kokofek

Nesmrtelné hlášky,které se dostaly do podvědomí většiny lidí a jsou tudíž nesmrtelné.Humor ,který mě stále dokola pobaví a nikdy se neomrzí.

Já milovník dobrých a neotřelých hororů jsem spokojena.Konečně horor za bílého dne,abych na vše dobře viděla.Ty tajemné snímky ,které sázejí na temnou atmosféru pomocí tmy,to není nic pro mě.Představivost sice jakž takž funguje,ale není jasné zda správně.Moc jsem si tuto neotřelou podívanou užila.

Nevzpomínám si,že bych film za socialismu viděla.Možná mě nezaujal.Dnes má pro mě hodnotu výpovědi doby a přehlídka herců ,kteří už mnozí nejsou mezi námi.Radovan Lukavský a jeho hlas,nezapomenutelná Laďka Kozderková.

Smutné téma.Měla jsem v práci kolegyni Makedonku,kterou jako dítě odvezli do Československa.Vyrostla v dětském domově bez rodičů bez lásky.Když v Řecku nezvítězila pro naši zemi ta správná strana tak ji nepustili zpět.Svou mámu viděla až v 35 letech když ji milostivě pustili na návštěvu.Dodnes mi ukápne slzička.

Moc mě mrzí,že to u nás tak dopadlo po Bílé hoře.Taková církev by se mi líbila víc.Nesnáším pokrytce a těmi se bohužel katolická církev jenom hemží.No a hlavně postavení ženy se v této církvi vůbec nezměnilo.Proč nemůže být žena knězem? Divím se,že nás stále nepovažují za čarodějnice! Nebo možná považujou?

Už jsem to před pár lety viděla a nehodnotila.Dnes už mám trochu jiný názor a často chuť na něco úchylného!!!

A teď si představte,že jsem měla zrovna virózu a nebylo mi tedy moc dobře.Tohle mi fakt k uzdravení nepomohlo.

V Rusku je to známá věc ,lidský život nemá pro stát velkou hodnotu.Táhne se to už dob Stalina,který jim to vtloukal za pomocí donucovacích prostředků do hlavy.A přesto,že se zdá ,že už uplynulo hodně času tak neuplynulo dost na to,aby zcela změnilo myšlení lidí.Ale konec konců nebudeme chodit daleko.U nás se myšlení taky mění pomalu a některé zvyky nám proto nezmizely.

Udržet pozornost diváka potažmo moji 209 minut a to ještě po pracovním dni tak to je možné jen u mistra režie. Hrát staré když jsem mladý je umění,ale hrát mladé když je mi skoro osumdesát (někteří už měli 80) tak to je majstr štyk.

Vůbec jsem netušila co Jižní Korea umí! Už jsem se dlouho tak dobře nebavila.Mistrovská režie,skvělé herecké výkony a nepředvídatelný děj což já miluju.