pollstro

Velice náročné a geniálně promyšlené krimi s prvky noir, které už od začátku ohromí diváka a naprosto ho vtáhne do děje, který se ze začátku nezdá nikterak zajímavý, ale postupem času se příběh začne odkrývat a rozšiřovat, až se z toho v samotném závěru stává do detailu promyšlený celek, který se ale na první zhlédnutí může zdát opravdu komplikovaný, poněvadž se tam vyskytuje spousta jmen a divák se v tom může opravdu jednoduše ztratit, takže další projekce jsou vcelku povinností a jakmile vám dojde celý ten příběh a dokážete si v něm najít ty různé spojitosti, tak budete zcela ohromeni. Curtis Hanson měl k dispozici vynikající knižní předlohu, podle které bylo snadné jet, ale i přes to dokázal vytvářet opravdu vynikající atmosféru a společně s Jerry Goldsmithem, který již v Chinatown dokázal stvořit naprosto geniální a kouzelný soundtrack, který uměl vytvářet perfektní atmosféru, tak i tady se mu to daří naprosto podobným způsobem a člověk během sledování zažívá takové ty nostalgické chvíle a vzpomínky na Chinatown. Zase nejsem zastánce toho, že ty filmy jsou si navzájem podobné, každý má jinou atmosféru a hlavně ten odstup mezi nimi je markantní. Hlavní trojice Guy Pearce, Kevin Spacey a Russell Crowe jsou hlavními tahouni celého filmu a společně předvádějí herecký koncert, každý povahově zcela odlišný, každý si najde právě onu postavu, která je mu nejsympatičtější a svým způsobem s nim drží v průběhu celého filmu. Do teď nějak nechápu, jak si nemohl Russell Crowe odnést za svoji roli žádné ocenění, protože dle mého názoru je jeho postava drsného a tvrdého poldy ta nejlepší v tomto žánru a vůbec i v kinematografii. L. A. Confidential je beze sporu významným počinem, který zobrazuje podsvětí policie, jejich podvody, špínu, korupci a společně s Chinatown tvoří jakýsi vrchol v tomto žánru, který se už asi jen tak nezmění. "LAPD, shitbird. Get the fuck outta here or I'll call your wife to come get you!"

Tříhodinové válečné dobrodružné drama, které vypráví vskutku neobyčejný a zajímavý příběh z druhé světové války, který se ale v průběhu filmu zdá až moc pohádkový a mnohdy jsem nevěřícně koukal na celé to dění v táboře. Tohle je prostě aspekt, kterého si nedá jen tak nevšimnout a už vůbec ne ho ignorovat. Rozhodně chápu, že to pravděpodobně byl záměr tvůrců podat tento příběh mnohem sympatičtějším způsobem a z celého filmu udělat velkolepé dobrodružství se špetkou humoru na ještě větší odlehčení atmosféry, což se náramně povedlo. Ačkoliv se může dlouhá stopáž zdát až příliš děsivá, tak tomu tak není. Celé ty tři hodiny jsou neustále zajímavé a pořád se něco děje a příběh se posouvá dál a dál. Hvězdné herecké obsazení 60. let hraje do karet a ve filmu se vyskytuje veliké množství různorodých postav, kde hlavním tahounem je bezesporu Steve McQueen, který je typický americký hrdina, jehož postavu si musí snad zamilovat každý. Obrovská chyba filmu je to, že si divák v průběhu celého filmu nevytvoří žádný bližší citový vztah k žádné postavě, na což doplatí film v závěrečné části. I přes všechny tyto podstatné nedostatky je The Great Escape vynikajícím válečným dobrodružstvím, které až pohádkově zobrazuje pobyt zajatců v nacistickém táboře, ale svým způsobem náramně pobaví a jako odreagování je tohle přímo excelentní volba. "You're crazy. You oughta be locked up. You, too. Two hundred and fifty guys just walkin' down the road, just like that?"

