anais

Typicky dokonale nasnímaný/sestříhaný/zahraný spielbergovský film. Ale jako by měl ohlazené hrany. I Lincoln nebo War Horse, oba celkem rozpačitě přijímané snímky, vytvářejí daleko větší napětí, a pouštějí se alespoň do trochu odvážnějších úvah. Bridge of spies je navzdory své prezentaci coby thriller, taková variace na filmy s Jimmy Stewartem, a k mému překvapení tu krom pár scén na začátku Spielberg prakticky nevytváří napětí. Překvapivá mi přišla i celková absence humoru (až na pár výjimek samozřejmě) O to větším překvapením je pak autorství scénáře náležející bratrům Coenům. Tak dokonale nepřekvapivý a nekonfliktní film aby člověk v jejich filmografii pohledal.

Zcela odstředěná dokonalá forma od jednoduchého obsahu. Skvěle se na to dívá, nenudí to, ale je to naprosto o ničem. Ritchie vypráví obrazem a střihem. A stříhá i tam, kde by to klasická linearita děje nepovolila. Mate diváka, a doříkává zpětně. Film, který se mi zdál jako naprostá ztráta času, ale fakt bych chtěl vidět další díl. (a je to lepší než poslední Bondovka, Spectre)

Téma mi je moc sympatické, ale to provedení se nějak nezdařilo. Jedna věc je opravdu zvláštní CGI, které k reálným obrazům moc nepasuje, druhá věc je chaotická akce - často snímána "umělecky", v různých detailech, polodetailech. Film je tak v některých momentech dost nepřehledný. Taky mě mrzel nedostatečně vykreslený vztah kapitána s jeho prvním důstojníkem, ono se mezi nimi vlastně zas až tolik nepřihodilo. Je to opravdu škoda, protože dané časové období a téma filmu mohlo být skutečně dechberoucím vhledem do drsných časů amerických velrybářů.

Pro mě nejlepší díl. Nehraje si to s pracně budovanou mytologií z předhozích dílů, ale staví to hrdinku do nové situace. Je to jednoduché, hodně přímočaré, akční. Nic víc. Ale nejsou tu zbytečné postavy, do půl těla trapně svlečení hezouni, ani budování atmosféry pouze pomocí modrých filtrů. Proč je to lepší než předchozí díly? Odpovědí je možná jméno scénáristy. ..

Herecké přehrávání je jednou nohou v němém filmu. Kantor Ideál se proto potácí někde mezi nechtěnou naivitou vyplývající z neohrabanosti Anny Ondrákové i Karla Lamače, a zcela záměrnou šestákovou naivitou dívčích románů, za kterou film oběma představitelům vděčí stejně tak. Někdy jim ten vtip vyjde, a někdy ne... Martin Frič se taky teprve hledal, a tak je film poslepován z poněkud nesouvislých obrázků, ve kterých se postavy chovají zcela nesmyslně, bez jakéhokoliv pokusu o psychologii - vše je řečeno spíš střihem, což je zejména u závěrečné názorové proměny hlavních postav trochu škoda. Je až k nevíře, kam se režisér i celá československá kinematografie za dalších pár let dostala. Kantor Ideál je tak v prvním řadě skvělou ukázkou raného zvukového filmu na našem území, a v neposlední řadě přehlídkouhned několika legendárních filmařů, ať už to je Karel Lamač, Anny Ondráková, či epizodní Nataša Gollová (první film) a Josef Šváb Malostranský (poslendí film).

Chvílemi slušně temná atmosféra (práce se světlem, deštěm, pěkné dekorace) dostává zabrat od jednoduché a nenápadité režie. Underworld tak i přes jednozačný náběh ke kultovnosti (na holywoodský film je tu až překvapivé množství krvavých detailů) zůstává jen pohrobkem matrixovského latexu a upírů z Bladea.

Přiliš mnoho písniček a málo napětí. Z logické a překvapivé předlohy se stal Macgyver, u kterého je jedno jak, proč, a co, ale důležité je jak vtipně a nakolik dojemně... Na Scotta to působí překvapivě komorně a střízlivě, což je po Exodu a Prometheovi rozhodně osvěžující. Ale víc než dobře natočená oddychovka, která se rychle vypaří z hlavy to není... (vlastně ano, ještě to lze vnímat jako nekritickou agitku v prospěch NASA, což je svým způsobem dobře...)

Fantastická parodie, která reaguje na dobový brak, a předznamenává všechnomožné, co známe z pozdější popkultury. Jen škoda samotného závěru, zasloužilo si to méně moralistní zakončení ve formě vášnivého polibku.

Nemohl jsem se zbavit pocitu, že to technicky šlo dopracovat ještě trochu lépe. V podstatě uzavřené jednoduché prostředí přímo vybízí k dlouhým, propracovaným, "napínavým" záběrům ve stylu Gravitace. Místo toho je Everest snad až příliš dokumentaristický, suchý - jsou to spíše komorní výjevy, kterými se autoři snaží pokrýt skutečně všechno, co se na hoře odehrálo.V rámci toho zapomínají vyprávět příběh filmově. I přes to film v IMAXu vypadá nádherně, a stačilo asi jen málo, aby se to z kategorie "zajímavé" přehouplo do "dechberoucí". Formálně to ještě trochu narušují scény telefonujících manželek. Film vyvolává množství otázek - jsou to hrdinové, kterým máme fandit? Má nám jich být líto? Sami si svůj osud zvolili, a oni sami byli součástí (příčinou i důsledkem) komercializace Everestu...

It´s a Wonderful Movie!