ForGump

K sérii FaF jsem se vrátil asi po třech dílech a musím říct, že jsem se po jejím zhlédnutí cítil jak napuštěný drogami, ale hodně silnými a análně znásilněný. Opravdu došla mi s tímto "filmem" trpělivost, do teď včetně spinoffu Hobbs a Shaw jsem hodnotil nejlepší z podprumeru, ale tohle už je opravdu přes čáru. 100 minut patetické trapárny o tom, jak je ta naše rychlá a zbesilá rodina skvělá a jak "jeden za všechny a všichni za jednoho". Já vím, že se to táhne celou ságou, ale jako už je to nesnesitelný. A zhruba 40 minut čisté idiocie, demence, kreténismu tak vtipné, že jsem se nasmál víc než u většiny komedií a popcornové diváky jsem tím asi lehce nasral, ale bylo mi to fakt u prdele. To je už tak moc přehnané klišé a klišé na druhou a na třetí, cosinus tangens, prdel na šestou, že to nejde dál. FaF narazilo na dno, které tak úporně proráželo až ho prorazilo a narazilo na další. Co to jako mělo znamenat? Diesel už fakt není cool. To samé udělali z mého oblíbeného Johna Ceny. Černošský herec Gibson začne filosofovat o smyslu toho všeho zabíjení a jejich života. Už jsem se bál, že se z něj stane v této sračce poutník jako ze S.L. Jacksona v Pulp Fiction. Všechno o rodině, ale ty vole dítě přes noc nechám někde a vyseru se na něj a pak se dozvím, že je v dobrých rukách. Fyzika, chemie, matematika, to v tomhle filmu nehledejte, naopak hledejte magnety, vesmír (konečně to přišlo) a převracející se 100 tunový transporter. Uvidíte v Londýně Hellen Mirren, která už roky nemá soudnost, v Mexiku skákání z mostu v autě, které má magnety a tak nezahučí do propasti, Tokyo a hůlky a nějakého týpka, co zachránil dívku a teď jí vodí někde a je shodou okolností považován za mrtvého a ta dívka je najednou klíč ke všemu a Kurt Russell ještě, Charlize Theron a dementní Otta Hufnágl Skywalker. Sečteno podtrženo, tento způsob blockbusteru zdá se mi poněkud nešťastným. Ale co naplat, nechť se kola debility točí dál. Mé stížnosti jsou jako kapka v moři a Justin Lin si mezitím přehazuje dolary vidlema a připravuje už i jedenáctku. Abyste to dobře pochopili. Byl jsem připravený opět rozhodovat mezi jednou a dvěma hvězdami, ale prostě poté, co jsem viděl všechny ty poslední blockbustery, tak už prostě nemám chuť být pokrytecký a neříct jak nasraný jsem. FaF9 to prostě odneslo i za ostatní. A já už z nostalgii mohu jen vzpomínat na blockbustery z devadesátých let, které byť byly také dementní, tak si držely styl a nespadaly do škatulky. Dneska jsou všechny většinové filmy v celku stejné a všechny stejně k ničemu, jen pro zisk Universalu, aby se mohl natočit i film jako například Promising Young Woman, ano taková je doba a já jsem z ní znechucený. Díky, a amen. -100%

Po Frčíme, které patřilo k tomu slabšímu ze silného Pixarovského animovaného imperia mi zase Soul přinesla jednak nápaditý a úchvatný vizuální zážitek, mimořádnou hudbu dvojice Ross - Reznor!!!!!, a především krásný dojemný příběh, u kterého mé oči úchvátila v několika okamžicích vlhkost. Smysl života v krásném příběhu jazzmana a učitele Joa byl super. Miluju Pixar za to jaký je a jak je originalní. Miluju, že myslí na všechny diváky a je dospělý. Miluju, jak mě dostane téměř vždy do kolen. P.S. A díky za velice kvalitní český dabing. 85%

