Jaro_slav

Jak to říct... Je to rozhodně ZAJÍMAVÝ. Akorát se nedovedu rozhodnout, jestli jsou někerý ty podivný scény geniální nebo sračka. Rozjezd je nezvyklej - asi pět minut znělek všech grantů a sponzorů. Pak se na plátně objeví několik herců s vizáží modelů a my jim máme věřit jejich role. V tu chvíli jsem se lek, že to bude válka očima polhipsterů. Naštěstí neni. Herci jen dycky odrecitujou předem daný monology/dialogy a měl jsem tak čas vnímat tu zvláštní atmosféru filmu, o níž ale nedovedu říct nic konkrétnějšího - chvílema tísnivá, chvílema snová, chvílema...polská. Jo. Polská atmosféra. Pokaď jsem to správně pochopil, ty divný scény byly zobrazením toho, jak odlišně plyne čas člověku, když si (například) dá vášnivýho hubana s hezkou kostí během ostřelování. A nebo jsem to vůbec nepochopil. A je mi to jedno. Že se mi Miasto 44 fakt líbilo, jsem zjistil, až když to celý skončilo. (A fakt bych rád věděl, proč se mi to líbilo.) Dva poznatky: 1) nemá to přístupnost PG-13 (a nebo je její polská verze fakt hustá!) a 2) jedna scéna zdaleka překoná Tomovokrůjzovo cotomámkurvavevlasech zděšení z Války světů. 80%

Spravedlnost v rukou lidu, po níž lid často tolik touží. Zn.: velice názorně.

Úžasně nazvučený Ferrari, Itálie ztracená v překladu, trefná práce s filmovou hudbou a (tehdy) malá Elle Fanning donucená nejenom se prostě usmívat, ale doopravdy hrát. Taky ale film vyvolávající u někerejch zdejších žvanilů neuvěřitelně jalový rádobyoduševnělý komentáře. Pro mě osobně je nejsilnější pocit z filmu: citlivý. 80%, někdy 100. Podle nálady.

Hezky se na to kouká, hezky se to poslouchá (hlavně ty hlasy známejch herců), ten nápad se sýry vč. závěrečný titulkový árie je skvělej a pro mě dost originální; a na konci je úžasně vtipnej dialog. Takže jsem filmu odpustil tu dějovou nudu. Škoda, že mě to nenadchlo víc. 70%

Seriál neznám, takže jsem netušil, na co jdu. A nadchla mě ta zdařilá iluze ruční animace, i když to muselo bejt kompletně CGI. Oceňuju taky odvahu distributora promítat jen původní verzi bez titulků. Takový velký čin pro jazykovou vzdělanost dětí tu dlouho nebyl. ;) // Je to nabitý skvělejma nápadama včetně pár fakt vtipnejch odkazů na dnešní dobu a minimálně jednu krásnou filmovou citaci. I když tam, pokud si dobře pamatuju, zazní zamumlaně snad jen jediná věta v lidskym jazyce, angličtina pomůže - písničky dycky nějak komentujou děj. PS: scéna po (nádhenejch) titulcích tam je a stojí za čekání. 80% Edit večer v den shlédnutí: Asi to fakt neni CGI!

Na muj vkus až moc řachanda se spoustou kulek a nedostatkem nadsázky. Chybělo mi tam takový to pomrkávání na diváka "hele, my z toho taky máme vlastně jenom prdel", který z Fast Five furt dělá nejlepší díl série. Tady bylo moc akce, moc nakrucujících se zadků, moc vojáků, moc rodinnejch hodnot. Ale furt tam sou ty líbivý auta, tamten skvělej hacker je vážně krásná ženská, Kurt Russel je příjemný, leč trochu nevyužitý osvěžení, a před koncem podobně jako v pětce zazní chytlavá letní hopsavá písnička, protože teplo a moře. Takže celkem spokojenost - i proto, že režisér umí dobře odvyprávět i pitomej námět, což předvedl už v Conjuring. Ze tří rudejch na čtyři to pro mě osobně nakonec pozvedlo závěrečný hodně důstojný rozloučení s PW, který moc hezky a nedebilně pronáší Honza Nafta. Byl jsem docela dojatej. Nekecám.

Taková romantická roadmovie plná neuvěřitelně příjemný hudby a perfektních přesnejch herců, na kerý je radost se dívat. Trošku ruší občasný "timelapsově" nasnímaný scény - ne, že by byly špatný, ale je jich moc. Pro mě osobně je příjemnym bonusem epizoda z Memphisu, protože v Arcade, kde dělaj "the greatest chilli in the world", jsem byl (ale blbec jsem nezašel do E&H) a chci se tam vrátit; a navíc Jeremy v jedný scéně zjevně volá ke Gusovi, kde jsem taky byl. Takže z osobních důvodů 100%.

Clint Eastwood celou dobu mrčí a dští síru mezi zuby...a pak se v jedný scéně usměje. A já se cejtil asi tak nějak, jak se zdrchaná matka malýho věčně řvoucího posrávacího mimina zralýho na defenestraci cejtí, když se poprvý usměje ono na ni. 80% za skvělý herectví, ke stovce mi chybí zajímavější děj.

Pustil jsem si to po několika letech a čtyři rudý zvýšil na pět. Uvědomil jsem si totiž, že ta dupací scéna z výtahu je jednou z nejlepších filmovejch scén, jaký znám. Je to hlavně díky Carey Mulligan (tady jsem jí ty ďolíčky na tvářích takňák toleroval), která perfektně svou nehybností zahrála údiv nad tou ryzí brutalitou a nad svým zjištěním, jak hodně moc netuší, co je Řidič ve skutečnosti zač. On celej ten hereckej ansámbl z tohohle filmu dělá perfektní dílko, který si užijete nepřímo úměrně tomu, jak citlivý jste. Jediná slabá stránka filmu, jaká mi vadila, je blbý nazvučení aut - což je v podstatě prkotina. 100%

Tyhle lekací bubufilmy jdou dočista mimo mě. Když jsem se po třech dnech přerušovanýho lekání dolekal do konce, pochopil jsem, že jsem celou tu zápletku s démonem nepochopil. Ale nevadilo mi to - celý je to tak pečlivě vytvořený, že jsem si užil aspoň tu fakt dobrou a poctivou filmařinu. Rejžovi se totiž povedlo natočit bubufilm nedebilně. Skvělí jsou dospělý herci a z těch děcek paradoxně to nejmenší. Výborná je ale hlavně kamera, u kerý stačí jenom, že přejede po místnosti plný haraburdí tam a sem, a člověk se může posrat strachy - a to aniž by se v záběru ňákej bubák objevil. Nasrat s drahejma trikama, jako by bylo vzkazem všem digitálním břídilům. Tomu řikám budování atmosféry. Je 3:47 ráno, já blbec to dokoukal v noci do sluchátek, a jedinej důvod, proč teď pudu spát a nejspíš i usnu, je ten, že nám hodiny nestojej v poloze 3:07. Vůbec se mi to nelíbilo, ale současně to byl kurvadobrej film. (Jen doufám, že Mackenzie Foy nebude hrát jenom ve filmech, kde rachtá nábytek, páč po "Interštelaru" vypadá herecky nadějně.)