Wendy

Na svůj žánr seriál luxusní kvality, který funguje na rovině epizodního krimi pořadu, celosériového případu i jako exkurz do života studentů jedné americké střední školy. Tato kombinace zabraňuje tomu, aby se ztratil v záplavě na teenagery zacílené tvorby zabývající se pouze milostnými vztahy mezi jejími protagonisty, a umožňuje vznik velice zábavné a inteligentní podívané, oblíbené mimochodem i mezi takovými filmovými/seriálovými tvůrci jako jsou Kevin Smith a Joss Whedon (kteří si oba ve Veronice Mars střihli roličky zaměstnanců ve službách). V seriálu se objevuje i dnes celkem módní záležitost, což jest sociální kritika, ale ve stejně chytrém a nonšalantním stylu jemu podobném; navíc se nevyhýbá ani některým tématům jinde tabuizovaným, např. znásilnění. Navíc - hlavní hrdinka by měla své místo na již klasickém tričku s nápisem "What Would doplňte jméno seriálové postavy Do?" plně zasloužené. A má poslední pochvala patří jejímu televiznímu otci, Keithu Marsovi, protože je fajn vidět po záplavě skvělých TV maminek typu Lorelai Gilmore či Joyce Summers i skvělého TV tatínka. A long time ago, we used to be friends...

Pokud jste fanouškem seriálu s přístupem na internet, pravděpodobně se nedozvíte nic nového (a pokud nejste fanouškem seriálu s přístupem na internet, ani na to nekoukejte a hezky se pusťte do 1. série!). Přesto ze sebe pořad vytřískal, co jako starý dobrý hodinový dokument o seriálu mohl; koneckonců, pokud chcete jít do hloubky, pustíte si DVD komentář. Každopádně se jedná o příjemné shrnutí a tento fakt spolu s mírným sentimentem mi nedovolí dát míň než 4*.

The Guild je websérie volně přístupná na YouTube, kterou se už díky své délce a Felicii Day vyplatí omrknout. Nemusíte být přímo "gamer", abyste se u Gildu pobavili; já si třeba nejvíce vychutnala jinou, leč trochu ohranou, geekovskou hlášku: "Help me Codex1, you're my only hope!" A nejnovější propagační video Do You Wanna Date My Avatar? je vskutku "mňamózní". Yay, Felicia Day!

Po svém nadšení z americké verze jsem se rozhodla pustit se i do kratšího, původního a britského Queer as Folk... s nímž jsem po shlédnutí nadmíru spokojená. A jelikož se to nabízí, pustím se do menšího srovnání. "Evropské" QaF má asi osmkrát méně dílů, které jsou navíc o dvacet minut kratší, což s sebou přináší méně prostoru, méně soap-operovosti a méně on-screen sexu. Některé jsou scény jsou stejné, jiné obměněné a některé prvky se Američani očividně rozhodli nepřevzat (např. Nathana-Justina si postaršili z patnácti na sedmnáct... já říkám "hurá" na odvahu Britů). Kromě toho zjistíte, že se seriál soustředí mnohem víc na "vztah" Stuarta (Brian) a Vince (Michael) než-li romanci Stuarta a Nathana. Čímž se dostávám k postavám a jejich představitelům... K hercům/ečkám nemám výhrady (ačkoli Debbie Sharon Gless mám o maličko raději než Hazel). Stuart je zde stejně charismatický jako Brian, i když v konečném důsledku působí jako o něco menší prevít (což neznemená zápor); jen by mohl být vyšší. ;-) Romey "Lindsay" a Lisa "Melanie" dostávají ještě méně času než za oceánem, což podruhé zamrzí, protože queer-kvalitní-lesbické seriály jsou nedostatkové zboží (díky Britům podruhé za Sugar Rush!). Víc místa naopak dostává Donna "Daphne" a je tu z ní naprosto parádní postava ze super hláškami. Škoda že se do kratičké druhé série nedostala. Závěr? Bylo to moc fajn. P.S. A ne-u-stá-lé- narážky na Doctora Who? Jenom plus! Oblíbené postavy: Donna Clark, Stuart Alan Jones, Hazel Tyler

Angel a já máme komplikovaný vztah. Miluju Wesleyho, Spika, Cordy, Fred a Lilah. A Angel, Connor, Doyle, Gunn, Harmony, Illyria a Lorne taky nejsou k zahození. Zbožňuju většinu 3. a 5. série. Jsou tragické, epické, mají hloubku a plno Wesleyho a Spika na programu. Bez většího nadšení jednou za uherský rok shlédnu 1., 2. a 4. sérii. První dvě zmiňované mají spoustu stand-alone epizod a těm zbylým... chybí šmrnc. Poslední zmiňovaná [série] má navíc několik témat, na které nemůžu reagovat jinak než "WTF?". Chtěla jsem se sice vyhnout srovnávání s Buffy, když jsou přece jenom z trochu jiného těsta, ale jedno si neodpustím: když Joss Whedon psal & režíroval epizodu v Buffy, čišela jedinečností, mimořádným humorem a/nebo mimořádným dramatem. Když dělal totéž u Angela, přišlo mi, že se ony epizody hravě schovají mezi ostatními. A je trochu smutné, že mě v prvních dvou řadách nejvíce bavily právě cross-overy s Buffy. Proč tedy dávám 4 z 5, když mě v podstatě výrazně zaujaly jen 2/5 obsahu? Já říkala, že to je komplikované... A navíc - když ony ty 2/5 vážně stály za to.