The Thin Red Line se nachází v neskutečně těžké pozici, jelikož snímek vyšel ve stejném roce jako fenomenální Saving Private Ryan. Většina lidí se snaží tyto filmy navzájem porovnávat a poukazovat na to, který z těch dvou je lepší. Bohužel nikdo z těchto lidí nepochopil význam obou filmů. The Thin Red Line je dle mého názoru významově hlubší a propracovanější dílo, které tlačí na diváka a vyvolává v něm smíšené pocity. Terrence Malick po dvaceti letech natočil válečný snímek, který poukazuje na její hrůzy a prolíná to kouzelnými poetickými monology, které jsou významově opravdu hluboké a jejichž význam ve vás zanechá stopy a donutí vás nad nimi přemýšlet. Po filmové stránce nemám co vytknout, brilantní kamera, která mě neustále ohromovala svými průlety nad bojištěm, jak se pohybovala ve vysoké trávě a nabízela nádherné pohledy na úžasnou přírodu. Hans Zimmer zas a opět stvořil geniální soundtrack, který v jistých místech tlačí film společně s hrůzostrašnými záběry do výšin kinematografie. Nemůžu si pomoct, ale lehce v tomto snímku vidím spojitost s Apocalypse Now, ačkoliv se jedná i jiný příběh a válku, významově strašně podobné a pocitově hluboké. The Thin Red Line je vynikajícím protiválečným filmem, který nabízí opravdu děsivé záběry z války a k tomu všemu tlačí na divákovu psychiku a dává mu jasně najevo svůj názor na onu válku. Obrovská škoda, že se snímek objevil v kinech v tentýž rok, co několikrát zmiňovaný a porovnávaný snímek Saving Private Ryan, protože kdyby to bylo jinak, odnesl by si řadu Oscarů. Mrzí mě, že mnoho lidí nepochopilo význam a hledají v tom absolutně něco jiného. Tohle je dílo, které svým obsahem a hlavně myšlenkou prorazilo do světové kinematografie a právem mu patří velké uznání. Terrence Malick je génius a stvořil film, který v mnoha lidech vyvolal opravdu silné pocity. Nejsilnější okamžik bez váhání je moment, když Japonci obklíčí Jima Caviezela, ten jeho pohled, který jasně dával najevo jeho povznesení nad všemi ostatními. Nesmrtelná scéna. "War don't ennoble men. It turns them into dogs... poisons the soul."

Kouzelný příběh o skutečném přátelství mezi mladými kluky, kteří se společně vydávají na velké dobrodružství a na chvíli se z nich stávají opravdový muži. Skvělé převedení Stephonovo Kingovo novely "The Body" na filmové plátno je mnohdy považováno za jednu z nejlepších adaptací jeho tvorby a dle mého názoru se s tím dá více než souhlasit. Film, při němž si zavzpomínáte na časy, kdy jste byli ještě dítě a toužili po velkém dobrodružství. Celý film působí opravdu jednoduše, nejedná se o nikterak složité veledílo, ale spíš o jednoduchou záležitost, která v sobě ale ukrývá mnoho krásných myšlenek o přátelství. Mladé herecké obsazení je úžasné, kluci si společně náramně sedli a sledovat jejich dialogy mezi sebou je vskutku úžasné. Především River Phoenix byl pro mě obrovským překvapením. Stand by Me je bezesporu kouzelným a nádherným snímkem, na který se nádherně kouká a při kterém si budete připadat, jako by jste se vrátili zpátky do dětství a k tomu všemu si ještě uvědomíte, že přátelství je to nejlepší, co vás může v životě potkat. Mimochodem bych chtěl vyzdvihnout závěrečnou část, která ve mně vyvolala jisté emoce a usvědčila, že Rob Reiner vytvořil nádhernou adaptaci velkého génia, která rozhodně oslovila mnoho lidí. "It happens sometimes. Friends come in and out of our lives, like busboys in a restaurant."

