JASON_X

Předpokládám, že Korejci se podobné filmy učili u hollywoodských kolegů. A své učitele zjevně v mnohém přinejmenším dostihli. Thriller to precizně vystavěný, dobře vygradovaný a vypointovaný, pochmurný, se skvělou výpravou a s několika parádními hereckými výkony (včetně malé dcery náhradního pilota). A oceňuju i jeden významný kaz na protivně "povinném" happyendu, a to silnou závěrečnou scénu s policistou na vozíku. Na druhou stranu lze filmu jemně vyčíst šablonovitost, předvídatelnost, přemíru patosu, trochu přepálenou stopáž a hlavně a především otravně nervní (=škubavou) kameru, která ději jistě měla dodat na autenticitě a akčnosti, ale mně pouze otrávila divácký zážitek a o jednu hvězdu snížila moje hodnocení. P.S.: Zdejší synopse je úplně mimo, asi od mimoně.

Monstrózní šedivý panelák uprostřed pustiny je opravdu skvělým místem pro život... pardon, chtěl jsem říct pro horror. Děj je sice ještě o něco zmatenější než v jedničce, ale přesto se na to moc dobře kouká. Aspoň v první polovině. Několik dobrých lekaček, několik mrazivých chvilek i něco krvavostí. Ale když v baráku přestane fungovat elektřina, s dosavadní hutnou atmosférou je šmytec a většina děje se smrskne jen na ječení a zmatené pobíhání po tmavých chodbách a bytech s baterkami. Přepálená stopáž a celkově slabší než první díl, o tom žádná.

Skvělá duchařina z Indonésie, překvapivě vyspělá nejenom příběhově, ale i filmařsky. A hlavní role se dobře zhostila pěkná prsatice Tara, takže další plus, aspoň tedy pro pány. Přišlo mi, že nejlepší momenty jsou natlačeny zhruba do prvního poločasu a směrem ke konci se děj stával trochu kostrbatým, ale celkově je to myslím hodně příjemná a zajímavá záležitost. Jen jedna scéna mi do filmu příliš neštymovala, ale zároveň byla hodně výrazná, a to svérázně trikově pojatý pád mladíka na motorce pod náklaďák, pouštěl jsem si ho několikrát za sebou. P.S.: Jedná se snad o volný "remake" staršího filmu z roku 1982, ale na ten moc náladu nemám, pustím si radši druhý díl.

Asi hlavním důvodem, proč si pustit The Old Way, je Cageova účast v hlavní roli. Ale paradoxně je právě on tím hlavním důvodem, proč film stojí za starou belu. Podivně dědkovsky šišlá, jako kdyby byl po chlastačce nebo měl hubu po obrně, teatrálně přehrává, jeho drsňák bez svědomí a beze strachu je figura spíš komická či parodická než westernová. A celý tenhle spektákl působí takovým ochotnickým poloamatérským dojmem podprůměrného DVDčka. Docela mě ovšem bavila jeho filmová dcerka, na svůj věk sympaticky schizoidní a nihilistická, myslím, že by mohla být dobrá kámoška s jinou Nicovou filmovou dcerou Mindy z Kick Ass, nebo třeba s Addamsovic Wednesday.

Začíná to lákavě, jako variace na brazilský skvost Cidade de Deus. Ale netrvá dlouho a divákovi je jasné, že tohle bude v první řadě komerční melodramatická gangsterka. Sice občas slušně krvavá, nebo snažící se zabrousit i do žánru sociálního dramatu, ale v podstatě jen a pouze šablonovitý středoproud s přitroublým schématickým příběhem o boji charakterních a spravedlivých gangsterů proti těm bezcharakterním a podlým, i proti zkorumpovaným politikům. Možná že budete chvílemi tápat kteří jsou vlastně kteří a pořádně se v tom nigerijském guláši zorientujete až někdy po polovině, ale film má slušné tempo, několik zajímavých postav (rád bych vypíchnul impozantního černého albína) a scény z lagoských ulic i interiérů jsou místy opravdu brutální. A třeba při jedné z hromadných vyvražďovacích pouličních rubaček mě zaujal týpek, který "pracoval" se zahradnickým rýčem, takovýhle úlet jsem asi ještě nikdy nikde neviděl.