Viděla jsem zatím jen dva díly - s Jamesem Marstersem (chvílemi hodně vtipné, chvílemi nudné)... a Alyson Hannigan. No. Bylo to tehdy z období Buffyovské Willow, tudíž přišla přirozeně na přetřes Willowina orientace. Načež Craig Kilborn vytáhl časopis "Out" s Alyson na obálce a velmi se divil, proč ji tam "Out", jako heterosexuálku, zařadil. Proč asi. Přitom vyjádřil zmatení, pro koho je "Out" vlasně určen, a neopomněl zavtipkovat, že on se o to moc nezajímá, protože to by přece znamenalo, že je sám teplej, ne? Nebo taky, že se řádně připravuje na svůj pořad a má úctu ke svému hostu a jeho práci. Ne, tak tím mě chlapec nepřesvědčil. Ještě že máme teplou Ellen a Craiga Fergusona.

Chvíli mi trvalo, než jsem Serenity přijala jako plnohodnotné pokračování Firefly (na které byste se před shlédnutím filmu pro lepší požitek vážně měli podívat). Když si totiž v rychlém sledu pustíte závěr seriálu a poté film, je jasné, že Serenity nenavazuje přesně tam, kde Firefly skončilo. Takže jsem nejenže koukala trochu zmateně na slovní přestřelku mezi Malem a Simonem, ale také přišel moment "kde jsou sakra Inara a Book?". Postavy mají vůbec ve filmu méně prostoru, což sice plně chápu, ale i tak to zamrzí, protože Joss Whedon tvořit postavy prostě umí a jsou tedy jsou jedním z důvodů, proč mám svět Firefly tak ráda. Přichází však čas pro zodpovězení otázek dříve nastolených, nějaké to hrdinství a nášup kvalitních dialogů, proto jsem ochotná Serenity všechny předchozí mínusy odpustit a užít si poslední let na její palubě.

Důležitý poznatek: Ta holka má talent.

Zábavné, odlehčené, škoda, že to nemělo delšího trvání.

Televizní stanice Showtime po queer seriálu Queer as Folk, kde byly ženské postavy zastoupeny spíše v menšině, připravila další teplou lahůdku, kde je tomu přesně naopak. Pittsburgh, kde chcíp pes, nahradí prosluněné L.A., Babylon jako hlavní podnik kalifornských leseb zase The Planet, ve dne kavárna a v noci hudebně-taneční bar. Méně aktivismu a drog, trochu míň sexu, více originálního přístupu, hlavně co se týče předznělkových scén, v každé sérii jinak tématicky zaměřených (moje oblíbené jsou filmové fantazie v páté sérii). Takový je The L Word. Teď trochu podrobněji (ale téměř spoiler-free) k jednotlivým sériím. Předně musím říct, že první, druhá (co proti ní všichni mají?) a čtvrtá jsou vážně vynikající a pouze s nimi bych neváhala, zda dát pět hvězdiček. Jenže - po dvou úvodních sériích přichází kámen úrazu v podobě třetí. Některé postavy naprosto mění své předchozí motivace a povahové rysy a tak nejsem zprvu na hysterickou, ufňukanou a zpola šílenou Alici, jejíž jednání mi ve výsledku nepřijde ani vtipné ani soucitu hodné, což by asi mělo, a pečující a "vyměklou" Helenu (tohle byl sice fajn krok do budoucna, ale stejně - po tom, co vyváděla v předchozí sérii?) vůbec zvědavá. Nejen ony, nejen zde. Závěr trojky je diskutabilní, mnou přijímán stoicky. Ve čtvrté sérii přichází nové postavy, což není vůbec na škodu, a kvalita opět stoupá. Pátá pak má své klady i zápory. Věc, která mi osobně vadí, je, že se jedna nejmenovaná postava zcela otevřeně stává bitch a outsiderem party (a to jsem ji, narozdíl od většinového zbytku divácké populace, do té doby měla celkem ráda) a nějaké sympatie k ní můžeme hledat pod lupou, což vyvrcholí úvodním dílem šesté série (zasvěcení vědí). Chování Shane zase někdy odporuje veškeré logice. Nejen její. Nejen zde. No a krimi zápletky, které se zdají být od pětky běžnou záležitostí? Prosím vás! V oblasti humoru si LesboLand vede přece jenom líp... Podobně musím odsoudit způsob, jakým seriál pojal transsexualitu, tj. téma, které se na televizních obrazovkách tak často neobjevuje, tudíž by si zasloužila poněkud důstojnější přístup. Snad nás tedy poslední, šestá série příliš nezklame. EDIT: Zklamala. R.I.P., TLW. Oblíbené postavy: Dana Fairbanks, Tasha Williams, Jenny Schecter (1. - 4. série); Howie Fairbanks, Ivan Aycock