Herecký debut Dustina Hoffmana, jenž nepochybně ohromil celou kinematografii a z The Graduate se stal kult, díky kterému se Mike Nichols zapsal do dějin. Film o chlapci, který byl pro lásku schopen udělat cokoliv, i když je to proti všem zásadám a výhrůžkám z okolí. Svým způsobem hodně divoký snímek, který může u někoho vzbudit touhu po mládí. To všechno za doprovodu kouzelné hudby Simona & Garfunkela, která si mě naprosto získala a pro tento snímek se perfektně hodí. Bohužel druhá polovina ja znatelně horší než ta první, vcelku nezáživná a nikterak působivá, přičemž to všechno působilo zmatečným dojmem. Obzvlášť závěr je do nebe volající a tu scénu v kostele bych nejraději ani neviděl. I přes tento obrovský zápor je The Graduate filmem, který je nutno spatřit, poněvadž na svoji dobu je to nadčasová záležitost a i po tolika letech si film stále drží ohromně skvělou atmosféru. Pro někoho klenot kinematografie, pro mě skvělý herecký koncert Dustina Hoffmana, který v roli mladíka dokázal ohromit celý svět. "If you won't sleep with me this time I want you to know that you can call me up anytime you want and we'll make some kind of arrangement."

The Usual Suspects nabízí zcela jednoduchý příběh s prostou zápletkou, jenž není po většinu času vyprávění ničím zvláštní a speciální, ale zároveň stupňuje počet podvodů a zvratů skrz retrospektivní vyprávění pomocí flashbacků, aby v samotném závěru, v posledních minutách, otočil veškeré dosavadní odvyprávěné informace za účelem šokování diváka a zaskočil ho tak v tom nejlepším možném momentě, a jehož samotná prezentace se stala kultovním počinem. Po celou dobu se jedná o čistý a ničím nepřekvapující film, se skvělým hereckým obsazením, jejichž výkony jsou navzájem dokonale propojeny i přes jejich značnou rozdílnost, skvěle napsaný scénář a perfektně sestřihané scény, a s nadměrným očekáváním vyčkáváte na nějaký zvrat, který nakonec přijde, dokonce dvojitý, aby se posléze ukázalo, že vše byl pouhý trik a ve skutečnosti jste celou dobu sledovali zcela jiný film, než vám bylo původně prezentováno, mnohem lepší. Elegantní a neočekávaný zvrat, který zadefinoval filmový fenomén v podobě pouhého jména. "After that my guess is that you will never hear from him again. The greatest trick the devil ever pulled was convincing the world he did not exist. And like that... he is gone."

Takřka neuvěřitelné, jak obrovskou pozornost a chválu si zasloužil tento snímek z dob Sovětského svazu a do dnes je pro mnohé vůbec největším klenotem světové kinematografie. Иди и смотри je rozhodně výjimečným filmem a obzvlášť na svoji dobu, takhle dopodrobna vyobrazit běsnění nacistů za druhé světové války se do téhle doby nikdo neopovážil a Elem Klimov to pojal vcelku zvláštně a z obyčejného válečného filmu vytvořil umělecké dílo, které nese spoustu zajímavých prvků, které můžou diváka nepříjemně zaskočit a odradit ho od dalšího sledování. Film klade na psychiku diváka obrovský nátlak již od samotného začátku, především dlouhé záběry na přímé pohledy herců, nebo někdy až naprosto nesmyslné zdlouhavé scény, které prostě nutí diváka buď celý film ihned ukončit a nebo minimálně scénu přetočit. V celém průběhu filmu není zrovna moc kladen důraz na dialogy a film se spíše snaží zapůsobit na diváka pomocí skvělé kamery a vynikající hudby, tyto dva aspekty jsou naprosto excelentní a na celém filmu vůbec to nejlepší. Při pročítání komentářů jsem se mnohdy setkal s porovnáváním se Schindler's List nebo dokonce i Apocalypse Now a musím konstatovat, že toto srovnání je naprostý nesmysl, protože Иди и смотри je dle mého názoru zcela odlišným typem válečného filmu, je chladnokrevný, bezcitný a přímočaře vyobrazuje krutou realitu. Hlavním problémem Иди и смотри je to, že bezmyšlenkovitě a absolutně bez žádných emocí servíruje divákovy pod nos hrůzostrašné záběry běsnících nacistů, je fakt že záběry to jsou opravdu silné a realita takhle opravdu byla, ale to nic nemění na tom, že všechno působí tak chladně a bezmyšlenkovitě, což pro mě v tu ránu absolutně ztrácí jakýkoliv filmový význam. Elem Klimov jednoznačně stvořil něco, co hnulo světem a zarylo se v mnoho pamětích, protože takhle reálně vyobrazit hrůzy druhé světové války se jen tak nikomu nepovedlo, ale rozhodně bych z toho nedělal zázrak světové kinematografie.

