Jaro_slav

Bizarní. Skvěle bizarní hraničící s nepochopitelností, což taky v kinosále výtečně umlčelo tu bandu pubošů, co od toho asi čekala nějaký dyzástrmůvyjofský nehumor. Jako bonus spousta citací z filmů i z reality. Zasloužená čtyřhvězda pro náročného nepozérskéjo diváka.

Další utahaný nudný Spejblberk. Nebýt toho, že mě bavilo koukat na Dana Dna, jak mu ta role sedla, na Toma Lýho, jak mu ta role nesedla, a nebavilo koukat na Davida Strathairna, jak hraje furt stejně prkenně, bylo by to dvouhvězdičkový jak hotel Raffee v centru dubajské Deiry. A takhle protivnou hudbu jsem dlouho neslyšel. Asi si doma na spravení nálady znova pustím tohle.

"I'd begin to wonder if I can understand all that Chris is saying any longer. " Ani já nechápu, co tím vším chtěl Kris říct. A vůbec - kde krucinál do prkýnka vyhrabali tu nažehlenou kombinaci toho lesklého ze Zaca Afroně, toho špatného z Leonarda Di a toho protivného z Johnnyho Deppa? Když konečně po dvou hodinách a patnácti minutách skapal, nejedno dívčí očíčko se dozajista orosilo, já si oddechl. Asi nejtěžší bylo NEvypnout dyvydy přehrávač při scéně, kdy si povídá s jablkem. Ale určitě v ní byla JEDNA VELIKÁ PRAVDA, kterou samozřejmě já, jakožto materilaistický redneck, jsem nepochopil. Chtěl jsem dát ODPAD, ale po zvážení dávám půl hvězdičky za příjemnou hudbu a líbivé záběry, půl hvězdičky za ty mikropříběhy lidí, které údajně potkal, a hvězdičku za Kristen Stewart v kalhotkách.

"Hey, Paul, I've just seen Ted!" "Yeah, whatever, dude, sure. Ted sux."

How to train your redhead. Poslouchat hodinu a dvacet minut hlas Kelly Macdonaldový bylo balzamující.

Už trailer sliboval slušný zážitek. Ale nepřipravil mě ani zdaleka na to, jak úchvatná je ve filmu práce s kamerou. Jako by každý záběr byl pečlivě komponovanou fotografií, na níž se jen tak mimochodem něco hýbe. Vizuální orgie. No a co si budem nalhávat, volba herců byla tím, čemu se říká mistrný tah na bránu. Vedle ostřílených kmetů a stařen (myšleno v dobrém) v sebeironizujících kreacích exceluje Kara Hayward podobně strhujícím a současně zábavným způsobem, jako se to povedlo Chloë Grace Moretz v Kick Ass. A velmi neprotivné herectví Jareda Gilmana dává naději, že by nemusel na rozdíl od různých těch "osmentů" zapadnout. Nenápadná perla současné kinematografie, kde forma jednoznačně a nejspíš úmyslně zastiňuje obsah. Life Andersonic.

Hraný dokument dokazující, že ve "válce sveru proti jihu" se vůbec nejednalo o svobodu negrů. 3D zde funguje výborně, což lze říct jenom málokdy. Bohužel je to film pro náročného diváka, upjatí chcibýtifilmovíkritici tohoto webíčku nemají sebemenší šanci dílo pochopit a proto velmi často odpadají.

Film, který mě přiměl letět do Louisville, půjčit si stejné auto, jaké měl Drew, a projet tím autem stejná místa. Ale abych to neodbyl jen jednou větou: Lidi se rádi babraj v logickejch a časoprostorovejch lapsech děje, hledaj neexistující přímý letecký spoje z Portlandu do Louisville a exit 60B, a podle toho všeho hodnotěj. A ne zrovna lichotivě. V logice děje kouzlo E-townu fakt není. Kouzlo je ve všech těch drobnejch bizarnostech scénáře, v komickém přehrávání herců i neherců a především v atmosféře vytvořený pečlivou prací s hudbou. Cameron Crowe netočí filmy, co by byly ukotvený v realitě a měly filozofickou hloubku a ultraexistenciální poselství, tudíž zůstává nepochopen všemi těmi wannabeintelektuály a mladými nadějnými filmovými kritiky z tohohle webíčku. Cameron Crowe dle všeho točí filmy především pro svý vlastní potěšení (exmanželka mu dělá hudbu, máti si tam vždy štěkne svou roličku) - a pak je pošle do distribuce, co to udělá. A ono to celkem funguje. E-town je asi nejvíce osobní z jeho filmů. Buď se naladíte "na stejnou vlnu" a film si užíváte opakovaně, nebo zkrátka pusťte E-town z hlavy, páč není pro vás, a koukněte se třeba na...hrozně moc odlišného nejlepšího Forresta Gumpa.

Líbivé, barevné, dokonalé...a sterilní jak gáza. Navíc mi to herectví připadalo takové...cimrmanovsky prkenné. Čekal jsem, kdy se jeden z nich ozve, že má housera. Čtyři rudé hvězdy jenom za doladěnou animaci glůmka, díky níž konečně vypadá jako něco, co doopravdy žije, a za roztomilé ježečky.