Tempter

Nebylo to vůbec tak špatné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dokonce mne u toho napadaly "chytré myšlenky s přesahy" třeba na téma zánik naší civilizace či mezipohlavní vztahy a taky mne u toho napadl krutě cool komentář, který jsem zde chtěl napsat, ale ten jsem už do rána zapomněl.

Film. Prostě film, které už jsme zapomněli točit a na které už se neumíme koukat.

Návrat do dobrodružství dětských let, Mobydýýýýýk! :-)

Místy to oscilovalo mezi 4-5, není to v žádném případě ztracený čas, ale nakonec rozhodla kvalita scénáře. Prostě 163 minut podmanivé podívané podtržené ze 75 % slušnou muzikou, přestože mi bylo záhadou, proč se s blížícím vyvrcholením stále více a více objevují ty laciné fanfárovité motivy. A pak jsem se podíval na tvůrce muziky jedničky a bylo mi to jasné... Tohle nebyl první film, který tento pán pro mne zařízl, i když zde jen zprostředkovaně. Alexander s Kryštofem by mohli vyprávět...

Jo, ale s filmem to nemá nic společného. Prostě hrajete pasivně počítačovou hru, kde nestačíte počítat body za rozstřelené hlavy a kde je více mrtvých, než v úvodních 20-ti minutách vojína Ryana. Scénáře netřeba, ten je jenom pro "debily"...

Vrstevnatá podívaná plná laskavého, cynického i tragického humoru. Vše podtrženo vynikající muzikou a tak dostanete na talíř neobyčejnou delikatesku, kterou dle nálady můžete strávit na vlně humorna či tragična, dle momentální chuti a nálady jak je libo.

Ze začátku jsem se "bavil" a myslel na čtyři, na konci se to nějak rozplizlo a už jsem byl na třech. Kdybych chtěl být za každou cenu spravedlivý, dal bych 3,5, ale to nejde. Takže když jsem vlastně nepochopil, co tím chtěl autor vlastně říct a který že to žánr vlastně točil (já myslím, že to neví ani on, ale o to právě na festivalech jde...), zůstávám na třech i když ke zhlédnutí upřímně doporučuji, pár momentů za to opravdu stojí. Ale po pravdě, teď už nevím kterých.

Podvědomě se mi vybavil sovětský film z roku 1962 - Člověk obojživelník. Ten se mi jako děcku v té době filmové bídy v našich kinech docela líbil. Ale tohle bylo o něco lepší. Vlastně to bylo o dost lepší. Takový ten ujetý film s přesahy (záleží na každém divákovi, kam si ty přesahy nechá až přesáhnout), kterým si tvůrce plní svoje sny a kašle na okolí. Dnes již velmi vzácný přístup. Po děsivostech typu Pacific Rim či jak se ta sračka jmenovala návrat ke kořenům. Ano, pro mne je Toro především režisérem Faunova labyrintu a Tvář vody je zpátky v těch správných kolejích. Chce si to jen v tom křesle trošičku nadsednout.

Už nikdy, ale opravdu nikdy nepojedu na červenou, slibuju!!! :-D

Hlučné, přeefektované (a místy neuměle), uřvané, hudebně nechutné - 80-kové retro, ble, ale pořád dost vtipné na to, aby to bylo docela koukatelné. žádný žánrový posun nečekejte, ale pobavíte se dobře. Oddychově samozřejmě, ale to je občas taky třeba :-).