Neuvěřitelnost. Nepopsatelnost. Snad zjevení z jiného časoprostoru. Povinnost pro všechny, kteří nostalgicky vzpomínají na VHSkové fláky s nabušenými borci, nabušenými ženskými a totálně mozkovýplachovými scénáři. Bavil jsem se náramně.

Nemám problém ohodnotit remake často výš než originál, ale tohle nebude ten případ. Ačkoliv oceňuju, že se Korejci nevydali cestou otrockého duplikování scény po scéně (i takové remaky jsem už viděl), ale že se do příběhu (hlavně v závěru) nebáli vnést nějaké ty scénáristické inovace, celkově na mě jejich verze působila jako slabší, rozbředlejší, její tempo se mi jevilo roztříštěnější. Oproti tomu španělská předloha postupně stále víc a víc gradovala až do působivého finále. Ale samozřejmě nevím, jak bych tuhle korejskou předělávku vnímal bez znalosti španělského (katalánského) vzoru.

Na nový scífko s Driverem jsem se fakt těšil. Havárie kosmický lodi, přistání na Zemi v době dinosaurů... to zní hodně slibně. Tedy já myslel že to bude něco jako skok v čase, ale kdepak. Driver je humanoid k nerozeznání od dnešních humanoidů, stejně/podobně se obléká, má stejnou/podobnou loď i zbraně, jaký by měli dnešní humanoidi, kdyby je uměli vyrábět, na svojí domovský planetě Somaris (slovenské kolegy tenhle název jistě pobaví) má svojí vajf i svou nemocnou roztomilou dcerku, kvůli který bere přesčasy ve vesmíru aby měl na felčary... prostě normální scifistický melodrámko. A na Zemi pak zachraňuje jinou roztomilou holku, která sice mluví nějakou nesrozumitelnou hatmatilkou jako "ňuňuňu" a " ťujuju", ale rozumí slovům jako femily a houm. A všechno se je tam snaží sežrat a Driver je musí oba zachránit a najít záchrannej modul a na Zemi se řítí ten vobrovskej asteroid, kterej má vyhubit ty dinosaury a... No jsou to fakt nervy až do posledního okamžiku. Sakra zase scífko pro děti. Proč se netočí taky něco pro nás infantilní dospělý? Ale digitální vizuál to má pěknej, to jo.

Neveselý příběh z neveselého období pro australské domorodce. Kenneth Branagh, v civilu fanatický milovník Shakespeara, zde coby fanatický vykonavatel rasistických zákonů a šílený eugenik "Mr. Devil", rozhodnutý pomoci od psacího stolu těm ubohým zabedněným Austrálcům za každou cenu, i kdyby o žádnou pomoc vůbec nestáli. Není mi ten chlap odjakživa sympatický, takže tahle role mu myslím skvěle sedne. V dílčí záporné roli se objeví i klaďas Gulpilil, jehož postava zdánlivě zlověstného stopaře ale nedostane moc prostoru a ke konci podivně vyšumí do ztracena. Tak nějak vyšumělý mi vlastně přišel i celý děj, bez tempa, bez většího napětí, mnohasetkilometrový útěk dětí polopouští se smrskne do několika schématických obrazů. Ale výpovědní hodnota je vysoká a člověk si o téhle skutečné události může přečíst i knížku, nebo aspoň zapátrat na netu.

Moje třetí setkání s tímhle talentovaným katalánským tvůrcem dopadlo opět nadprůměrně uspokojivě. Opět oceňuju jeho perfektně vypointovaný, prokombinovaný i lehce překombinovaný scénář, radost se do těchhle thrillerových propletenců divácky nořit. A opět si se mnou samozřejmě pan Oriol většinu času nemilosrdně vytíral zadek, ovšem ten vrcholný finální zvrat ("odmaskování") jsem mu odhalil už notnou dobu předem. Teď si pro srovnání s chutí pustím korejský remake, který mě popravdě k tomuhle filmu přivedl.