Představil jsem si, co by na tento film řeklo většinové publikum vzhledem k vyobrazovánému. Ale to je celkem jedno, protože ti ho nikdy ani náhodou neuvidí. A tedy ačkoliv je to opravdu provokativní nakouknutí do rumunské kultury s přesahem do společnosti světa, nemohu se zbavit dojmu, že je to tak trochu kritika pro kritiky, moralita pro morálně smýšlející, ale zase intelektuální potrava, kterou nutno ocenit a hýčkat si Radu Judeho, jehož hlas chce být po Gasparu Noe a třeba Larsi von Trierovi další z řady neortdoxních. Zaplaťbůh za tyto přístupy, které nejsou konvenční a říkají velice správně lidem do ksichtu jak tupí pokrytci to jsou. 90%

Polské venkovské prostředí a klasický motiv víry, tak typický pro naše severní sousedy, rozvinutý do zajímavé, leč příliš okatě vykonstruované zápletky. Navíc byť Komasa umí výborně režírovat, tak mu nepomáhá nezajímavý zbytek vizuální stránky, kdy to je poměrně dost bez nápadu. Nicméně je docela nutné uznat, že Poláci alespoň umí filmy, které nevyznívají trapně, ale to my ještě v menší míře taky a nemám iluze, že se sem z Polska dostávají jen ty lepší filmy a i oni mají své Bábovky... Corpus Christi naštěstí leč utahaný a čitelný, tak stále nadprůměrný. 70%

Bída, bída, Taylore. Ve filmu, kde se člověk má díky několika věcem (resp. dvěma) bát o hlavní hrdiny, tak nějak chybí psychologie postav. To načrtnutí u Angeliny mě nějak ani nedojímá a vůbec celkově to nemá co nabídnout, kromě, a to se musí uznat, specifického prostředí plného živlu. Jinak opravdu marné až na půdu, dost zkratkovité a na scénáristu (Sicario) a režiséra (Wind River) Sheridana hooodně povrchní. A ano potvrzuje se mi, že za poslední rok, co se svět filmu potýká s pandemií, vyplouvají na povrch pseudoblockbustery, jejichž kvalita je opravdu pochybná. A to, že velká část pochází od WB a HBO mě nějak neuklidňuje. Mainstream má asi problém, nebo se jeho vzkříšení dočkáme v opět normálním světě? 40%

Poučilo se lidstvo z minulosti? Jsme s ní vypořádaní? Rozhodně to tak nevypadá... A jak vidno, historie se může opakovat velmi snadno a rychle, stačí jen drobný impuls... Hoooodně depresivní až děsivý film o tom, co v lidech stále je, jenom je to skryté. Doufejme, že se to nedostane znovu masivně na povrch... 70%

Jim Carrey jako schizofrenní komik Andy Kaufman, který dělá humor skutečně schizofrenně nekorektní a vlastně svým způsobem geniální jak naprosto bořil divácké předpoklady. Asi Carreyho nejlepší role v jeho kariéře, naprosto mistrovsky zahraná a pro jeho ''ksicht'' jako stvořená. Pro mě jedna z méně známých rolí Paula Giamattiho jako Andyho pravé ruky je naprosto skvělá. Opravdu pěkný rozbor jedné kontroverzní, ale i hodně populární tváře americké popkultury ve Formanově skvělé režii. 90%

Ale jo docela zábavný katastrofák, sice spousta klišé a samozřejmě happy endem, ale ušlo to. Jen mám trochu strach, že veškeré katastrofické blockbustery budou čím dál více k smíchu, protože už na nich není jak být invenční (aspoň myslím) a na vážno, tedy artově už to pojala Melancholia, takže who knows, kam se tento žánr ubere. Tady to je taková zdravá hrana, kdy si pár okamžiků buďto protrpíte, nebo přetočíte. Vesměs podobné 2012, akorát Emmerich se neupnul na jednu kometu a měl asi 6x větší rozpočet, ale zase technicky a především trikově to vypadá minimálně stejně dobře, ne-li lépe, ale to je věcí vkusu. 60%

Z partnerských stereotypů do partnerských stereotypů... Brilantní herci a celá Bočanova adaptace Párala opět zasazená mezi chemiky s příjemnou milenecko-komediální zápletkou. 80%

Nooo... už mi došla slova. Budu chtě nechtě dělat jako bych to neviděl! Ale ono to nějak nejde. Po čem muži touží je pohřeb talentu Rudolfa Havlíka v náručí té úžasné brakařky Třeštíkové a vrchol nevkusu, bizáru a naprosto hnusného stereotypního humoru... No já jsem snad dokonce v šoku.. 0%