MickeyStuma

Souboje v aréně na život a na smrt. Velmi vděčné téma bojových filmů na přelomu 80. a 90. let. Tvůrci tohoto snímku se k takovému námětu opět vrátili a vytvořili biják za použití už mnohokrát zfilmované šablony. Takže nepředstavují nic nového či originálního. Tedy snad jen jedna jediná věc. Místo zápasů zde není klasická aréna jak ji známe, ale místnost se zelenými zdmi. Různé prostředí se počítačem dodatečně dotváří pro internetový přímý přenos. Vizuálně to tedy nevypadá nijak špatně. Díry jsou však ve scénáři a v ne zrovna nejlépe propracované choreografii. Brutálně sice vypadají, ale zdají se mi nějak nedotažené. S porovnáním s těmi staršími snímky však zase o nic hrozného nejde. Tenkrát byli i daleko horší. Pro novou generaci tedy tento snímek nebude ničím vyjímečným, pro ty starší jen malá nostalgická připomínka.

Velmi poučný snímek o xenofobii k islámu. Nenávist vůči těmto lidem může být cílená a to hlavně z opatrnosti, ale když se jedná o dítě z dětského domova? Ruku na srdce, kolik lidí by si ho vzalo domů do výchovy a přitom tolerovalo jeho náboženské zvyky? Citlivý námět rozpracovaný do odlišnosti názorů mezi manželským párem. Samozřejmě nejde jen o ně, i okolí dá o sobě patřičně vědět. Trochu jsem čekal více umělečtější zpravování, ale musím uznat, že toto je taktéž vcelku povedené. Střet názorů na všech frontách a uprostřed malý chlapec obarvený na blond, aby nebyl jeho původ znatelný. Film může u někoho rozšířit obzory, u někoho naopak prohloubit vztek. Každopádně se tímto způsobem upozorňuje na určitý problém, který by neměl zůstat bez povšimnutí.

Pro mnohé podivný počin, pro zasvěcené živý komiks. Ne, tohle není komiksový film, jak se s oblibou říká, ale opravdový komiks. Veškerá stylizace, nasvícení, kulisy, scéna i děj je zcela identický s komiksem. Na první pohled to dokonce může vypadat i jako levná televizní inscenace s bojovými scénami, ale právě v tom je ono příznačné kouzlo. Svět plný fantazie a absurdity, kde se střetává východní a západní kultura. Místy krapet těžkopádné, ale s ohledem na cílené zpracování se dá ledacos odpustit. A tak se snímek stává přitažlivým jen pro fanoušky komiksu, protože jen oni nejlépe pochopí celý tenhle koncept zpracování jinak velmi jednoduchého příběhu.

Meteorologická stanice na samotě kdesi na severu, zkušený, starší a velmi přísný Sergej těšící se na odjezd za svou rodinou, mladý, nezkušený, krapet potřeštěný stážista Paša a nehostinná arktická příroda. Příběh o náhlé psychologické bitvě, která se prostě musela stát. Paša sice budil k Sergejovi respekt, ale měl však z něho zároveň i strach. Působil sice přátelsky, ale mnohdy stačilo málo a byl zlostí téměř bez sebe. A co teprve kdyby se dozvěděl, že jeho rodina zahynula při autonehodě. Jak by vypadala jeho reakce? Jak moc by se změnilo jeho chování? Paša dostal tuto zprávu po vysílačce za Sergejova nepřítomnosti a prostě se zdráhal mu to zdělit. Jeho vnitřní neklid sním ale dosti mával a netrvalo dlouho a došlo k prvnímu konfliktu. Děj není nijak složitý, ale naopak je velmi příznačně a opravdu rafinovaně vygradovaný. Přirozený vývoj a svým tempem houstnoucí atmosféra nabuzuje až ponurou atmosféru zoufalství a strachu. Útěk by znamenal naprostou smrt. Vynikající kamera zachytávající onu arktickou nehostinnost velmi dobře evokuje pocity zoufalého Paši a vztek Sergeje. Nesmělý divák se dokáže vcítit do situace obou protagonistů a tak se nedokáže o celé situaci udělat svůj názor. A tak nezbývá nic jiného, než čekat na vyvrcholení děje. Snímek od ruských tvůrců v mnohém překvapil a své ocenění si jistojistě zaslouží.

