Recenze (98)
Cargo (2017)
Dosti netradiční pokus s opravdu silným ústředním motivem, leč prvotní nápad se nepodařilo dále rozvést nějakým výraznější pozornost zasluhujícím způsobem.
Noční hra (2018)
Chvílemi to připomíná dvacet let starý snímek Hra, v okamžicích, kdy se zdejší souběh událostí zabarvuje lehce thrillerovými konturami. Nicméně po většinu času je to vzaté z úplně jiného pohledu, převážně nevážně, s odlehčujícími vtípky a scénami, které na tomhle poli působí docela svěže. Ano, je zde vidět určitý nevyužitý potenciál, ne všechno se tak úplně povedlo, ale přesto si tohle "rodinné dobrodružství" okořeněné příběhem, v němž vás tvůrci dlouho napínají s odhalením pravdy, užijete.
Deadpool 2 (2018)
Deadpool ve své sólovce i napodruhé zabodoval. Tuhle silně nekorektní "one man show" napěchovanou hláškami a skvělými nápady si rozhodně nemůžete nechat ujít!
Ready Player One: Hra začíná (2018)
Stylové vizuální pohlazení, co mne sice už neoslovilo tolik, jako se to svého času povedlo snímku TRON: Legacy 3D, nicméně s natolik zajímavým nosným nápadem a natolik svižným tahem na branku, že vám zaručeně zlepší náladu.
Avengers: Infinity War (2018)
Na jednu stranu klasické pokračování série (více postav, ještě ultimátnější výzva), ale na tu druhou hodně dobře uchopené a zpracované (různé příběhové linie, opravdu zajímavý hlavní antagonista) a to vše pak umocněné skutečností, že vás čeká dosti nevídaná akční jízda až do úplného konce, jakkoliv to vlastně konec ještě není:)
Coco (2017)
Hrozně moc sympatický animák s příjemným a stylovým hudebním doprovodem a zajímavým žánrovým přesahem.
Vražda v Orient expresu (2017)
Detektiv Poirot v podání Kena Branagha se mi sice hodně zamlouvá, ale navzdory jeho prvotřídnímu kníru a přízvuku je to ve finále takové nemastné neslané. Výsledku překvapivě nenapomůže ani hvězdné obsazení, v němž vám utkví v paměti asi jen Johnny Depp. Čili přes veškerou snahu jde o podprůměrné představení, kde lze jen doufat, že napřesrok na Nilu si tenhle Poirot vylepší reputaci.
Tvář vody (2017)
Poněkud bizarní a zvláštně poetické s tím, že občas příběh zachází i do míst, která tam nutně být nemusí. Přese všechno ale poutavé, nesměle žánrově rozrůzněné a především velmi sympaticky odehrané. Za tohle pohádkové představení pro dospělé osobně dávám palec nahoru!
Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017)
Hořké drama s několika opravdu dojemnými okamžiky, kráčející přitom takříkajíc odnikud nikam a na téhle cestě plné zvláštních figur a scén si příliš nebere servítky. Buďto zdejší svět přijmete, nebo nikoliv. Já se přiznám, že jsem zůstal někde mezi...
Thor: Ragnarok (2017)
Převážně nevážně, tak trochu ve stopách Strážců Galaxie, s podobným drajvem a nadsázkou a hodně sympatickým obsazením. Tak tohle komiksové dobrodužství si dám líbit i opakovaně:)