Tsukikage

Nádherný film, realistická animace děsivé války. Po tom, coi jsem film viděl, jsem nemohl asi tak pět hodin nic dělat, tak mě film zasáhl. Neustále jsem vzpomínal a přehrával si strhující momenty, kterých zrovna málo nebylo. Jsem opravdu rád, že mi to bylo dovoleno vidět.

Krom staré kresby není na tomto anime nic zajímavého, dokonce to něco ještě sráží pod průměr. Osobně si myslím, že je to těmi postavami, ze začátku se mi to i líbilo, především první díl, ale dál jsem upadal hlouběji a hlouběji do stereotypu, všechny díly se mi potom zdáli stejné, nudné a nezajímavé. Velice gratuluji, že se tvůrci podařilo dostat alespoň na **.

Tohle anime se mi dost líbilo. Není to ani tak kvůli postavám, jako kvůli tomu příběhu. Samozřejmě nahradit většinu historických mužských postav ženami je dost neobstojný nápad, přesto je to celkem podle skutečných událostí. Mé hodnocení hlavně srazil nechutný výběr některých typů pro mé historicky oblíbené postavy. Prakticky jsem šílel vzteky, když jsem uviděl Ieasua Tokugawu jako malou brejlatou zakřiknutou holku, nejen že tento typ nesnáším i v ostatních anime, ale oni měli tu drzost to přiřadit, jednomu ze tří sjednotitelů Japonska, Tokugawa by je nechal zakopat do země a uřezat jim hlavy pilou. No o něco méně mi vadil Hanbei Takanaka, ve skutečnosti to sice byl starý nemocný chlapík, ale v harémovce se to tak jako tak muselo změnit. Světlé momenty nastaly, když se objevila Akeči Mitsuhude, tuhle postavu jsem měl moc rád, byla sice trochu přehnaná, ale nejspíš na ní nezapomenu. A poslední část, líbilo se mi počáteční uvažování Jošiharua. Jsem už přeplněn cestováním časem, kde první, co řeší je jak se dostat, co nejrychleji zpět, nebo aby neporušili kauzalitu. Místo toho má zadarmo dům, je Odiným generálem a vede bitvy a žije ve středověku, může si dělat, co se mu zlíbí. To a dobrá animační stránka spolu s průměrnou hudbou se mi velmi zamlouvalo.

Druhá série mě bavila možná víc jak ta první, příběh se nekontrolovatelně rozrostl, zaujal mě. Animace pořád stejně hrozná, špatné charaktery se možná trochu, nepozorovatelně zlepšili. Jelikož jsem to celkem s napětím dokoukal do konce, má zřejmě toto anime víc než průměr.

Bylo to krátké a zábavné. 1 min nikoho nezabije, nejlepší bylo, jak se ten samuraj vždycky smál, to jsem se potom smál taky.

Opravdu nádherné, srdce se mi dme pýchou, že to udělal Čech. Opravdu skvostný nápad, který, doufám, ukazuje jasné kvality našeho národa. Co víc se dá říct? Oscara si plně zasloužil.

Není to nejlepší, dokonce ani normální průměrná komedie, ale přesto jsem se u ní docela zasmál. Některé scény, postavy a nebo zvuky mi přišli dost legrační. Syslí nunčaky, holka, co pořád říká víjů víjů víjů víjů, popřípadě přiteplenej bojovník, co si řiká Betty, mi přišli fakt dobrý a musím říct, že mi není tenhle typ humoru úplně cizí. Nemohu dát míň jak *** něčemo, co mě pobavilo.

Absolutní samurajská řežba, středověcí rytíři třeste se, pouze 13 samurajů dokáže zabít 200 vojáků. To co se vám s vaším s vaším měčem nikdy nepovede, zvládne katana skoro za den. Tenhle film byla bomba. Nejen, že má pro mě hodnotu historickou, nejen že byl naprosto úžasný se všemi efekty, obsahoval dokonce i IAI, to v co jsem se pomalu bál věřit, že by nějaký film obsahoval Iaidžucu se najednou objevilo a já to mohl konzumovat plnými doušky. Scéna naprosto úžasná, kostými nemohli být lepší, herci důvěryhodní a hrdinští. Velice děkuji, že jsem mohl na konci sledovat pomalou agónii toho hajzla, velice děkuji, že jsem mohl shlédnout téměř nekonoečnou bitvu se vším všudy a nakonec děkuji za celou tu strategii, se kterou byl celý plán vymyšlen. tomuto dílu jako filmu nemám, co vytknout.

Film se mi docela líbil, ale bohužel, když ho srovnám se Sedmi samuraji nebo Yojimbem popřípadě Sandžuróem, nedosahuje ani zdaleka takových kvalit, ke genialitě mu toho prostě hodně chybí. Hlavní, co mi zde chybělo a Kurosawa to má, byla určitá realnost. Mimo podivné triky s katanou, které skýtá většina japonských historických filmů, mi nepřišlo nějak realné chování postav. Film ani herci si mě nezískali. Nedovedu to moc dobře vysvětlit. Možná, že to bylo moc rychlé, ale přitom mi většinou rychlost filmu nevadí, nebo tam byly určité emoce, což zase většinou není na škodu. V Kurosawovi, když je noc tak pořádná, prší-li tak hodně, zabíjí-li se tak buď rychle nebo pomalu, ale se smyslem a každý pohyb ten smysl dává např. je bahno, a tak prostě uklouznou. Ve filmu není skoro žádná zmínka o Bušidó, to mě asi dostalo. Potom neprojevuji takový zájem o hrdiny. Hlavní hrdina nejadná jen kvůli tomu, že má svou čest, ale spíš hlavně kvůli slitování a ostatní třeba kvůli rolníkům nebo kvůli tomu zlýmu chlápkovi, který je sužuje. Nejda tam o jejich čest, samuraj by raději bojoval, než by se nechal zbičovat. Bylo tam taky až moc odkazů na to pravé nefalšované přátelství. Nebyl tam žádný větší plán, jak těm rolníkům pomoci, prostě se to všechno najednou semlelo, že by hlavní hrdina něco vymyslel kromě odevzdání petice, která už tam byla, nebo zabití hlavního zloducha, to prostě ne. Jsem strašně nerad, že to neumím líp vysvětlit, ale tenhle film si mě moc nezískal a moc ve mě nezanechal. (možná bych ho neměl srovnávat s Kurosawou)

Tenhle seriál jsem sledoval jen u babičky, musel jsem při tom projít nudnou předehrou Mashe na primě. Jak počet zhlédnutých dílů stoupal, moje zábava klesala, jakáto hezká nepřímá úměrnost. Z celého seriálu byli dobrý jen první díly, které se opravdu odehrávali na dálnici. Jediné, co se nedá zapomenout je: "Semíre, neééééééééééééééé!!!". To mě fakt dostalo. Kdybych nedal, alespoň to málo hvězdiček, musel bych si přiznat, že když jsem byl malý, byl jsem blbec a to by nešlo.