Roztržitá komedie snažící se vypadat tak, jak jsme po dlouhá léta od francouzských tvůrců zvyklý. Příběh třicetiletého Vincenta s ohromným problémem v rozhodování ocitnuvšího o šestnáct let později ve svém životě, je záminka pro neskutečné blbnutí, které však zůstalo na půl cesty. Snaha o humor tu je, ale důvod k zasmání se nějak vytrácí. Místama se dost tlačí na pilu, což vede ke zbytečnému přehrávání a nechtěné sebeparodie. Takže výsledek je takový, že tento snímek nijak nepobaví.

V americké kinematografii se s tanečními filmy doslova roztrhal pytel a tak zasazení podobně laděného příběhu do Indie vypadá jako taková odpověď na ně. Myšlenka je vcelku zajímavá, ale telenovelácké zpracování celou koncepci naprosto pohřbívá. Podivné dialogy, amatérské herecké výkony a vůbec celková křečovitost zábavnosti nijak nepřidává. Jediné co stojí za povšimnutí se zdá být hudba, ale to je na takovýto film přeci jen poněkud málo. Snímek je tedy spíše pro 'telenovelácké' diváky, jinak se jedná o naprostou ztrátu času.

Velmi zajímavý snímek pohrávající si s realitou a fikcí. Postava románu zrovna píšící spisovatelkou skutečně žije a to přesně tak, jak je to literárně vyobrazeno. A ten z náhlých podivností De svém životě začne chodit k psychiatrovi. Trošku zmatek, trošku komedie, trošku mysteriózní drama. Příběh na přemýšlení, neboť na reální logiku se tu nikterak nehraje. A kdo tohle pochopí, snímek si blahodárně užije.

Televizní romantický snímek s cestováním v čase. Trochu fantasy, ale jinak veselý příběh o touze Georgeho změnit dějiny své milované Jane tak, aby vlivem jedné události nebyl odmítnut při žádosti o její ruku. A byť to nemá jednoduché, udělá vše co je v jeho silách, aby ji získal. Příběh má vše, co má mít a tak přirozeně potěší.

Dolph Lundgren se nám tentokrát představuje v temné thrilleru, na který se musí nejdříve zvyknout. Děj je převážně odvyprávěn vypravěčem, přesněji postavou, ztvárněnou právě Dolphem, což místy padá do nudy a divákovo zívnutí. Taktéž dá zpočátku práci se vyznat ve všech těch postavách a jejich místech v příběhu. Svojí těžkopádností tedy může nejednoho odradit. Když se to však povede, vyobrazí se dějová šablona sice už mnohokrát ztvárněná, ale svojí atmosférou jednoznačně ponurá a vcelku zajímavá. Žánrovou myšlenku to tedy má a tak kdo ji pochopí, snímek si náležitě užije.

Co mi paměť sahá, nevybavuji si snímek   zabývajícím se pouze prožitky židovských   občanů během cesty v dobytčáku do   vyhlazovacího tábora Osvětimi. Tady máme   možnost něco takového vidět a udělat si   obrázek o utrpění ve stísněných   podmínkách. Příběh začíná německou razií   na židy a končí příjezdem do tábora.   Dvouhodinová stopáž se snaží navodit onu   dlouhou cestu, ale bohužel výsledek zůstal   někde na půli cesty. Zoufalost, nářky a   všudypřítomná smrt se snaží tlačit na city,   ale diváka jakoby to nechalo chladným. Několik   vyhrocených situací se sice najde, avšak na   roztahanost děje je to poněkud málo. Byť je   snaha viditelná, nepodařilo se tvůrcům onu   hrůznou atmosféru úplné trefit. Vypadá to   spíše jako divadelní představení v útrobách   jednoho vagónu. Na ojedinělost snímku je to   vcelku škoda.