JASON_X

Komerční pseudohorrůrek ve stylu podobných pseudohorrůrků euroamerických, kterému by ale slušely spíš anglické kulisy. Chápu, že film je zasazený do ruského prostředí, když ho vyrobili Rusové, ale je to dost mimo mísu. Pochybuju, že po sedmdesátileté bolševické epizodce se v celé širé Rusi najde nějaké takové honosné sídlo, které by kontinuálně vlastnila jedna rodina už od časů samoděržaví až podnes. A to navíc rodina zjevně původně bohatá, buržoazní či šlechtická. A ještě mě "pobavil" údiv nad tím, že nevěsta, moderní městská slečinka a navíc už nějaký čas po svatbě, není panna. Nebýt kamery poskakující na provázku, dal bych asi tři. Oceňuju hlavně morbidně vtipnou scénu nekrofilního fotografování v úvodu - fenomén posmrtné rodinné fotografie 19.století mě mocně fascinuje. A vůbec filmu by svědčilo mnohem víc, kdyby se v onom 19.století, respektive před 1.světovou, odehrával celý, scénáristického materiálu by se z dobré zápletky dalo vytěžit dost a dějová linie ze současnosti s husoidní nevěstou mohla být zbytečná.

Tak se mi zdá, že se pan rejža a scénárista tak trochu zhlédl v Tarantinovi. Odpovídá tomu nejen okázale braková zápletka na pokraji parodie, ale místy i nadbytečná užvaněnost. Jen ten Nico tomuhle pohodovému a sympatickému béčku příliš nepomohl. Tedy myslím nepomohl mu v hodnocení na místní databázi, protože spousta pozérů si zjevně užívá, že mohou vysolit odpad! filmu s Cagem. Takže já naoplátku solím plný počet, objektivně tak tři a půl, s lepší kamerou určitě čtyři. Nejvíc mi vadilo, že pasáže ve španělštině, kterých je spousta, žádné anglické titulky které jsem sehnal nepřekládají, takže se na to asi ještě jednou zběžně podívám v českém dabingu, bych blil. Ale je to jednodušší, než se učit španělsky.

Vůbec se Kitajevovi nedivím, že se zblbnul do rusalky. Tedy ne že by byla tolik chic, ale určitě to byla podstatně víc zajímavá a osobitá baba, než jeho unylá bezduchá pizda snoubenka, která furt nyvě vejrala jak bluma... Slušné spotřební béčko na jedno použití, ale Rusové to kapánek přeťápli se snahou být "in". Jejich popkulturní verze rusalky je dost příšerná a dá se hodit do jednoho pytle se všemi obdobnými bubáky z obdobných amerických nebo asijských softhorrorů. Nejvíc mě namíchly ty její nesmyslné (a digitální) zuby. Škoda, že rusalku nepojali tradičněji, po slovanském/ruském způsobu, namísto toho, aby se opičili po soudobých západních i východních trendech.

Variace na zámořské blockbusterové sračkofilmy typu Sherlock Holmes s Downem Juniorem apod. A i když ruský styl kopírování a zároveň parodování hollywoodských vzorů mě často baví (ať už chtěně nebo nechtěně), v tomhle případě tomu tak nebylo. A to hlavně kvůli nesnesitelně borečkovské postavě Majora Groma, tedy jejího představitele, který je vskutku prvotřídní osina v zadku. Tenhle užvaněný kašpar mi byl od samého začátku instinktivně protivný úplně stejně, jako onen už zmiňovaný Down Junior (kterého mi neustále neodbytně připomínal). K tomu teatrální mondénnost po ruském způsobu, která má často opačný účinek a vyznívá tak trochu buransky, no a výsledkem je otravná komerčárna, která po použití okamžitě míří směr koš (ačkoliv natočená je dobře, to objektivně uznávám).

Těmhle artovým onaniím jsem už dávno odvykl. A dávno jsem si už taky přestal namlouvat, že se mi podobné filmy jeví zajímavými, abych se i já jevil zajímavým. Není to ani trochu "jarmuschovina", jak by se zdálo po úvodní barové scéně s Eskymákem, není to ani objektivní dušezpyt, jsou to spíš jen subjektivní introspektivní obrazy a halucinace z egoistické mysli nějakého obstarožního pozérského rejži, jejichž smysl a poselství je jasné právě jen jemu, a jež jsou většině ostatních lidí tím pádem popravdě úplně u prdele. Kdysi před lety bych nevěřil, že někdy v budoucnu hodím "film pro náročného diváka" s Dafoem v hlavní roli znechuceně do koše, život je holt plný překvapení.

