem je prostá odsranost psychologie postav a viditelné zjednodušení pro účely filmu. 4) Grafické znázornění některých situací hraničí až s americkou velkofilmovou doslovností. Narážím zejména na scénu, kde do třídy plné studentů v bílých košilích vejde holka s krvavě rudým tričkem. 5) Smířlivý a nedostatečně vygradovaný (i přes až křečovitou snahu) závěr ničí veškeré pokusy o šokování, zamyšlení i mrazení v zádech nad tím, jací jsme. ---Všehovšudy je Welle filmem, který by mohl být klidně zajímavější, kdyby s tématem zacházel v teoretické rovině na ploše jedné učebny a tří hodin. Uvěřil bych mu jeho poselství daleko lépe.

plakát

Plivu na váš hrob (2010) 

Ale velmi dobře. Originálu jsem se doteď úspěšně vyhýbal, protože se bojím jeho dřevnatosti, ale po zhlédnutí remaku to u mě bude mít zase o něco těžší. Místy je, co se týče konfrontace oběti a útočníka tenhle film naprostou vysokou školou exploitu. Mám na mysli hlavně scénu ponižování ústřední slečny bandou hixploťáckých sympaťáků, ve kterém jí jeden strká bouchačku do huby, další ji natáčí a třetí na ni hází zapálený sirky. Samozřejmě hromada verbální romantiky během toho. Na závěrečné zúčtování se čeká déle, než jsem předpokládal, ale to je na úkor celkem slušné nervozity a napětí hlavních postav. No a gore efekty jsou dost super, ani ti havrani nebyli trapní. Ani konec se nepodařil nějak americky zkurvit, takže čtyry hvězdy úplně čisté. Hvězdu ubírám za to, že Sarah Butler nevěřim spisovatelku a ten, co hrál toho retarda taky nebude novej Forrest Gump -)

plakát

Zóna smrti (2005) 

Uznávám, že akční scény jsou tady neskutečný, ale fakt totální jízda. Takovéhle hand-to-hand souboje jsem snad ještě neviděl, fakt paráda. Bohužel jich tu zase tak moc není. Všehovšudy dva větší a dva menší, nepletu-li se. Čim je naplněna zbývající stopáž? Totálně plnohodnotným výkladem slova klišé. Kdybych měl všechny vyjmenovávat, psal bych komentář do soboty (je čtvrtek). Od hamletovského začátku do hamletovského konce je divák drcen tisíckrát viděným sentimentem, dementními hereckými výkony a až směšnou motivací postav. Navíc nadhled je v tomhle filmu sprostý slovo. Škoda, protože ta akce vážně stojí za vidění.

plakát

Dannyho parťáci 2 (2004) 

Tady se zase poslušně haní, že by se zívat chtělo. Je pravda, že druhý díl Parťáků má fakt megabídnej scénář, Cassel a Willis tady fakt být nemuseli, Brada Pitta očividně vždycky dotáhnou do scény z nějaký kalby a vůbec. Ale vzhledem k tomu, že já osobně se rád při sledování filmu stylizuju do role režiséra, tak jsem si tu selfish srandu s kámošema docela užil. Slabší než jednička, ale pořád zábava toho nejhollywoodštějšího charakteru v dobrém slova smyslu.

Časové pásmo bylo změněno