Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (53)

plakát

Kika (1993) 

Čili... jak si z tragických životních situací udělat prdel a vedle toho ještě kozy od Kiky. Nevím, jak by publikum reagovalo, kdyby tuhle ztřeštěnost natočil třeba Zdeněk Troška, nebo v podstatě jakýkoliv jiný režisér. Myslím, že u jakéhokoliv jiného režiséra by to bylo nekoukatelné, ale u Pedra... fakt nevím, jak to dělá.

plakát

Skins (2007) (seriál) 

Těch pět hvězdiček je za první a druhou sérii. Ty nabízejí skvostný realistický pohled na slasti a strasti středních škol, případně tento pohled trefně úchvatně parodují. Dle mého názoru promyšlená psychologie jednotlivých postav i jejich rodičů, tak že si tam každý najde svůj odraz v zrcadle a zároveň i někoho, kým by chtěl být... Od třetí série už to jde níže. Není to úplně hrozné, ale ten trefný realismus se už tam pomalu začíná vytrácet a začíná to měnit styl a spíš být show, což bohužel pro mě narušuje ty úchvatné první dvě sérky...

plakát

Bosé nohy v parku (1967) 

Sice jsem se těšil, až tam bude scéna, kdy policajti zatknou toho voyeura, co si skládá před dveře domečky z konzerv, ale i tak za perfektní vtipné dialogy nemohu dát méně, než-li quatro...

plakát

Rabbits (2002) 

Jednou vyšel speciál 100+1 s největšími nevyřešenými záhadami tohoto světa. Chyběla mi tam jenom záhada, jestli dialogy v některých Davidových filmech znamenají něco hlubšího. Jedním slovem - úchylárna. Já vlastně ani nevím, proč dávám ty čtyři hvězdičky. Možná proto, že na tuhle smíchaninu hororu a sitcomu už asi nikdy v životě už nezapomenu...

plakát

Myšlenky zločince (2005) (seriál) 

První dvě série zaslouží búro. Ty byly bravurní. Třetí ještě taky nebyla špatná, ale se čtvrtou už to nějak upadalo. Nakonec už byly v jedné sérii koukatelné jenom tak 3-4 díly, s tím, že se všichni těšili na ty největší kulišárny, které tam tvůrci obvykle přihrávají na konci série. Ještě bych nechal rozum stát nad nějak zvláštně rozjetou, ale pořádně nevyužitou psychikou hlavních postav. Ale, jak jsem již zmínil, za ty první dvě série si to nějakou tu šarži zaslouží. Vlastně, kolikrát jsem se na to díval jenom kvůli Emily?

plakát

Vicky Cristina Barcelona (2008) 

Strašně se mi líbí, jak si Woody pohrál s tou myšlenkou, že se protiklady přitahují. Ačkoliv to vypadá, že by si mohl malíř s děvčaty naladěnými na stejnou životní notu, jako jsou Cristina nebo ta potrefená malířka, rozumět, krásně tam ukázal takovou tu nudu, která je i přes všechny ty frenetické výstřelky v jejich vztahu patrná. Takže onou vyvolenou by potenciálně mohla být Vicky, přestože, i kdyby byla svobodná, tak by se nikdy s nikým takovým nevyspala... Myšlenka super, lechtivá písnička "Barcelona" plus španělská brnkačka na kytaru taky príma, jen na tu pátou hvězdičku mi tam stále něco chybí...

plakát

Cesta do fantazie (2001) 

Dlouho jsem neviděl nic tak krásného... Jako by to byl jeden veliký sen, a pokud tvrdě dřete a bojujete, tak se jednoho dne splní...

plakát

Válka Roseových (1989) 

Pořád mám trošku skrupule nad tím přechodem... Zpočátku to vypadalo na uhrančivé milostné drama. To se rozjelo hodně dobře, vlastně až tak moc dobře, že jsem nějak zapomněl, že to má být i komedie, takže mi tam ty komediální prvky a ta nadsázka v druhé půlce filmu nějak moc neseděly, ba i mi ten film kazily... Nicméně dávám quatro za celkový prožitek z filmu, za parádní hru světel a za skvělého Dannyho...

plakát

Moulin Rouge (2001) 

Tak trošku bych se i platónicky zamiloval do Nicole Kidman během všech těch velkolepých bakchanálií. Možná to bylo na jednu stranu až moc přeslazené, na druhou to mohlo reflektovat, že láska taková opravdu je... Každopádně nádherný velkolepý koktejl emocí, kdy jsem si vzpomněl na Your Song od Ellie Goulding, což považuji v jejím podání za jednu z nejkrásnějších balad, která snad kdy byla nazpívána...

plakát

Kobry a užovky (2015) 

Hezky provedený realistický příběh toho, jak přibližně funguje krušný život tady v Čechách. Nicméně nevidím z toho nic nového, nic originálního, čím bych byl překvapen nebo nadchnut. SPOILER: Jen bych si tak jízlivě zasondoval do psychiky Matěje Hádka, jestli byl víc šťastný (že už má klid) nebo smutný (že přišel o bráchu) na konci příběhu...