Recenze (3 553)
Ruce v záruce (2022) (TV film)
Lepší, než povídání o chlápkovi, kterej hledá někoho, kdo by mu pomohl zarazit kolík do řiti (předešlý “film” S písní v tísni). Tady si bába zlomí obě hnáty, ani to ale nezabrání starýmu se synem, aby odjeli na plánovanou dovolenou. Bábě jde bez rukou o kejhák, zůstane uvězněná v baráku, ztratí kontakt s okolním světem, nikdo se po ní ale neshání a já osobně už jsem byl natěšenej na vrcholně komickou scénu, při níž zesraná a zechcaná umírá ve své zlaté kleci hladem a žízní. Naneštěstí rejža vyměkl, odhaduju, že mu to přišlo moc umělecký a nechal hlavní hrdinku zbaběle přežít. Suma sumárum- 3 a půl promarněných pokusů natočit něco solidního. Tak zase za rok, ne? Vejdělkovy hory. Ale za co? Za co takový privilegium?
Rozbouřená Země (2022) (seriál)
V souvislosti s tornády se mluvilo o změnách klimatu v důsledku lidské činnosti- ten apel hodnotím pozitivně. Sopky, zemětřesení- OK, do budoucna počítám i se špatnými zprávami, vždycky jsem s nimi počítal, teď už si ale umím líp představit, odkud a kdy by mohly přijít, hurikány už jsem nedokoukal. Takovej bubububu film, člověk se bez něj v pohodě obejde a může se pak cítit líp.
Zábava, zábava (2018)
Toto téma se mě osobně dotýká. Pojednávají o něm i Dny vína a růží, Když muž miluje ženu, Eva Nová… Za každý z těch filmů jsem rád. A Zábava zábava jsou hned 3 filmy na téma ženského alkoholismu v jednom. Náměty přinesl život, odpozorováno precizně. V Polsku se stejně jako u nás chlastá jako o závod. Mohlo by to mít sto tisíc pokračování a pořád by bylo co točit.
Le Jeu (2018)
Jasně, italskou předlohu jsem viděl, nepamatuju si z ní ani zbla, ale předpokládám, že to tam taky skončilo katastrofou, stejně jako by tahle “hra” skončila katastrofou vždycky a všude. Francouzská verze za mě zdařilá, uteklo to jako voda, kdybych s nimi mohl zakrojit ty sýry, tak přihodím i pátou. Česko-slovenskou verzi nevynechám, evidentně mě baví cizí neštěstí.
The Space Between (2021)
Je to afektovaný jak divadelní herečka na oblasti v klimakteriu a přesto děsná nuda a šeď.
Noční jezdci (1981)
Ta jedna hvězdička je lehce nakřáplá, ale když může film z roku 1981 vypadat na led obrazovce v roce 2022 takhle, tak s tím nemám problém. Tohle je ten typ filmu, u jehož sledování snad každýho diváka- nevím, jestli i ze Slovenska, ale věřím, že o nás z Česka to platí- napadne otázka: co se ti to v té svobodné éře stalo, česká kinematografie..?
Továrny na nevědomost (2021) (TV film)
Povinně do škol, každý rok repríza.
Šťastně až do smrti (2022)
Čistá práce. Jasně, není to žádnej Dostojevskij, útočí to na první signální a je to na jedno použití, ale je to řemeslně dokonalý.
Divoký je vítr (2022)
Líbila se mi tady muzika, se kterou si bohužel neporadil shazam, kterou jsem nerozklíčoval s pomocí závěrečných titulků a neexistuje k tomu soundtrack… 😞 Líbilo se mi, kolik se tu prolínalo silných příběhů, líbilo se mi, kolik různých podob tady na sebe vzal přetrvávající problém jihoafrického rasismu a segregace. Líbilo se mi to.
S písní v tísni (2022) (TV film)
S touto písní silně třískni. Je libo tíseň? Pusť si tuto píseň. Míra stupidity tohohle nepopsatelného cosi je nevýslovná.