Přesně typ filmu, během kterého budete naprosto zmateni a těžce budete chápat příběh, ale i přes to všechno budete v závěru ohromeni a budete mít pocit, že jste opravdu spatřili něco speciálního. Richard Kelly ve svých neuvěřitelných dvaceti pěti let napsal tak strhující scénář, který má vskutku hluboký význam a jeho pochopení si zaslouží několik zhlédnutí. Sledování Donnie Darka je něčím zvláštním, jsou momenty, při kterých se zasmějete a poté jsou zase momenty, ze kterých upřímně nemáte dobrý pocit a nutí vás to přemýšlet, druh psychologického dramatu, který nemá jen tak obdoby. Nedokážu si představit krásnější shrnutí celého filmu, než jak udělal Richard Kelly za pomoci písničky "Mad World", kde už ten název vyjadřuje více méně celý film a musím uznat, že mě tento závěr hodně dojal. Životní role všech herců vynesli tento kult hodně vysoko a takřka neuvěřitelné, že tento film pomalu upadá v zapomnění, protože Richard Kelly za celou svoji kariéru nikdy nezopakoval úspěch svého prvního díla, které ho takřka vyneslo na vrchol kinematografie a stalo se tak kultovní záležitostí, která díky své tajuplnosti a složitosti získala srdce mnoha fanoušků. "What's the point of living... if you don't have a dick?"

The Matrix je beze sporu kultovní záležitostí nejen sci-fi žánru, ale vůbec celkově, už jenom ten nespočet parodií a náznaků v ostatních filmech mluví za své, takže úspěch a sláva se tomuhle výtvoru od sourozenců Wachowskich rozhodně nedá odepřít. Jedná se o revoluční sci-fi, které přineslo spoustu nových efektů a celkově ta vizuální stránka je úchvatná. Celkově ten nápad je brilantní, ale hlavním problém je, že je těžce nedotáhnutý a na mnoha místech je to bohužel hodně znát. Veškeré bojové scény mi přišli poněkud zvláštně zpracovány, působily až amatérským dojmem. Spusta lidí se bohužel v tomhle snímku snaží najít něco, co tam rozhodně není a tak vzniká spoustu přehnaných komentářů o tom, že se jedná o naprostou dokonalost a vůbec nejlepší dílo celé kinematografie. The Matrix je významné dílo, o tom není potřeba vést žádné diskuze. Vizuální a hudební stránka dostala tento snímek do hodně vysokých míst, co se týče hodnocení. Bohužel ostatní aspekty filmu jsou celkem mizerné. Keanu Reeves v životní roli Nea, díky které si ho bude pamatovat celý svět. Opravdu škoda toho nedotáhnutého příběhu, protože jinak by se jednalo o opravdový skvost. "You ever have that feeling where you're not sure if you're awake or still dreaming?"

Ojedinělý typ westernu, který nemá v tomto žánru obdoby. Paul Newman a Robert Redford jsou beze sporu nejpříjemnější záporáci v celé kinematografii a nejradši by jste jim daly všechen svůj majetek a ještě by jste jim děkovali za to, že si ho mohli zrovna od vás vzít. Povahově od sebe zcela odlišný, ale přitom se náramně doplňují a vytváří vskutku příjemnou atmosféru. Jejich konverzace vás budou bavit v průběhu celého filmu a mnohokrát se zasmějete nad jejich rozhovory a myšlením. Butch Cassidy a Sundance Kid je zcela odlišný typ westernu, rozhodně neočekávejte něco ve stylu Sergia Leoneho, to v žádném případě. Spíše se jedná o opravdu zajímavý a usměvavý příběh dvou největších banditů divokého západu, kteří společně utíkají před zákonem přes celou Ameriku. Nádherné záběry na úchvatnou přírodu, neokoukatelné vykrádání vlaku, bank a bezesporu nejkrásnější jízda na kole, kterou jsem měl možnost vidět. Ještě bych rád poděkoval panu Georgemu R.H. za to, jakým způsobem ukončil celý snímek a vzdal tak úctu dvěma největším banditům divokého západu. "Who are those guys?"