Myslím, že ze zápletky tohohle bijáku se musí všem pravověrným feministkám ježit všechny chlupy na nohou. Protože blbka Žeňa, (jejíž představitelka mimochodem vypadá trochu jako mladá Naomi Watts), po přistihnutí svého milého in flagranti s jakousi flundrou, nejen že onoho hajzlíka nepodřízne, nesní jeho srdce a nevypije mu mozek, jako by to udělala každá normální ženská, ale stále ho miluje natolik, že se ho k sobě snaží připoutat nějakým pochybným cikánským černomagickým rituálem. No a jak už taková falešná, nepřirozená láska může dopadnout, vytušíte jistě sami. Třeba tak, že náklonnost očarovaného jinocha bude mít poněkud nezdravou formu... Film mě zaujal o poznání víc, než obdobné americké fláky, protože i když obsah je blízce příbuzný, forma je přece jen trochu odlišná. A trochu odlišné je i finále. Rusové na to jdou zkrátka trochu jinak, což je příjemně osvěžující. Jo a pokud někdo film sleduje v anglickém dabingu, a ne v originální verzi, tak... tak dobře mu tak.

Otravně feministická comicsovka, která záhy po nádherně temném začátku sklouzne a zabředne do bahna obvyklého melodramatického patosu, infantilního humoru, stupidního děje a nudného (hlavně babského) tlachání, a kterou stojí za to vidět jen v případě, máte-li v oblibě trikově nabušené akční vizuálno. Malé bezvýznamné plus za tlustého plesnivého vousáče Red Guardiana Alexeje, za přesvědčivého superzáporáka Drejkova, za Solovjov Ejr a tak podobně. Ale u všech ďasů, že tu Jelenu tedy hrála übernesympatická pizda...

Začíná to moc moc dobře, vskutku jako classic horror story, který natočila nějaká parta nadšenců do slasherů a vyvražďovaček, podle jednoduchého a stokrát vyzkoušeného návodu: nechat se inspirovat žánrově příbuznými fláky, potom vzít z každého malý kousek, ty pak umně poslepovat k sobě a stvořit tak dalšího člena horrorové rodiny, sice neoriginálního, zato tuze zábavného a vydatně relaxačního. V průběhu první hodiny jsem to viděl na čtyři až pět, to podle závěru. Ovšem běda, tenhle rejža, vlastně celá smečka rejžů a scénáristů, chtěla být originální a zatoužila stvořit něco s přesahem a s ocasem. A ze slibně se rozehrávajícího béčkového krváku s leitmotivem černé magie, se v závěrečné třetině rázem stane trapná groteska, která plynule přejde v angažovanou satiru a banální, sociálně-kritický exkrement.

Terraformace Marsu proběhla v neurčitě vzdálené budoucnosti  natolik úspěšně, že se na něm dá nejen dýchat, ale že to na něm i vypadá úplně jako na Zemi, třeba v Jižní Africe. Ale pozor, stačí projít tunelem ve skále a na druhém konci rázem potřebujete dýchací masku. Naštěstí aspoň Marťané pozemského původu nemají problém s jídlem, které berou bůhví kde, protože všude jsou jen šutráky a písek. Navíc mají i jídlo pro prasata a pro slepice. A z kohoutku teče voda, je jedno odkud, hlavně že teče. Tak dost ironie, tohle scífko zkrátka není příliš "sci", jako spíš "fi". A taky "psí", tedy psychologické. Rádoby. No ono vlastně psychologické ani moc není, protože postavy se často chovají a mluví úplně nepochopitelně až idiotsky. No tak má aspoň slušnou výpravu a pomalou, zasněnou, hodně příjemnou atmosféru, to jo, na tom si trvám. Rád bych taky napsal, že má i charismatické a zajímavé herce, ale to bohužel platí jen o tátovi, mámě, malé holce a vetřelci. Ta malá holka totiž nikdy neměla dospět, neb její nesympatická představitelka se zpruzeným xichtem a afektovanou mimikou mi citelně otrávila druhou půlku filmu.

Pseudohistorický telenovelický blábol, v porovnání se kterým je Jakubiskova o rok starší verze hodnověrným historickým dokumentem, škoda jakýchkoliv dalších slov. Jediné pozitivum filmu je (aspoň pro oko mužského diváka) krásná Julie v hlavní roli... která si mimochodem tenhle nudný a hloupý film sama pro sebe napsala, zrežírovala i hudbou opatřila. Takřka renesanční to žena.