Zodd

Krásný film, který neztratí nic ze svého kouzla ani v příštích dekádách! Jde hlavně o tu pohádkovost námětu. Ostatně jak často potkáte princeznu spát přede dveřmi? :)

Fajn film, ale zas tolik to na mě nepůsobí. Skvělý námět a provedení, krásná poetika, ale zároveň je z toho příliš přespříliš přespřespříliš cítit “pouze v Americe”. Té pohádkové, odkud pochází (či pocházela?) vlna romantických filmů. Nechci říct, že k tomu ten film má blízko, ale u toho zůstanu.

Nejlepší film všech dob (což nám říká ČSFD i Imdb)? O tom by se dalo nekonečně polemizovat, ale jeden z nejemotivnějších. Kde ty emoce nevyznívají do prázdna.

Acapulco a St. Louis musí být pro kriminální vyšetřovatele procházka růžovou zahradou, jelikož jedno kultivované zapadlé městečko s klidnou, příjemnou až venkovskou atmosférou někde v Británii je tím pravým Bermudským trojúhelníkem, kde už v méně uspokojivé části Guinessovy knihy rekordů má zarezervovaný stůl. Nebo má Spojené království svou vlastní Oblast 51, kde všichni už jsou emzáci, zombie nebo duchové? Asi se to nedozvíme (projekt à la Četníci s mimozemšťanama by nám i účastněným víc vzal než dal a to nechceme), ale tvůrci se vším počítají. Tereminová znělka se přece nerozsvítila po pátým pivu. Ovšem Johna Nettlese těžko někdo nahradí.

V době, kdy jede u diváků jiný “klasik” - ten Cumberbatchův - OUCH!! Ale lhal bych, kdybych řekl, že to nějak nudí. Jonny Lee Miller má ostatně blíž k tomu, jak bych si zhruba osobně Sherlocka Holmese představoval. Doktora Watsona ani omylem. xD Ale právě ve společnosti lead role s Lucy Liu je to celkem zábavné.

Zlatá známá dobová krimi klasika! Ta osmdesátková atmosféra, to mezilidské drama, ti grázlové (Bruce - ještě před Die Hard i Měsíčním svitem)... A je dobré vědět, podle čeho bylo pojmenované Vice City!

Překvapivě zábavný a napínavý seriál (nebo snad pořad?), který je slušně natočený, uváděný i zahraný. Hlavně dokáže ošidit nejbližší zdání, co je faktem a fikcí. Ochrana jmen a soukromí mi je jasná, jen u těch pravdivých příběhů nám je mohli trochu více přiblížit, rozhodně to šlo bez toho, aby porušili to výše. Možná že to byl účel nechat divákům v hlavě ten guláš, ale má přirozená zvědavost žádá víc.

Dlouho jsem nevěděl, co napsat. Není to zas tak dlouho, kdy byl seriál hlavní konkurencí The Big Bang Theory. Přestože ten druhý nejprve začal s vyšší kvalitou, čili chytřejší a více provokativní vůči určitému tabu, paradoxně ho srazila k zemi politická korektnost, která nezdravě přidala na schématičnosti, čistého moralizování a celkově změnila schéma seriálu. How I Met Your Mother si ovšem svůj ráz udržela, byť později s kolísavou kvalitou. Ano, všichni jsou jako Přátelé “Junioři” na steroidech, kromě counterparta natvrdlé Pheobe. Ale i přes TAK MÁLO let jako by hodnotami zestárnul o dekády (žádný vliv na mé osobní hodnocení). Někdo tu má problém s Tedem, podle mě tam se svou naivitou a do sebe zahleděnou (do určité míry) vynalézavostí pasoval velmi dobře. Přijde mi až geniální, že vlastně celou dobu nevíte, jestli jsou jeho kumpáni takoví, jak je vykresloval, nebo jen vychází sám ze sebe. Ovšem dneska by postavy jako Ted ani Barney (wow) v kladné roli nepošly, ať už v USA nebo u nás. Zato Marshalla s Lilly by kdekdo miloval. xD Stárnu snad? :’) Závěr seriálu není zas taková podpásovka v mých očích, ale přesto otázka “k čemu to všechno” směřující aspoň na nějakou tu sérii zpátky hlavou proletí. P.S. Je Weird Al Yankovic skutečně v USA tak nepopulární? Není to něco, co bych poslouchal každý den či rok, ale přesto tam za mořem plno lidí dokázalo, že má cit pro recesi. Nějak se mi nechce věřit, že tamní rostou tak rychle.

Jsem MtF, co má kůži a to pod ní stejné jako od jeslí a necítím žádnou urážku ze strany režiséra, ale tehdy se mi poprvé dveře od učebny španělštiny zdály jako tečka v dáli. Nedokážu ovšem upřít obecně režisérův um pracovat s mezilidskými vztahy a celkem tu zvláštní španělskou filmovou poetiku, temno a tajemno. Zajímavá kulturní akce na cestě filmovým (sub)životem.

České filmy nového tisíciletí mi vždycky jsou většinou nepříjemné, hlavně tím, že se postavy chovají tolik nerealistickým způsobem (jedna generace jako druhá). Každý je unavený, druhému hází klacky pod nohy - no jo, my se máme špatně, není-li pravda. Ale tak to není. Vždyť se ty filmy hlavně snaží řešit hlavně výrazný clash generací a připomenout, že nejsme zase tak odlišní. Ale tak to jde pořád a pořád. A tento film nevybočuje, ale přesto vidím naději. Moc přemýšlet nad realitou, jako jedna z dcer bavící se s holčičkou od naproti, to by v reálu nedopadlo moc dobře. Potom u silně tradiční domácnosti Kostkové a Vetchého, jsem zas tak nepochopil, co tím chtěli říct. Emancipovaná matka Adamovská chce splnit poslední přání zesnulého manžela Polívky, se kterým prožila skvělý život a mají za sebou mnoho společných aktivit a zážitků. Je ten film tedy o novodobém feminismu/emancipaci? Pravděpodobně ne, je kde hledat, ale ne kde najít. Nebo je, ale zas tolik to nevyčnívá. Nějaká sociální progresivita nebo jak to říct? No, netradiční páry jako Kubařová s Hoffmanem nebo Boková s Poívkou ml. (narozeným ve Švýcarsku btw :O) pravděpodobně nejsou vidět ani v hollywoodských a jiných zahraničních filmech, takže asi velký plus. Aspoň pokud nebude druhý díl a nepodělá to. Ten velký happy end příjemně zahřeje jako ne často u českých filmů, ale nutí zpětně přemýšlet nad nejasnostmi u chování jednotlivých postav. Zajímalo by mě, jak se na našem území rozšířila ta korektnost a novodobý feminismus, když s tím ‘čecholyvůd’ tolik šetří. Nebo je ta filmová tvorba jejich odezvou a snaha se vyrovnat s minulou a současnou dobou? Narodil jsem se po Revoluci, tak asi nepochopím. Ale i tak bych si jednou na tyhle otázky přál odpověď bez toho, abych to musel zažít.