Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (3 553)

plakát

Jako pes s kočkou (2018) 

Má to až dokumentární charakter a není se čemu divit. Pan režisér Januzs Kondratiuk (1943) si to pravděpodobně nějak takhle se svým starším bratrem, rovněž režisérem Andrzejem (1936) napoprvé odžil a teprve potom to na základě této vlastní zkušenosti i natočil. A natočil to dobře, jenom bych to neonálepkoval jako komedii a asi bych se od té reality snažil víc odpoutat ve snaze to zatraktivnit pro diváky. Takhle je to o bráchovi, kterej se ujal nemocnýho, starýho bráchy, přestože toho spolu v poslední době moc nenamluvili. That’s all, víc už tam toho fakt prakticky není. Snad že už mohl být i mladší Janusz nemocný- umřel rok po dokončení tohoto filmu.

plakát

Úsměv (1994) 

Zvláštní film Woodyho Allena natočený bez přispění Woodyho Allena. Nesnažili se tomu vtisknout jeho rukopis, ale úvodní i závěrečné titulky hovoří jasnou řečí. A jak se mi to líbilo? Váhám. Hodně vydařené ženské nahoty- museli se něco nacestovat, než ve Francii obstarali tak vyvinutý hezký holky… Kouzelná Emanuelle Seigner coby krapet nadužívaná třešínka na tomhle lehce zvráceným dortu. Je trochu pejsko-kočičkovskej, těch ingrediencí v něm bylo na můj vkus trochu moc a nějak mi k sobě nešly (stárnutí, vášeň, nemoc, mamon, exhibicionismus, další nemoc, vykořisťování…). Není mi z něj blbě, ale žádná z těch chutí nepřevládla a moc jsem nepochopil, co mi tou chaotickou duševní potravou chtěli sdělit.

plakát

Hranice lásky (2022) 

Česko má po letech kvalitní a přitom divácky atraktivní biják- díky polským tvůrcům. To není sarkasmus, to je konstatování. Viz srovnání s ryze českou, tematicky podobnou, leč téměř nekoukatelnou Svatou čtveřicí.

plakát

Moje dcery krávy (2015) 

Pocházím z podobných středostavovských poměrů, z geograficky i kulturně blízké země, ségra je taky učitelka, táta jak kdyby tomu představiteli tatínka z oka vypadl, jsem přibližně stejně starej, jako ty dcery (krávy), takže to na mě nezapůsobilo, ale rovnou to na mě dolehlo jak kousavá deka- a přitom, nebo možná právě proto, že je to tak všední věc.

plakát

Máme rádi Česko (2013) (pořad) 

Natáčí se to od roku 2013, pro mě to existuje ode dneška a musím říct, že jsem se u toho dobře bavil. Fakt se z toho dá vysledovat, kdo nemá hlavu jen na klobouk (že, Martine Krausi..?) a díky takovým lidem (Bouček, Prachař, Kotek, Klempíř, Debbie) je to Prima podívaná.

plakát

Angličanka - Stezka mrtvých (2022) (epizoda) 

Kvůli tomuhle seroši bych chtěl mít televizi velkou jak skříňovou avii. Skoro každej z těch záběrů bych zarámoval a pověsil si ho na zeď. Ke konci už se to ale trochu vleklo.

plakát

Angličanka - Co chceš a co potřebuješ (2022) (epizoda) 

Štěstí chodí dokola a já jsem díky tomu dnes dostal šanci koukat na tuhle neskutečně vymazlenou věc. Pastva pro oči a pro uši. A věřím, že i pro duši, ale na to si ještě budu muset počkat.

plakát

Dobré zprávy - Jízda s princem (2022) (epizoda) 

Dobrý seriál z dílny televize Prima, to je protimluv. Když jsem se dozvěděl, že Dobré zprávy vedení této televize stoplo po dvou dílech, nabyl jsem dojmu, že nic horšího v tom zástupu předpokládaných (neviděl jsem v podstatě nic z Ohnivých kuřat, Modrých kódů, ZOO, Pálav, Slunečných, Krejzových, Přístavů….) sraček snad ani být nemůže. Takže mě překvapilo, že to MÁ jakous takous hlavu a patu. Vážně jsem to čekal podstatně horší. Protože třeba ze Slunečné jsem v televizi zachytil jedinou scénu- to když jeden chlápek vysvětloval v hospodě druhýmu, proč podepsal smlouvu na elektřinu s Innogy. Tady jsem ale nic až tak pokleslýho nezaregistroval..? Takže důvod, proč jednu sračku natáčet do skonání světa a druhou típnout po pilotu, mi nedochází. Fakt je 618 tisíc diváků v té záplavě televizní produkce takovej propadák..? Něco mi říká, že na Primě budou brzy vzpomínat na pořady s takovou sledovaností.

plakát

Boj (2007) 

Slušný… Měl jsem sice problém pochopit, kdo je kdo a co se tam tím pádem právě odehrává, ale to finální odhalení zabijákovy pravé identity do toho předešlého zmatku vneslo světlo. Děj je fakt překvapivě celkem vymazlenej.

plakát

Orgasmus s.r.o.: Příběh jménem OneTaste (2022) 

Guru Jára na mě ve srovnání s Nicole působí jako Mirek Dušín. Nechci bagatelizovat způsob, jakým ubližoval stoupenkyním svého kultu, ale aspoň je nepředhazoval za prachy sexuálním deviantům a následně ty holky neplísnil za to, že se u toho blbě tvářily. A tohle si roky žilo spokojeně svým životem v zemi, kde chlap haraší i tím, že ženské podrží dveře od výtahu…. Nemálo to mnou otřáslo. Snad proto, že mám pocit, že bych byl zejména jako mladej kluk něčemu takovýmu schopen podlehnout ein zwei. Kult nekonečné rozkoše- a ve finále takovej sajrajt. Kdo tvrdí, že jemu by se to stát nemohlo, ten se podle mě plete. A proč jen 3 pecky? Dlooooouhatananánskej úvod a pohnutky vedoucí k natáčení se objevily až ke konci.